Texaský masakr motorovou pilou

The Texas Chainsaw Massacre - vydělal v USA v kinech 30,8 mil. $

Herečku pověšenou na háku ve skutečnosti držely nylonové lanka vedoucí mezi nohama, které působily značnou bolest.

V Austrálii nebyl film vydán až do 80 let minulého století.

Režisér Tobe Hooper dostal nápad na film v přeplněném obchodě s nářadím. Když přemýšlel, jak se přes všechny ty lidi dostat, jeho zrak zabloudil k motorovým pilám.

Nanesení velice náročného make-upu Johnu Duganovi (dědeček) zabralo spoustu času. Herec tento proces již nechtěl absolvovat znovu a vyžádal si proto natočení svých scén na jeden zátah. Vše se protáhlo na 36 hodin, točilo se během teplot dosahujících 38 °C a většina záběrů pocházela z večeře, kde se sedělo v místnosti plné mrtvých zvířat a hnijícího jídla. Erwin Neal (stopař) prohlásil: „Natáčení této scény bylo nejhorším zážitkem mého života…a to jsem byl ve Vietnamu, kde se mě pokoušeli zabít, což dokazuje, jak příšerné to bylo“.

Byla použita motorová pila Poulan 306A, jejíž logo se přelepilo páskou, aby se tvůrci vyhnuli případným problémům.

Britskými cenzory byl film roku 1975 odmítnut, ale díky Radě Velkého Londýna se dočkal uvedení v omezeném počtu kin v Londýně. Po neúspěšném pokusu cenzorů o sestříhání filmu byl roku 1977 opět zakázán. Následoval rok 1984 a další zákaz promítání z důvodu „přílišné nevraživosti“. Film dostal od cenzorů povolení k promítání v kinech a na videu až po 25 letech, tedy roku 1999.

Původní název zněl „Headcheese“, natáčelo se pod jménem „Leatherface“ a nakonec se zvolil „The Texas Chain Saw Massacre“.

Dům štábu pronajala zde žijící rodina a celou dobu natáčení v něm pobývala.

Lidská kostra z úplného konce filmu, sloužící jako lampa, byla skutečnou kostrou. Štáb si ji nechal dovést z Indie. Vyšla tak levněji než kostra vyrobená z plastu.

Tobe Hooper umožnil Gunnaru Hansenovi, aby přišel s vlastním nápadem na ztvárnění postavy Leatherface. Hansen se rozhodl, že Leatherface bude mentálně zaostalý a nikdy se nenaučí mluvit. Navštívil proto školu pro mentálně zaostalé a sledoval jejich pohyby a řeč.

Dialogy Leatherface byly ve scénáři psány jako „breptání“, s poznámkami na boku, vyjadřujícími jeho slova.

Záběr, ve kterém si Leatherface pořeže nohu, byl točen jako poslední. Herec měl na noze plát oceli, na který se uchytil kousek masa a sáček s krví.

V důsledku nízkého rozpočtu nosil Gunnar Hansen (Leatherface) po celou dobu natáčení pouze jedno triko, které se navíc nemohlo prát. Ke konci natáčení s ním proto nikdo nechtěl sedět u oběda, jelikož notně zapáchal.

Tobe Hooper zamýšlel natočit film v rámci mírnějšího ratingu, ale přes veškerou snahu o sestříhání scén trvala hodnotící komise na ratingu R.

Soundtrack obsahuje i zvuky zvířat na jatkách.

Dodávka z filmu patřila zvukaři, Tedu Nicolaouovi.

Zuby Leatherface byly vyrobeny speciálně pro Gunnara Hanbena, a to jeho zubařem.

Pro scénu, kdy Sally skáče z mezipatra skrze okno, byla použita dablérka. I tak se Marylin Burns zranila při natáčení dopadu na zem.

Díky masce s omezeným výhledem, kterou ve své roli nosil Gunnar Hansen, narážel často do trámů dveří a různých předmětů.

Dům, ve kterém se natáčelo, byl později celý přesunut a slouží za restauraci v Kingslandu v Texasu.

Natáčení se protáhlo z plánovaných 2 týdnů na týdny 4.

SPOILER: Navzdory titulu filmu byla pouze jedna oběť zabita motorovou pilou.

Rozp: míň než 0.3 mil. USD.
Kopii koupilo Muzeum moderního umění.
Londýnský FF ho nazval "nejlepším f. roku 1974".
Min. do 2004 nejziskovější nezáv. f.