POZOR SPOILER!
Hitler nepěkně spílá svým nejvyšším důstojníkům. Prý neplní, co slíbili.
Winston Churchill žádá
Stalina o zachování prostoru Děmbice v Polsku, kde nacisté testovali své rakety. Stalin tam ihned posílá zvláštní skupinu. Tato skupina sluje Záře. Jejich velitel soudí, že se musí spojit s partyzány, aby dělali kolem rozruch. Dochází k první bitvě, ve které padne soudruh staršina Bolžičuk. Jeho tělo najdou až nacisté a tím jsou varováni. Jejich pohlavár totiž ví, že staršina byl v oddíle plukovníka Mlynského. Ruští průzkumníci jsou odhaleni, ale je jim umožněn ústup. Oni pak sdělí veliteli, že mimo jiné viděli asi dvanáct metrů dlouhé těleso ve tvaru doutníku. Takže je jasné, že je zde skutečně německá tajná odvetná zbraň. Mlynskému je poslána depeše, že do Krakova odjíždí inženýr Siegfried Khünl. Ten je zlákán krásnou agentkou Helenou a je přepaden, zajat a vyslýchán. Přiznává práci pro Brauna na tajném projektu ve Veličce. Udává, že je to pokusná odpalovací rampa a že měl vyšetřit, proč tajné rakety selhávají. Zůstává zajat a místo něj jede do Veličky jeho náhradník. Rakety jsou určeny k útoku na střediska za Uralem a partyzáni dostávají rozkaz tento záměr překazit. Jejich velitel posílá část mužstva do Československa a také je mu sděleno, že jeho spolubojovnice Irina Petrovna je v tom. Na německé základně Pryzma dochází k boji. Partyzáni seznají, že zde byli očekáváni a je to past. Nevzdávají to však. Nakonec v podstatě vyhrávají a rozkaz zní, vyhodit to vše do vzduchu. Z jiného místa startují německé rakety. Míří na Londýn. Je leden roku 1945. Dvě skupiny partyzánů se opět setkávají. Na scénu přichází i československý velitel partyzánů, kapitán Vojta se svým soudruhem, komisařem Mílou Dvořákem. Letadlo s Irinou a jinými je zasaženo, ale dokáže přistát a všichni jej narychlo opouštějí /95/. Pak se přenášíme do zvláštního lágru Dora. Zde vězni dodělávají podzemní výrobnu a odpaliště raket. Setkávají se zde soudruzi, ale i špioni. Armáda útočí na město Korcen, které má tuto továrnu zásobit. Soudruzi v lágru schůzují a pořádají porady. Jenže přichází nelidský rozkaz. Práce zde končí, vše se přesouvá do Alp. Lidé, kteří jsou oborníci také. Ostatní se mají zlikvidovat. Začíná tvrdé bombardování Američany. Někteří protagonisté prchají a druzí je pronásledují. Jen pro některé to bude k přežití. Na techniku stěhovanou nacisty do Alp je vyslána speciální letka. Někteří z nacistického vedení jsou Mlynským zajati. Oslavuje se konec války. Přesto je ještě na vítěze vystřeleno z pancrfaustu. Jako pachatelé jsou zajati jeden muž a malý kluk. Muž je odveden jako zajatec, chlapec je na žádost zasaženého propuštěn. Oslava míru může pokračovat…
(Některá jména jsem přepsal, jak jsem je slyšel.)
Dej filmu je situovaný do roku 1944-1945. Plukovník Mlynskij, veliteľ partizánskej skupiny, je poverený zaútočiť na tajnú nacistickú základňu. Film Front v týle nepriateľa je posledná časť trilógie My sa vrátime a Front v týle o partizánskom odboji počas druhej svetovej vojny.
1944-45: Plukovník Mlynskij je pověřen úkolem znemožnit výrobu raket V-2 v tajných objektech na německém území. Na realizaci třetí části volné trilogie (
My se vrátíme (1974),
Fronta v týlu (1977)) se podílelo i barrandovské studio. Vedle technických specialistů se také v menších rolích uplatnili čeští herci.
Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu
