Žena na Měsíci

To byl děs, než se to   dostalo k jádru pudla. Tolik   zbytečných canců bylo fakt   na oprať. Ale vydržel jsem.   I tu hnusnou babu. Ale zase   bylo důležité vědět že   to baba je, protože když se   potom navlékla do mužských   svršků, nikdo by to   nepoznal. No, po krátkém   úvodu, trvajícím jen hodinu   a čtvrt se konečně   dostaneme k raketě samotné a   pak i k jejímu startu. Po   devadesáti minutách filmu.   Pak to konečně začíná   být klasické sci-fi se   vším všudy, tedy s   přihlédnutím k době   vzniku. Bohužel i zde už   tehdy autoři   neodpustili nablblé love   story, a když do toho ještě   přimíchali to děcko, měl   jsem po chuti definitivně.   Prodlužování v závěru s   taháním sirek na třikrát   tomu dalo korunu. Nuže, jak   to celé nakonec ohodnotit?   Dávám dvacet za efekty na   svou dobu jistě neobvyklé.   Za ten čajíček kolem by si   autor založil spíše nakopat   někam.