Únos Freddy Heinekena

Únos pivního magnáta Alfreda 'Freddyho'   Heinekena v roce 1983 a největší výkupné,   jaké kdy bylo zaplaceno. Příběh na základě   skutečné události pro film jak dělaný.   Tvůrci se však nesnažili o (další) film o   únosu, ale tak nějak, o obyčejnou vyprávěnku   všeho dění. Snímek tak spíše budí   televizním dojmem extravagance neúměrně   opomíjející to nejdůležitější. Příběh,   který by měl co nabídnout. Diváci tento   případ neznající v tom prostě uvidí jen   další obyčejný film, jakých jsou desítky.   Chybí tomu přímá smysluplnost a hloubka   podstaty. Heinekena hraje Anthony Hopkins, což   je, svým smyslem, nejhlavnější lákadlo na   celý tento počin. Tvůrci si zřejmě řekli,   že nikdo jiný by takovou postavu, se sklonem   jeho démonizování coby manipulativního   imperialisty, nezahrál lépe. Jenomže to by mu   museli dát daleko více prostoru. Psychologický   profil únosců také není zrovna lecjaký k   porozumění jejich činu. Snímku chybí   vážnost, opodstatnění a srozumitelnost. Za   zhlédnutí sice stojí, ale divák si toho moc   nevezme.

Komu se nelíbil Rutger Hauer v titulní roli o 4   roky mladšího filmu, tak si může dopřát tuto   novější verzi s Anthony Hopkinsem. U seriálnů   jsem si na brzké remaky už zvykl, ale u filmu v   evropské produkci mi to připadá nějak divné.   Asi vysoký marketingový rozpočet pivovaru.
Ale   o to ve filmu tolik nejde a podívaná je to   dobrá. To víte, Evropa 80. let je nám vždycky   ta nějak známější, než Amerika dnes. :-)

Krátce po sobě byly natočeny dva filmy na   stejné téma. Oproti tomuto snímku dávám   přednost filmu Maartena Treurnieta z roku 2011,   který mi připadá méně vyumělkovaný a tím   pádem i přesvědčivější. Alfreda Heinekena v   něm hraje Rutger Hauer a zaujal mě stejně jako   Anthony Hopkins v novějším filmu.