Vlčí bouda

POZOR SPOILER!

Ocitáme se na malém nádražíčku Terminal. Zde se schází jedenáct lyžařů, kteří budou ubytováni na Vlčí boudě. Tito byli pečlivě vybráni. Seznamujeme se s Honzou, jehož rodiče šli od sebe a loučí se s ním zde matka a otec zvlášť. Nebo je zde syn zazobaného tatíčka, obtloustlý Alan. Je zde také cikánka Gitka se svým psem. První problém řeší Alan úplatkem, spadla totiž lavina a na Vlčí boudu se nedá nijak dostat. Onen úplatek jim umožní vyjet tam nákladní lanovkou. Nahoře se jim představí instruktoři. Ten hlavní je táta a pak Dingo a Babeta. Základním kamenem úrazu je to, že někdo je navíc, jak tvrdí táta. Avšak jedna z dívek zjistí, že na seznamu je opravdu jedenáct jmen a to o někom navíc si táta jen vymyslel. Pomalu se seznamujeme s dalšími mladými, z nichž každý řeší nějaké drobné i větší potíže. Další podivností je to, že Dingo provádí podivný sněhový tanec. A Babeta? Ta se chytí horkého hrnku s čajem a dostane jakýsi záchvat. Vypotácí se ven a provozuje tam totéž co Dingo. Pak nepřijede lanovka s jídlem. A začíná potíž. A to ještě Gába načapá cikánku Gitku, jak krmí svého psa. Druhý den najdou v kuchyni jen nepořádek a zbytek potravin je zničený. Zbývá jich již skutečně málo. Další okolnosti přinutí vedení se mládeži přiznat, že jsou z Vesmíru. Pak mají označit toho, koho se chtějí zbavit. Mladí to zatím odmítají. Ovšem pak poslední jídlo zbytečně zničí, když jím po sobě hází. Poté dojde k potyčce mezi kluky a Dingem. A oni pak vidí, jak jej táta zahazuje sněhem. A Babeta je ve sněhulákovi…

Skupina mladistvých přijela na lyžařský výcvik do horské chaty. Nedopatřením jeden z účastníků přebývá. Je to však skutečně nedopatření? Podezřelé okolnosti se začínají množit. Lanovka, která nefunguje, podivné chování instruktorů, konflikty a napětí. Pocit bezprostředního ohrožení kulminuje v okamžiku, kdy je odhaleno tajemství.

Filmový přehled

Jedenáct mladých studentů je vybráno, aby se zúčastnili lyžařského výcviku na horské chatě Vlčí bouda. První problémy nastanou hned na začátku jejich pobytu, když se zjistí, že jeden z nich je tam navíc. Horší to pak začne být ve vztahu s vedoucím a dvojicí instruktorů, kteří se k nim chovají chladně a donutí je, aby buďto táhli za jeden provaz nebo někoho označili za přítěž. Začne psychologická hra plná nedůvěry a nátlaku. Brzy poklidný pobyt končí, protože začíná docházet jídlo a oni jsou díky lavinovému nebezpečí odříznuti od okolního světa. Situace se vyhrotí v otevřenou nenávist jednotlivých aktérů, ale mnohem děsivější je odhalení pravé totožnosti třech vedoucích. A přitom je to tak snadné - stačí jen někoho označit a ostatní se budou mít mnohem lépe! Je důležitější přátelství a soudržnost, nebo obětování někoho ze svého středu, abyste si zachránili vlastní krk?

Zdroj: Nova

Vlčí bouda se jmenuje odlehlá horská chata, kam se pod vedením tří dospělých vydává na lyžařský kurz skupina puberťáků. Výchozí situaci jako vystřiženou z populární teen komedie Sněženky a machři (1982), kterou čtyři roky před Vlčí boudou natočil Karel Smyczek, pojala Věra Chytilová zcela jinak. Scénář k filmu, zařazeného do hlavního soutěžního výběru na Berlinale (kde se střetl např. se Stoneovou Četou / Platoon, 1986), napsala rebelka české režie společně se scenáristkou a dramatičkou Danielou Fischerovou, která se již od 70. let profilovala tvorbou knih pro děti a mládež.

