Josef Bohuslav Foerster

Hudební skladatel a pedagog Josef Bohuslav Foerster přišel na svět 30. prosince 1859 v Praze v rodině hudebníka Josefa Foerstera (1833 – 1907), jenž působil jako ředitel kůru sv. Vojtěcha a později jako kapelník u svatého Víta.

STUDIJNÍ LÉTA
Otec si však nepřál, aby se jeho potomci věnovali hudbě, přesto si Josef Bohuslav tuto cestu prosadil. V letech 1871 – 1875 studoval gymnázium ve Spálené ulici, od roku 1875 do roku 1878 pak navštěvoval vyšší reálku, kde studium zakončil maturitou. Od roku 1879 po následující tři roky navštěvoval varhanickou školu, jíž absolvoval u Z. Skuherského. Později se živil jako varhaník u svatého Vojtěcha (1882 – 88) a učitel (1885 – 86), přispíval hudebními recenzemi do Národních listů, propagoval zejména dílo Bedřicha Smetany.

SOUKROMÝ A PRACOVNÍ ŽIVOT
V soukromém životě jej očarovala mladá sopranistka Berta Lautererová, s níž se 1. září roku 1888 oženil. Mladá zpěvačka získala angažmá v cizině, kam ji J. Bohuslav následoval. V roce 1893 odjíždějí manželé Foerstrovi do Hamburku, kde J. Bohuslav vyučoval klavír na konzervatoři. V roce 1903 odjíždějí do Vídně, kde Berta získala další angažmá ve Vídeňské opeře. Zde Foerster pokračuje ve své hudební činnosti a roku 1912 je zvolen starostou Pěvecké župy vídeňské. Do vlasti se vrátil až roku 1918, kdy vznikla Československá republika. Tehdy se J. B. Foerster stal profesorem na konzervatoři a mistrovské škole v Praze, na níž byl třikrát zvolen jejím rektorem. Obdržel též Čestný doktorát Univerzity Karlovy a v roce 1931 byl zvolen prezidentem České akademie věd a umění. V této funkci setrval do roku 1939. V listopadu roku 1945 získal titul národního umělce.

FOERSTROVO DÍLO
J. B. Foestrovi byl blízký P. I. Čajkovskij. V jeho duchu komponoval jemné a ušlechtilé skladby, do nichž vkládal motivy lásky, jíž považoval za vše smiřující sílu. Významná je jeho sborová tvorba. Složil např. sbory: ČESKÁ PÍSEŇ, ORÁČ, VELKÉ, ŠIRÉ, RODNÉ LÁNY, HYMNUS, SVATÝ VÁCLAVE! V písních zpravidla zhudebňoval texty českých a světových básníků, zejména J. Václava Sládka, jehož obdivoval. Skládal taktéž symfonie, v nichž vycházel i ze svého soukromého života: I. SYMFONIE je výpovědí o dojmech z mládí a návratu k životu po těžké chorobě. II. SYMFONIE je vyjádřením bolesti ze ztráty sestry, III. SYMFONIE vyjadřuje životní kontrasty, IV. SYMFONIE je zaměřena na tématiku Velikonoc, V. SYMFONIE je výpovědí z bolesti nad ztrátou syna.
Orchestrální dílo: CYRANO Z BERGERACU, MÉ MLÁDÍ, JIČÍNSKÁ SUITTA, LEGENDA O ŠTĚSTÍ, JARO A TOUHA.
Z šesti oper je nejznámější EVA, jíž složil na námět Gabriely Preissové GAZDINA ROBA, v níž jako první skladatel se obrací k sociálním problémům venkova. Touto operou byl nadšen i Petr Iljič Čajkovskij.

J. B. Foerster se komponování věnoval takřka do poslední chvíle svého plodného života. Zemřel ve Vestci u Mladé Boleslavi dne 29. května roku 1951. Bylo mu požehnaných 92 let.

Zpracováno s využitím těchto zdrojů:
Kolektiv autorů: 234 českých osobností, Fragment, Praha, 2004, 2. vydání, ISBN: 80-253-0024-2

česká verze internetové encyklopedie WIKIPEDIA

Autor: Petra.Barbie