Vítr v kapse

Z nostalgického hlediska se jedná o filmový   počin, který nastartoval víc, než by si kdo   uvědomoval? Pro režiséra Jaroslava Soukupa to   znamenalo start filmů pro mládež, i když   další film po tomto byl ještě historický.   První film Sagvana Tofiho, první film dvojice   Tofi - Vaculík, a co víc, v podstatě i první   film trojice Tofi - Vaculík - Augusta. Scénář   se prý držel osobních zážitků Soukupa z   plzeňské Škodovky, tak dejme tomu. Námětově   se jedná o film o mládeži cílený samozřejmě   pro mládež s typickou výrobní tématikou. Ano,   hlavní dvojice má po škole a začíná pracovat   ve strojírenství. Mladistvá nerozvážnost se   však postará o nejeden humorný zážitek v   rámci lumpáren a srandiček. Na dnešní dobu   tak ukazuje věci takřka neuvěřitelné.   Stranická propaganda tu nijak znatelná není,   ale vymožeností doby ano. Hlasování dělníků   o mimořádné pracovní sobotě? A co když   někdo bude proti? A co ta živá hudba u   vrátnice na přivítanou dělníků? Je to tak.   Dnes již neuvěřitelná doba a nic víc.   Zmíněná mladistvá nerozvážnost v touze   prosadit svůj názor v době nesvobody je svým   způsobem hnacím motorem životní cesty   mladých. Živá a veselá atmosféra však   nestárne a kupodivu svým způsobem dává   snímku punc nesmrtelnosti. Pro generace tuto dobu   nezažijící celá etuda přijde neuvěřitelná,   avšak těm starším naopak vyvolává vzpomínky   a to nejen na dobu socialismu a ponurost šedi. Na   snímek je již třeba se dívat okem   shovívavým, neb je to přeci jen snímek své   doby o své době. Pokud se tento fakt nebude   plně vnímat, zůstane skutečně jinak povedený   film, který svým odlehčeným humorem ještě   stále dokáže přivodit dobrý filmový   zážitek.

Myslím, že v rámci tehdejších možností a   vzhledem k situaci v době vzniku filmu by to bylo   za 8 hvězd. Jinak z filmařského a hereckého   hlediska za 6. Bůh ví jak by to dopadlo nebýt   komoušů. Musím říct, že v tehdejší době   byli Vaculík s Tofim za hrdiny. Soukup to taky   celkem zvládnul. Takže vzato kolem a kolem 7   hvězdiček.

Vzpomínka na osmdesátá léta, kdy šli z filmu   do filmu Lukáš Vaculík a Sagvan Tofi. Náhodou,   toto není špatný film. Dost dobře ukazuje ,   jak to chodilo, když mladej nastupoval do svého   všechno zaměstnání a rodiče doufali, že si a   rutinu rychle zvykne. Na druhou stranu je v tom   vtip i romance i smutek. Až později člověk   pochopí, že ne
všechno je fajn a život....

Vyhnot se jakkoliv vojně, v práci to nějak   přežít a po práci si užít dřív než dojde   na běžné povinnosti tehdejšího života.

Není to sice megahit, ale na svou dobu to ušlo,   chyběly sice ožehavější témata, ale dívat   se na to dalo i s časovým odstupem. Třicet let   je prostě třicet let a smutnější je o to, že   stejné problémy řeší i současná generace a   za stejných hitů M.Davida. Více nelze k tomto   hitu asi napsat, prostě to lepší nebude.

Sice se to Kamarádům do deště nevyrovná, ale   první společné počínání těhle dvou idolů   80tek, nebylo vůbec špatné. Dva kamarádi ze   střední, kteří se protloukají pubertálním   životem, obdobně jako tomu bylo u každýho z   nás. Človek zavzpomíná na starý, dobrý   ujetý ,,soudruhy,, a hlavně se občas i zasměje   --->70%

Bonžóórno ...!
Ať už se jim film líbil nebo ne, když   kterémukoli mému vrstevníkovi (v době   příjezdu bratrských tanků jsem ještě tahal   kačera,a to doslova) řeknu Vítr v kapse, bez   jakéhokoli přemýšlení vypálí: Vaculík a   Sagvan Tofi. A značná část pamětníků   přidá i Andrlovou a hlavně   „bonžóórno...“ Karla Augusty. Takže ta   komedie musela mít něco do sebe. Včetně hudby,   však víme: Non-stop, já chci žít nonstop...   Kdo by taky nechtěl, že. Tenkrát i dnes.

Celý film mi přijde jako jedna velká deprese,   byť obalená i pár vtipy. S. Tofi na mě mimo i   na plátně působí jako libový frajírek,   kterým zřejmě zůstal dodnes. I tak ne že bych   mu ten konec ve filmu přál...

Co dodat:?
Zřejmě tady už bylo všechno řečeno.
Film   mám samozřejmě rád jako většina tady a rád   na něj juknu v TV, když je repríza.
Musím   ovšem dodat, že třetí hlavní roli, kterou dá   se říct nechtěně, vytvořil Karel Augusta,   byla skvěle odehraná.Po zhlédnutí tohoto filmu   jsem se na něj začal dívat úplně jinýma   očima.Prostě ho můžu :-).Je ale taky   vidět,že nejsem sám, protože duo Vaculík -   Tofi doplnil Augusta i v dalších filmech.

Mám tuto komedii rád i dnes. Pro mě osobně   nijak nezestárla. Dobré vtipy a skvěle   ukázaná flákárna ve strojírenském podniku   kde dva hlavní protagonisté a nejen oni   pracují. Smutný je konec a nesedl mi tam moc....