Všichni dobří rodáci

POZOR SPOILER!

Na jedné vesnici žije sedm kamarádů. Každý je jiný a všichni si jsou v něčem podobní. Například takový Jožka Pyřk, to je místní „kradař“. František je sedlák, Očenáš varhaník a Trňa zedník. K těmto čtyřem patří ještě Janek Fabka - domkář, pošťák Bertin a Franta „Lampa“ jako krejčí. Jednou František vyorá minu. Samozřejmě jsou u toho všichni, ale jen jeden se u jejího odpálení pokálí. Jejich kamarádství dostane trhliny, když se jeden z nich, totiž Očenáš, stane předsedou KSČ. Převzal moc ještě s dvěma podobnými vykuky - Zejvalem a Máčalou. Společně rozkulačují a zabavují. Franta dostává velký byt. Přichází k němu ta trojka a tahají jej mezi komunisty. Za Očenášem přichází člen SNB, aby jej nalákal do staré vápenky, kde má být zastřelen. On tam však pošle pošťáka a tak je zastřelen on. Začne se zatýkat a v železech končí i místní farář. To vyvolá nepokoje a shluk lidu. Někteří lidé si myslí, že za to může Očenáš a on se proto odstěhuje. Jožka má jít opět sedět. Polije si nohu nějakým svinstvem a ještě ji strčí do močůvky. Následně umírá. František zcela veřejně odmítne vstup do družstva. Což komunisty naštve a on je jat přímo na poli. Někteří lidé i pod nátlakem nepodepisují vstup. Na vánoce 1945 se František vrací domů. Prý utekl. Jenže je těžce nemocen, ale uzdraví se. Kupuje si koně a má další dítě. Další lidé nepodepíší vstup do JZD, protože čekají, co na to František. No, co asi? On nesouhlasí, a proto je opět zatčen a držen na četnické stanici tak dlouho, až ostatní ze strachu podepíší. Vesnice se mění a ani Očenáš, který se sem přijel podívat, ji nepoznává. Vlastně ne tu vesnici, ale lidi…

Tento film byl hodnocen jako kronika moravské vesnice: hlavní hrdina František a jeho kamarádi se pravidelně scházejí v hospůdce na pivu. Postupem let však kamarádů ubývá a čím dál víc se kolem těch obyčejných lidiček, kteří chtějí jen v klidu žít svůj vlastní život, stahují politická mračna 50. let. Tvrdohlavost sedláků i nátlak "zhora" tu stojí proti sobě a v jejich středu je František. Rodáci se po čase vracejí...
Film patří mezi to nejlepší, co kdy v české kinematografii vzniklo a herecké výkony hlavních představitelů (Brzobohatý, Menšík, Matuška) jsou skvělé.

V jedné malebné moravské vesničce v roce 1945 lidé prožívají eufórii. Válka skončila a vrátily se nejkrásnější dny jejich životů. Každý večer se společenský život odehrává v hospodě U Vola při muzice a víně, kdy hlavním bavičem je místní bezstarostný pijan Zášínek. Situace se ale radikálně změní s příchodem února 1948 a šťastné časy místních rodáků jsou definitivně pryč. Lidské osudy zdejších obyvatel měly dramatický vývoj. Dostaly se do konfliktu s nově příchozí mocí, násilím a lidskou bezohledností.

Zdroj: Nova

Kronika moravské vesnice v letech 1945-1958. Mladý hospodář František a jeho přátelé prožívají každý po svém těžkou dobu, která některé ničí a jiné nutí setrvat ve vlastní víře a přesvědčení. Režisér čerpal inspiraci ze skutečných životních osudů obyvatel svého rodného městečka. Reálné příběhy originálně přetvořil v lyrickou výpověď mimořádné myšlenkové hodnoty a emocionální síly. Další připravovaný film Psi a lidé již V. Jasný sám nerealizoval. Od 70. let působá v zahraničí jako filmový pedagog a příležitostně i jako režisér. Všichni dobří rodáci jsou nepřehlédnutelní, vybírámě-li to nejlepší z české filmové tvorby. Také tento film nesměl dvacet let nikdo vidět.

Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu

Vrcholné dílo čs. kinematografie oslovovalo diváky již po svém uvedení a nezestárlo ani po letech uzavření v trezoru. Ohromující obraz moravské vesnice od roku 1945 až do konce padesátých let zachycuje se vzácnou hutností a zároveň s velkou básnivostí lidské osudy na pozadí tragických politických změn. Citlivě a bez nenávisti líčí proměnu ve vztazích mezi lidmi i ve vztazích mezi nimi a přírodou. Zároveň zdůrazňuje jako zásadní lidské hodnoty úctu k práci a z ní vyplývající lásku k půdě, k zemi. Na výsledném efektu se podílí vedle autora také kameraman J. Kučera, hudební skladatel S. Havelka, návthářka kostýmů E. Krumbachová a samozřejmě herci.

Máj 1945. Varhaník Očenáš, svérázný "kraďák" Pyřk, sedlák František, krejčí Franta Lampa, pošťák Bertin, milující Veselou vdovu, bezstarostný piják a bohatý sedlák Zášinek, kibicové Frajz a Trňa i další rodáci se scházejí večer v hospůdce. Jejich bohatýrské jízdy se mohou protáhnout až do svítání. - Jaro 1948. Poklidné časy rodáků končí. Vesnice se rozdělí na dva tábory. Na stranu komunistů přejde Očenáš a Franta Lampa. Sedlák Kurfiřt je vystěhován z vesnice.

Červen 1949. Veselý pošťák Bertin se místo Očenáše stane obětí zákežného útoku. Komunisté se mstí. Očenáš se musí vystěhovat, protože lidé mu to kladou za vinu.

Červenec 1951. Pyřk převzal po Bertinovi Veselou vdovu. Má jít pro krádež do vězení. Úmyslně si poraní nohu a ve velkých bolestech zemře na otravu krve. Podzim 1951. Také další nápadník Veselé vdovy, sedlák Zášinek, zemře po propité noci. Akční výbor nutí sedláky, vedené Františkem, vstoupit do družstva.

Červen 1952. Po marných slibech i hrozbách je František zatčen. Sedláci sice podepíší, ale nedodrží slovo. - Vánoce 1954. Nemocný a zesláblý František se vrací domů. Utekl z nucené vojenské služby. Vesnice ho kajícně přijímá.

Jaro 1955. Uzdravený František začíná znovu na malém kousku pole.

Léto 1957. Komunisté při žních opět tvrdě naléhají. František je odveden na SNB a sedláci podlehnou.

Zima 1958. František ustoupí tlaku svých spoluobčanů a stane se předsedou zbídačeného družstva. - Epilog po letech. Očenáš se vrací do vsi. Dozví se od Františkovy dcery, že sedlák před rokem zemřel. Varhaník se potkává s rodáky - zestárlí a vyrovnaní se svým osudem hospodaří dál na polích… - snímek získal několik ocenění.

Filmový přehled