Společný výlet jedenácti dospívajících nemá sloužit k jejich vzájemné socializaci, utužení vztahů, navázání nových přátelství a zrodu nových lásek, ale pro rozehrání trýznivého hororu. Kdo zná Věru Chytilovou, těžko si ji představí jako režisérku podepsanou zrovna pod tímto žánrem. V jejích rukou se hororový příběh, respektive „fantastické dobrodružství v zajetí sněhu“ (jak byl film propagován), odvíjí v rovině psychologické: mladí účastníci zájezdu jsou svými instruktory vmanipulováni do děsivé hry ve stylu „vyhoďme ho z kola ven“. Dle přítomných dospělých je tu prý totiž jeden účastník navíc…

Chytilová neopouští zajeté koleje filmové morality a na půdorysu zmíněné hry klade zásadní etickou otázku, platnou nejen v době doznívající normalizace – jsou zúčastněné děti pro záchranu sebe sama ochotny obětovat někoho ze skupiny? Jejich parta vystavená psychologickému experimentu se ukáže být promyšleně vybranou sestavou lidí různé povahy, odlišného rodinného zázemí a společenského původu. Agresoři (instruktoři) v uzavřené skupince odříznuté od okolního světa vyvolají umělý konflikt a na reakcích a jednáních testovaných zkoumají jejich osobnosti a odkrývají citlivá místa. Všudypřítomný strach plynoucí ze vzájemné nedůvěry produkuje projevy podezírání a nenávisti dlouho před odhalením motivů dospělých.

Jana Bébarová
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017

Jedenáct nezletilých účastníků speciálního lyžařského kurzu je v horské chatě odříznuté od okolního světa vmanipulováno do zákeřné „hry", jejíž pravidla určují tři bytosti z jiné planety... Formálně vytříbený psychologický horor s fantastickými prvky přerůstá v moralitu o sebezničující podstatě lidství.
Snímek Vlčí bouda je i v kontextu experimentální tvorby Věry Chytilové výlučný titul, kterým první dáma českého filmu vstoupila na zcela atypické žánrové teritorium. Ve scenáristické spolupráci s autorkou knih pro děti a mládež Danielou Fischerovou vytvořila modelový příběh, který lze označit za psychologický horor s fantastickými prvky (distribuční slogan prezentoval film jako „fantastické dobrodružství v zajetí sněhu"). Navzdory žánrovému ukotvení i skutečnosti, že hlavními postavami jsou teenageři, režisérka vytvořila další ze svých provokativních moralit zamýšlejících se nad vyhrocenými etickými dilematy.
Kolektivním hrdinou příběhu je jedenáctičlenná parta dospívajících dětí z různých sociálních vrstev, které odjedou na lyžařský kurz do osamělé, od světa odříznuté horské chaty zvané Vlčí bouda. Žádná pubertální alotria ve stylu „sněženek a machrů" tam však neprožijí. Trojice podivínských instruktorů, v čele s tajemným a zdánlivě „otcovsky" ochranitelským manipulátorem, mezi rozjívenými výrostky odlišných povah od počátku cíleně buduje zlověstně houstnoucí atmosféru nejistoty, nedůvěry, strachu a vzájemného podezřívání. Nátlaková psychologická „hra", útočící na nejcitlivější místa nevyzrálých adolescentů, nakonec vyústí v jejich explicitní projevy nenávisti. Přitom nikdo netuší, že instruktoři jsou bytosti z jiné planety, jež se účastníky kurzu snaží donutit, aby pro vlastní záchranu obětovali jednoho ze svých řad...
Zdrojem zla jsou v příběhu mimozemšťané, přesto by právě sci-fi prvek mohl být zcela zaměnitelný. Pro Věru Chytilovou není podstatné, že psychologický „experiment" je zřejmě zkouška, kterou si vesmírné bytosti testují lidstvo před připravovanou kolonizací planety. Mnohem více ji zajímá, jak se ve vypjatých situacích začnou vyjevovat skutečné lidské charaktery. Stísňující hororovou atmosféru dotváří ponurá disharmonická hudba Michaela Kocába, nervně dynamická kamera Jaromíra Šofra i zlověstně vemlouvavý výkon Miroslava Macháčka, jehož v roli neproniknutelného vedoucího kurzu obklopují amatérští herci a nezletilí naturščici. Herečtí profesionálové se v epizodních úlohách mihnou jen na začátku filmu.

