Závěť

V Magazínu Mladé fronty měl   film 3 hvězdičky tak jsem   čekal třaskavou a bláznivou   komedii z balkánu kde se   pobavím a bude mýt švih.Ani   jsem to nedokoukal je   vidět,že režisér Kusturica   chtěl být vtipný za každou   cenu,ale bohužel bylo to   spíš trapné.Znovu se dívat   rozhodně nebudu....

Profesně vyčerpaný   Kusturica názorně   předvádí, kterak klesat   hlouběji a hlouběji až   téměř ke tvůrčímu dnu.   Po umělecky ceněných   osmdesátkách se pomalu   vypracoval k zběsilému stylu   balkánské verze magického   realismu, který se   vyznačoval ohromně   charismatickou energií s   velkým množstvím dobrých a   nečekaných nápadů a   skvělého humoru, vše   podpořené charakteristickou   nakažlivou hudbou.
V   novém tisíciletí se ale z   energie a velkého počtu   nápadů stala už jakási   samozřejmost a povinnost –   ta, čím větší je snaha   jí naplnit, tím více se   blíží ke křečovitě   nepříjemné frašce. Nápady   už nejsou nečekané, ale   kopírují a vykrádají   režisérovy starší filmy a   to způsobem, který už bez   rozvahy překračuje hranice   vkusu. Styl, ochuzený   zároveň i o lehkost a   svižnost, tak zaznamenává   úpadek, který se projevil   už ve filmu Život je   zázrak. Snaha udělat další   Černou kočku? Ale kdepak,   tady jsme o několik   výrobních kvalit níž. Už   to není ani hravé ani   zábavné a nesourodá   přehlídka násilné   ztřeštěnosti a   křečovitých gagů, které   už známe v lepší formě z   dřívějška, budí pouze   soucitný úsměv, přes   šílenou délku se brzy   dostavuje i nuda. Závěť,   až nehezky očividně   dělaná pro západní svět   (no, moc pěkně se nám   zaprodáváte), aby se mu   představila roztomilá,   občas naopak hodně nemilá   mystifikace bláznivé   hašteřivosti Srbska (které   rád uvěří), má ještě   poslední zbytky   Kusturicových velkých   schopností pro tento žánr,   a pár vtipných dobrých   nápadů ještě dokázal   vyplodit, ale je na místě   doufat, že ho ještě někdy   nenapadne se o něco takového   znova pokoušet a půjde v   dalších filmech zcela jinou   cestou.

Už dlouho jsem se tak nenasmál
Jeden z nejlepších   Kusturicových počinů a   nechápu ta nízká   hodnocení, asi jsme viděli   jiný film a nebo rozhodně   jinýma očima. Totální   obrazotvorná parodie na   lidstvo a dění posledních   let na prostoru jedné   balkánské vesnice a   menšího města.   Zesměšnění jak starých   kulturních předsudků, tak i   těch nových i cizích.   Tenhle film bude ještě   zrát, s tím jak budou zrát   jeho diváci a pochopí, že   to není vůbec jen pitomá   slátanina gagů.

Tak lepší než Seno, Slunce... to je, ale...
Tato Kusturicova komedie je   už trochu, hodně moc crazy.   Emir tu velmi přitlačil na   prvoplánovou strunu humoru.   Skoro až někam ke Slunci,   senu, jahodám a… …a   podobným exkrementům. I ten   scénář je dost vycucnutej z   paty, po x-tý rakiji na baru.   Má to svá vtipnější   místa to ano, a jako   obvykle, v Kusturicových   filmech, si i v tomto přijdou   na své milovníci obskurních   technických rekvizit. Stejně   jako milovníci krásných   žen, osmnáctiletá Marija   Petronijevič v roli Jasny je   opravdu nádherná. I   Ljiljana Blagojevič v roli   Bosy je ve svém věku, (51),   neskutečně krásná, zralá   ženská. Ale to je z kladů   filmu trochu všechno…