Tchyně [TV inscenace]

Pro tohle pokračování televizní inscenace   NEVĚSTA bych musel jen slovo od slova zopakovat   svůj komentář a proto jsem je zařadil hned za   sebe abych si ušetřil práci.

Druhý díl se jmenuje Tchyně a pokračuje v   osudech Zdeňky, které se mezitím narodí druhé   dítě právě s přítelem, se kterým na   hromádce žije. Obsazení je navýsost parádní   : tchyně- Věra Galatíková, tchán - Vlastimil   Brodský, Petr - Vladislav Beneš a Zdeňka -   Markéta Fišerová. Velká škoda, že jí osud   nadělil zdravotní potíže, kvůli kterým se   musela vzdát herectví, byla totiž v   osmdesátých letech neobyčejně přirozená   herečka a v tomto dvoudílném filmu svoje   civilní herectví jen podtrhuje. Věra   Galatíková nemusí nic předstírat, její   herectví je geniální a vnitřní monology,   které ve snímku vede jsou protrpěné životní   zkušenosti. Vlastimil Brodský jako nepříjemnej   dědek je výbornej, stejně tak Vladislav Beneš   v roli nesympatického a panovačného Petra. Za   zmínku stojí postava nového přítele Zdeňky -   Miroslava Vladyky, jehož dětinská povaha   vyústí v neschopnost se o rodinu postarat, nebo   Zuzana Bydžovská jako nová Petrova   přítelkyně. Hudební kulisu z různých   synťáků a efektů vytvořil Petr Hapka.

Viděl jsem to poprvé až teď (2020) a byla to   teda pecka. Skvělé herecké obsazení a navíc   dokonalá profesionalita. Spousta moudrých   myšlenek a hluboké zamyšlení nad životem,   který prožil každý druhý z nás.

Když jsme slepí k chybám těch...
...které milujeme - tak by mohl znít podtitul   pokračování televizního příběhu o mladé   "nevěstě" Zdeňce a její tchyni   Marii. Zdeňku tchyně odsoudila za to, že   odešla od jejího syna - nevyrovnaného a   psychicky labilního tyrana, který umí mít rád   jen sám sebe. Byť Marie velmi dobře ví, jaký   syn je, a byť ví, že to samé byl i jeho otec,   který před nedávnem zemřel, najednou - ač   sama si vytrpěla život v ponižování a   pohrdání ze strany svého manžela - tyto chyby   vidět nechce a v agresivním synovi spatřuje   spíše oběť. Zdeňka projevuje velkou   statečnost, že i přes odsouzení manželovy   matky od tyrana odchází a nezlomí ji ani   "naočkované" nadávky jejího syna. V   čem však projeví slabinu, snad pod vlivem   prožitých událostí a doufání v nové   štěstí, je neuvážené si pořízení dítěte   s novým partnerem Láďou. Ten je sice klidný a   neagresivní, ovšem příliš bohém, bojící se   zodpovědnosti. Po narození dcerky utíká. Je   jiný nežli psychicky labilní Petr. Nemá zlou   povahu, ale i on je sám ještě dítě - neumí   se postavit čelem k zodpovědnosti. Vladislav   Beneš (agresor Petr) a Miroslav Vladyka (bohém   Láďa) ztělesňují ty typy mužů, kteří by   se nikdy neměli ženit a pořizovat si rodiny,   neboť tím učiní nešťastnými mnoho lidí.   Tchyně Marie Zdeňku bere nakonec na milost a   pomáhá jí s oběma dětmi. Závěr je tak   trochu happyend, bojím se, že v reálném   životě by se to bohužel nestalo, i   když...zázraky se občas dějí.