Tentokrát zamíříme do doby kolem roku 1930, kdy jsou ty děti z prvního dílu už dospělé. Michael má trochu finanční problém, ale na rozdíl od zlého bílého právníka to vypadá, že hodný právník-černoch stojí na jeho straně. To je dobré, nicméně protože žoviální zpěv optimistického lampáře taky nespasí všechno ani všechny, bude se muset vrátit Mary Poppins, aby tedy všem připomněla, že nic není ztraceno. To znamená, že s její účastí si ani prezident banky Colin Firth nemůže být jistý tím, že jeho proradný plán dopadne podle představ.

Původní Mary Poppins je dílo, které téměř dokonale splňuje představu o pěkném rodinném disneyovském filmečku. Nabízí jednoduchý, leč přesto poutavý příběh, ve kterém si nás jednotlivé figury dokážou svými charaktery získat na svoji stranu. Na tehdejší dobu se prezentuje povedenými triky, včetně interakce živých herců s kreslenými postavičkami. A do toho všeho vitální a usměvavá Julie Andrews … Takovou chůvu by jistě přivítal ve svém okolí snad každý, kdo se ocitnul v (dočasných) nesnázích a nemá kuráž a vnitřní sílu na to, aby se z nich vyhrabal sám.

I Emily Blunt je vitální a rozhodně se snaží být důstojnou nástupkyní Julie Andrews (klidně si ji tedy mohla zahrát už v Zachraňte pana Bankse), která odmítla byť malé cameo. Jakoby věděla proč. Mary Poppins se vrací vychází z originálu až do té míry, že se svým způsobem nejedná ani tak o sequel, jako spíše o remake. Navíc takový, ve kterém je všechno na o level nižší úrovni, což je při současných technologických možnostech docela nepříjemné. Daleko poutavější by asi bývalo bylo jít si svoji vlastní cestou a udělat zábavu ze situací, jakých jsme se minule nenadáli.

S muzikály má Rob Marshall bohaté zkušenosti. Chigaco bylo oscarové. Nine rozhodně potěšující. Čarovný les sice lehce bizarní, avšak vizuálně pořád vytříbený. Příště to bude asi Malá mořská víla, ale teď je tady Mary Poppins se vrací, která místy působí dojmem, že tvůrci na těch klíčových postech přílišné zkušenosti s muzikály nemají. Choreografie značně nezajímavá, texty písní jakbysmet, vizuální stránka jakoby vytržená z kontextu a scény s admirálem (kterého hraje jinak výborný David Warner) pospojovány tím nejprimitivnějším způsobem. Vedle Emily Blunt ztvárňuje nejpozoruhodnější postavu ještě Jane v podání Emily Mortimer, už zmíněný Colin Firth a vynechat nesmíme svéráznou Topsy s tváří Meryl Streep. Nicméně podobně jako admirál mají pouze malý prostor.

Mary Poppins se vrací je bohužel docela kýčovitá podívaná, která se za celou dobu nevymaní z kreče. Tvůrcům nelze upřít snaha, že se chtěli nejlépe vyrovnat originálu (protože překonat ho v současnosti patrně není možné), jenomže to prostě nevyšlo. A to nikdy není dobré. Navíc vyvolává nejasnosti ohledně titulní postavy, které zůstanou nezodpovězené – nejde jen o to pochybné vrácení času (rozhodně nic ve stylu Supermana). České znění tentokrát taky ničemu nepomáhá. Zpěv občas působí falešně a sem tam nejsou některá slova rozumět. Tuhle podívanou zachraňuje od horšího hodnocení akorát fakt, že bych se na ni přes ty všechny nedostatky přeci jen někdy podíval ještě jednou. Hlavně ale proto, že Emily Blunt je jednou z mých deseti nejoblíbenějších hereček.

FOTO: Falcon