Nejslavnější odstřelovač Velké vlastenecké války - Vasilij Zajcev se stal legendou již za svého života a jeho příběh inspiroval skvělého hollywoodského režiséra Annauda k natočení drsného snímku Nepřítel před branami (2000) s Jude Lawem v hlavní roli.
Vasilij se narodil v Jelinu - v tehdejším carském Rusku v době krutých bojů 1. světové války. O jeho rodičích není celkem nic známo, z dostupných pramenů však víme, že jej od dětství vychovával dědeček, který ho taky naučil perfektně střílet. Malý hoch z Uralu zastřelil svého prvního vlka už v pěti letech a další roky společně ulovili stovky šelem i jelenů.
I přes svůj vesnický původ a způsob života vystudoval Vasilij průmyslovku v Magnitogorsku a v jednadvaceti letech vstoupil do Vojenské námořní flotily. Po dokončení Vojenské hospodářské školy úředničil pár let ve Vladivostoku, ovšem napadení Sovětského svazu německým Wermachtem zmobilizovalo statisíce mladých Sovětů - mezi nimi i 25-ti letého Zajceva.
Do té doby poměrně neznámý voják 1047. střeleckého pluku 284. střelecké divize 62. armády Stalingradského frontu Vasilij Zajcev se stal slavným odstřelovačem během bitvy o Stalingrad (21.8. 1942 - 2.2. 1943), kdy svou puškou Mosin-Nagant 1891/30, kterou mu osobně věnoval velitel pluku, naháněl hrůzu všem německým vojákům, jejich velitelům i odstřelovačům. Dnes je tato vojenská puška jedním z mnoha raritních exponátů Stalingradského muzea.
První podzimní akce mladého Vasilije se stala osudnou pro tři německé důstojníky, které odstřelil na vzdálenost 800 m. Skutečně se tehdy našel politruk (ve filmu je to Sovět Danilov, skvěle ztvárněný J. Fiennesem), který využil výjimečného Zajcevova talentu a propagandou z něj učinil odstřelovačského génia.
V období krutých několika měsíčních stalingradských jatek, kdy "životnost" sovětského vojína byla většinou pouhý den, připravil Zajcev svou zázračnou puškou o život 242 Němců. Podle jiných zdrojů však jeho zásluhy nebyly prý tak velké a téměř stejný počet německých vojáků zastřelil i jistý sovětský voják, známý pouze jako Zikan, o kterém však podrobnější informace nejsou. V současnosti - po 70-ti letech od bojů u Stalingradu je téměř jisté, že bližší okolnosti se už asi nedozvíme.
Jisté však je, že těsně před skončením boje o toto nepokořené město jej zranil výbuch miny a hrozila mu ztráta zraku. Naštěstí mu výborný lékař - profesor Filatov z Moskvy oči zachránil, ale Zajcev se do boje vrátil až na jaře 1945, kdy Rudá armáda už dobývala baštu nacismu - Berlín.
Z prostého vojína se vypracoval na kapitána Rudé armády, věnoval se výcviku nových odstřelovačů, ovšem po válce se už k vojenskému životu nevrátil. Svou pracovní kariéru završil jako ředitel textilní továrny v Kyjevě, vyznamenaný Řádem vlastenecké války 1. stupně, Řádem rudého praporu a Leninovým Řádem.
O soukromí se toho v dostupných materiálech také mnoho nedočteme, životní pouť tohoto Hrdiny Sovětského svazu se navždy uzavřela v r. 1991.
Autor: Angelika2808 .
