Slipstream

Třetí snímek Anthonyho   Hopkinse, který režíroval a   který si tentokrát takřka   udělal sám. Napsal k tomu   scénář a stojí i za   hudební stránkou. Co se   týče námětu, těžko   říci, jestli takhle náhodou   nečerpal ze svých   pracovních zkušeností.   Příběh scénáristy,   kterému se dějová linka   svého scénáře začne   proplétat s osobním životem   je vcelku odvážný   psychologický počin. I po   vizuální stránce je snímek   spíše pro filmové   fajnšmekry než pro   běžného diváka   hledajícího u filmu spíše   zábavu a odpočinek. Tady je   děj, přímočarost postav a   jejich charaktery, střih,   návaznost scén a vůbec film   jako celek velice matoucí a   zmatkovitý, jehož složitost   si vše uspořádat nutí   diváka velmi zapřemýšlet   nad každou situací. Anthony   Hopkins zkrátka spojil   psychologii s filozofií na   pomezí vizuálního kontaktu   reality s představivostí. A   vtom aby se čert, pardon -   běžný divák, vyznal. Ale   jedno je přeci jen z filmu   jasně patrné. Nikdo nejsme   zcela normální.