Obsah filmu Žena na Měsíci
Wolf Helius připravuje s profesorem Manfeldtem raketu k cestě na Měsíc. Jednoho večera jsou však veškeré plány a poznatky ukradeny a na scéně se objevuje tajemný muž. Jak se ukazuje, reprezentuje silnou obchodní lobby, která touží po vzácných měsíčních surovinách. Helius je postaven před nelehkou volbu: buďto odletí s posádkou na Měsíc získat jeho bohatství, nebo bude jeho celý dosavadní výzkum zničen - včetně téměř hotové rakety. V případě Ženy na Měsíci jde na dlouhou dobu o vědecky nejpřesnější filmové pojednání o vesmírném letu, reflektující konkrétní dobové poznatky o kosmu a předznamenávající skutečné budoucí kosmické lety. Jako...
Wolf Helius připravuje s profesorem Manfeldtem raketu k cestě na Měsíc. Jednoho večera jsou však veškeré plány a poznatky ukradeny a na scéně se objevuje tajemný muž. Jak se ukazuje, reprezentuje silnou obchodní lobby, která touží po vzácných měsíčních surovinách. Helius je postaven před nelehkou volbu: buďto odletí s posádkou na Měsíc získat jeho bohatství, nebo bude jeho celý dosavadní výzkum zničen - včetně téměř hotové rakety. V případě Ženy na Měsíci jde na dlouhou dobu o vědecky nejpřesnější filmové pojednání o vesmírném letu, reflektující konkrétní dobové poznatky o kosmu a předznamenávající skutečné budoucí kosmické lety. Jako odborný konzultant se totiž na scénáři podílel německý fyzik Hermann Julius Oberth, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších teoretiků kosmických letů a raketového inženýrství. Nechybějí tak stavy beztíže, skafandry, ale ani otázka přítomnosti kyslíku na Měsíci či přetížení při průchodu atmosférou. A byl to právě Oberth, který navrhl i samotnou filmovou raketu, která se skládá ze dvou částí, nosné rakety a lunárního modulu. Ač ve své době patřil snímek mezi komerčně úspěšné tituly, uvedení v době přechodu na zvukový film dílu neprospělo. Navíc stojí i poněkud ve stínu Langových dvou filmů, jimiž jsou předcházející opulentní Metropolis (1926), které svým enormním rozpočtem téměř zruinovalo studio UFA, a jeho následující první zvukový film, až komorní Vrah mezi námi (1931). Přitom Langův poslední němý film (v USA uvedený až v roce 1931) si v ničem nezadá s jeho předešlými snímky, a to jak po příběhové stránce se skvěle budovaným napětím, tak co do bohatosti výpravy, kulis a filmové invence v případě speciálních efektů.
Zdeněk Blaha
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2016 < Zobrazit méně
oficiální text distributora, zobrazit všechny obsahy (3)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 5.6.2020
To byl děs, než se to dostalo k jádru pudla. Tolik zbytečných canců bylo fakt na oprať. Ale vydržel jsem. I tu hnusnou babu. Ale zase bylo důležité vědět že to baba je, protože když se potom navlékla do mužských svršků, nikdo by to nepoznal. No, po krátkém úvodu, trvajícím jen hodinu a čtvrt se konečně dostaneme k raketě samotné a pak i k jejímu startu. Po devadesáti minutách filmu. Pak to konečně začíná být klasické sci-fi se vším všudy, tedy s přihlédnutím k době vzniku. Bohužel i zde už tehdy autoři neodpustili nablblé love story, a když do toho ještě přimíchali to děcko, měl jsem po chuti definitivně. Prodlužování v závěru s taháním sirek na třikrát tomu dalo korunu. Nuže, jak to celé nakonec ohodnotit? Dávám dvacet za efekty na svou dobu jistě neobvyklé. Za ten čajíček kolem by si autor založil spíše nakopat někam.