Tomáš Seidl, LFŠ 2014

Jedenáct mladých, pečlivě vybraných účastníků lyžařského kursu prožívá pod taktovkou vedoucího a dvou instruktorů snad nejdramatičtější chvíle svého života. Trojice je mimozemského původu a chystá se na přítomném reprezentativním vzorku provádět experimentální testy. Skupina dospívajících, v níž je jeden od druhého záměrně vzdalován, je v atmosféře narůstajícího napětí a podezírání dováděna až do situace, v níž se bude muset rozhodnout, zda pro osobní záchranu obětuje jednoho ze svého středu. V tu chvíli bude záležet už jen na nich, jak „úspěšný“ bude experiment, který se začal odvíjet ve chvíli, kdy je rodiče svěřili do péče vedoucích – tří podivných bytostí…

Nejvýraznější postavou záhadného příběhu Věry Chytilové, umístěného do staré horské chaty se symbolickým názvem Vlčí bouda, je vedoucí zvaný Táta, kterého znamenitě zahrál Miroslav Macháček. Režisérka vytvořila modelové drama pracující s ohrožením v uzavřeném prostoru a přesvědčivě postihla narůstající hysterické reakce.

Psychologický horor, nebo spíše moralitu s fantastickými a hororovými prvky natočila Věra Chytilová a na jeho scénáři spolupracovala s Danielou Fischerovou. Vycházely z odpozorovaného faktu, kdy lidé – a především mladí - si často kvůli malichernostem vyhrožují zabitím a zaklínáním smrtí. Co se stane, když někdo tyto výhrůžky vezme vážně, a když se hrozba náhle může stát skutečností? Právě z této otázky se odvíjí dramatický příběh jedenácti mladých účastníků lyžařského kurzu, „uvězněných“ na opuštěné horské boudě trojicí mimozemšťanů.

Námět snímku, který ve spolupráci s Věrou Chytilovou napsala Daniela Fischerová, vychází z principu přebytečného hráče, který musí být vyobcovaný, obětovaný. Do horské chaty bylo povoláno jedenáct mladých účastníků lyžařského kursu, přestože pobyt byl zajištěný jen pro deset. Pečlivě zvolené typy lidských charakterů jsou v modelové situaci představené s důrazem na jejich negativní vlastnosti jako nenávist, sobectví, lhaní anebo závist. Film s prvky sci-fi osciluje mezi reportáží a stylizovanou alegorií a inklinuje také k brechtovské divadelní hře: autorky předvádějí s postavami a situacemi svérázné divadlo. Napětí kulminuje, když vedoucí kursu prohlásí, že k tomu, aby se zachránili, musí obětovat jednoho z nich. Tragikomické moralitě s fantastickými a hororovými prvky dominuje disharmonicky a monumentálně laděná hudba Michaela Kocába, evokující atmosféru Kubrickova psychohororu Shining, a působivá vizuální stránka, která je di1em kameramana Jana Šofra a výtvarníka Jiřího Bárty. Hrají Miroslav Macháček, Tomáš Palatý, Štěpánka Červenková, Jan Bidlas, Nina Divíšková, Jan Kačer, Jiří Krampol a další.

Kino AERO