Strakatí andělé

Nějak zvlášť mne to   nenadchlo, ale zase úplná   blbina to taky není. Takže   určitě 4 za první povídku   4 za druhou a 4 za třetí,   hérdek co s tím? No,   připočtěme dobu vzniku atp.   Dejme 4 a je klid.   241020118023/8023

Další snímek šedesátkové   nové vlny zabývající se   světa mladé generace a   jejich starostí a pohledů na   svět. Koncept v oněch   pohledů je vytvořen ze tří   povídek mající naprosto   stejnou atmosféru,   poukazující na svou dobu a   to převážně v kritickém   rozhraní. Máme tu dvě   dívky a chlapce jdoucí za   svou budoucností v pracovním   režimu a to jak v dělnické   profesi, tak i v   kancelářské. Za socialismu   k tomu byla daná určitá   pravidla, jako byly   například umístěnky. To   byl dokument, kterým nějaký   úředník rozhodl, kam má   mladý člověk po ukončení   nějaké školy nastoupit do   pracovního procesu. Tak   fungoval pracovní trh. Nebo   přesněji, tak měl fungovat   pracovní trh. Jak právě   kriticky ukazuje první   povídka, zase až tak   jednoduché to nebylo. Další   dvě povídky ukazují jiné   případy oné ponuré reality   všedních socialistických   dnů, jako je třeba vliv   kádrového posudku, protekce   či jak zasahovalo či   vypomohlo SSM i SSM. “Co vy   si myslíte o socialismu?”   “To je dobrá věc. Ale my   jsme na ni moc velký   frajeři. Na socialismus   nesmíš být frajer. To chce   chytrý lidi.” Ano.   Bezvýznamní hrdinové v   bezvýznamné době plného   bezvýznamných absurdit.   Není divu, že převládal   pesimistický pohled, když se   straničtí funkcionáři   neustále tvářili jak vše   funguje, když přitom takřka   nefungovalo vůbec nic. “Je   šíleně reakční. Myslí si   něco jiného, než co píšou   v novinách.” Další   opomíjený český snímek,   tzv. nové vlny, o tragédii   vstupu mladých lidí do   pracovního života v   socialistickém marasmu   domnělých ideálů a   štěstí. Hrané svědectví   své doby o své době.   Výborný počin, který by   měl každý, alespoň z   historického hlediska,   vidět.

Neprávem opomenutý klenot   českého filmu, určený   zřejmě jen pro nepatrnou   hrstku zasvěcených, ačkoli   to jistě nebylo jeho cílem.   Osud filmu jako by tím byl   snad přímo spjat s jeho   dějem. Pesimistický pohled   na společnost, jejíž   mladí, malí a bezvýznamní   hrdinové hrají své malé   bezvýznamné tragické   roličky, třebaže jsou plni   mladického elánu a optimismu   a ničím si svá malá   neštěstí nezasloužili,   střetli se s ponurou   realitou, aniž jí šli   jakkoli vstříc. Nutí to k   obšírnějšímu zamyšlení.   Film sám je navíc i po   technické a výtvarné   stránce skvěle zvládnutý -   je stále na co koukat, stále   o čem přemýšlet. Duševně   očištěni však z této   nesmyslné tragédie   neodejdete.