Tísňové volání

Hodně povedený a interesantní thriller. Jeden z   těch filmů, které dokážou vtáhnout do děje   a nepustit. Přiznám se, že jsem neznal skoro   nikoho z herců, ale v tomto případě to vůbec   nebylo na závadu a možná to bylo dokonce plus.   Tím, že v hlavní roli nebyla žádná známá   osobnost bylo (aspoň pro mne) všechno   autentičtější a jaksi syrovější. Navíc   Jakob Cedergren svůj part zvládl fakticky   brilantně. Tenhle film se dá vřele doporučit   všem milovníkům napětí a severské   filmařské školy.

Tísňová linka a další nudná směna. Asger   Holm sedí za pultem a přijímá hovory. Den jako   každý jiný, když tu náhle dostane telefonát   od zoufalé ženy, která skrytě naznačí, že   je unesena. Asger dokonce odmítá po ukončení   své směny odejít domu ve snaze ženě pomoci.   Na světlo záhy vyvstanou věci, které však   skončí tak, jak by nikdo nedoufal. Snímek by se   v podstatě dal označit jako one-man-show, neboť   sledujeme pouze počínání operátora tísňové   linky, který má v rukou pouze jednu zbraň.   Telefon. Vidíme tak jeho a z druhé strany pouze   slyšíme to co on. Příběh stavěný na dialogu   věrně nastiňuje nelehkou práci takovýchto   operátorů, kteří skutečně dělají svou   práci tak, jak mají. A že by byl snímek nějak   nudný? Tak to v žádném případě. Emoce   doslova září, což je způsobeno především   fyziognomií, což ve filmu není zase až tak   časté. Fyziognomie nebo-li fyziognomika je   nevědecká nauka, podle níž lze podle vzhledu,   zvláště obličeje člověka, rozpoznat jeho   povahu a vlohy. A tento fakt v souběhu právě s   telefonáty hýbou dějem, která po dramatické   stránce buduje napětí až neskutečně   skvostně. Expresivní strašidelné oči Asgera,   nám říkají vše podstatné, co potřebujeme   vědět o jeho emocionálním stavu a dokonce i   něco o jeho minulosti. Stejně jako on nejsme   schopni vidět co se kde děje a jaká je situace   a právě to i po divácké stránce probouzí   strach. Tedy žádná ironie nad stavem věcí.   Když se stane jakýkoliv zákrok, který   nevidíme a nejsme si tak ani vůbec jistí jestli   se nějaký vůbec stal, jsme stejně šokovaní,   jako Asger. Celovečerní debut dánského   režiséra Gustava Möllera, který rozhodně   stojí za to. Už pro svojí atypičnost ve svém   vyprávění. Tohle je zcela něco jiného, než   třeba takový ´Cellular´ z roku 2004, který je   námětově podobný, kde jsme viděli naprosto   vše.

Je to dobré. Místy celkem i napínavé, ale   jedno to kazí. Vždy, když už se něco děje,   tak najednou se hovor přeruší a pak zas   koukáme na vytočeného Asgera. Myslím, že   kdyby byl pořád na lince s Iben, bylo by to   mnohem lepší. Na druhou stranu ale oceňuji to,   že to takhle bylo odovedene, protože to působí   více reálně. Ale i tak jsem si to užil,   hlavně konec a pravda o Iben mě překvapila,   protože to bylo to poslední co jsem čekal.

TÍSŇOVÉ VOLÁNÍ
A přece to jde. Bez potoků   krve, beze zbraní, střelby, bláznivých   honiček. Lze postavit uvěřitelný příběh   plný zvratů, překvapení a napětí. Syrový a   realistický, který s minimem nákladů dokáže   udržet pozornost diváka od začátku do konce a   neotřelou zápletku zúročit na maximum.
Z   mého pohledu jednoznačně nejlepší film   letošního roku. Jsem ráda, že mi neunikl. ©

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA   $203,892║Tržby Celosvetovo $3,650,000▐   Šikovné atmosférické spracovanie a to sa   kamera nemusela hýbať viac než v dvoch   miestnostiach (kanceláriách). Príbeh sa dobre   votrie a nechá diváka tápať v trampotách   policajta, ktorý má službu na tiesňovej linke   a zamotáva sa do jedného prípadu a popri tom   sám má nevyriešené svoje problémy. Záver   dobre graduje a ponúkne nečakaný zvrat. /85%/

Dánska odpoveď na americkú Tiesňovú linku,   ktorá však ostane v reáliach policajného zboru   a hlavný hrdina, pri všetkej dramatičnosti   nevylezie z kancelárie, aby sa pobil zo samotným   zlom, tak, ako to majú vo zvyku   "akčnejší" amíci. Tu sa príbeh   vlastne len rozpráva a kľudne by mohol byť   zaradený do nedeľnajšieho audio-kina v   Slovenskom rozhlase, pretože neustále zábery na   obyčajne vyzerajúceho herca a jeho krivoľaké   pohľady snažiace sa hrať údiv či zdesenie je   z ubiehajúcim časom už otravné. Ale na druhej   strane, je to originálne, je to napínavé a je   to cez svoje nikde nič i zamotané, zo   záverečnou pointou, ktorá Vás určite nadchne.   Bohužiaľ však film spadá do kategórie   "raz vidieť a dosť".