Kompletně vychází z fotografické knihy, kterou s Chicago Outlaws Motorcycle Club nafotil a v roce 1968 vydal Danny Lyon. Režisér Jeff Nichols, jenž má na kontě otřesné Půlnoční dítě a nevyužité Bahno z Mississippi, měl tím pádem usnadněnou práci, když mohl poskládat příběh na základě těch fotek. Výsledek přitom stále funguje jako celek, tj. nikoli jako sonda do počínání motorářského klubu Vandalů prostřednictvím jednotlivých výjevů, jaké se ve skutečnosti pravděpodobně staly, ale na stříbrném plátně na sebe nikterak nenavazují. Režisér a autor scénáře se rozhodnul coby pojící prvek zahrnout do příběhu právě postavu Dannyho, který členy fotí a který si nechává důležité události ze životů některých z nich vyprávět od Kathy.

Kdo je Kathy? Kathy je slušná holka, která v roce 1965 vkráčí do baru, kam slušné holky většinou nechodí. Jde za kamarádkou, nicméně natrefí na motorkáře Bennyho, do kterého se hned zakouká. Později odhodí původní zdráhání se, jede se s ním projet … a za pět týdnů jsou svoji. Vypadá to, že zájem by o ni býval měl i šéf celé party Johnny, ovšem ten je ženatý a už má děti. Jenže není to náhodou tak, že členové podobných uskupení jsou specifická sorta a že například zbožňují svou motorku víc než vlastní manželku? Osm roků představuje dost dlouhou dobu na to, aby došlo k zásadním změnám. A tak když Kathy vypráví Dannymu příhody do roku 1973, nepřekvapivě v nich nebude nouze o napínavé a dramatické situace.

Doba, ve které se film odehrává, motorkářským klubům/gangům/filmům maximálně přála. Proslulí Hell’s Angels vznikli už dávno před ní, tak jako Divoch s Marlonem Brandem, který nemohl být vynechán a který tudíž inspiroval Johnnyho k založení Vandalů. Pochopitelně nešlo nezmínit ani Bezstarostnou jízdu, na kterou Funny Sonny – jeden z Vandalů, co zprvu dorazil až z Kalifornie (údajně kvůli vyrovnání účtů), láká kolemjdoucí do kina. Zmínku jinak rozhodně zasluhují Divocí andělé od legendárního Rogera Cormana, kteří to dokonce dotáhli k nominaci na Zlatého lva na festivalu v Benátkách. Jinak, pro zajímavost, nejen motorkářskými bijáky se zabývá kniha Easy Rider & Co., která jest stále k mání za malý peníz.

 










 

Nicméně, hlavní postava Motorkářů není Johnny ani Benny, nýbrž Kathy. Jodie Comer je v téhle roli naprosto úžasná. I díky tomu, jak pracuje se svým hlasem. Tom Hardy a Austin Butler byli rovněž vcelku jasnými adepty na ty dvě podstatné vedlejší role. I v těch dalších uvidíme známé tváře (Michael Shannon, Norman Reedus, Boyd Holbrook, Mike Faist, Beau Knapp, Emory Cohen, Karl Glusman, Damon Herriman). Linka je u každého z nich jasně načrtnutá a má své dobré opodstatnění – pochopitelně včetně Kida v podání Tobyho Wallace. A rozhodně není nutné být fanda do motorek, aby tohle dílko zaujalo.

Motorkáři jsou výbornou podívanou, jaká nepotřebuje, aby se o ní dlouze psalo. Pyšní se skvěle zachycenými vztahy mezi postavami, precizní dobovou atmosférou (na čemž má jistě svůj podíl fakt, že se natáčelo nikoli na digitál, nýbrž na film) a zároveň velice umě kombinuje žánry, jelikož vedle dramatu nepřekvapivě nese i prvky gangsterky a westernu! Dokonce i komediální, avšak ty zjevně vyžadují zvýšenou pozornost. K tomu režisér výtečně předkládá touhu někam patřit nebo pocit absolutní svobody, když se prostě jen tak bez helmy projíždíte americkým středozápadem na svojí mašině. Jedna z mála z věcí, jaké by se tomuto projektu daly vytknout, je, že navzdory uvedeným kvalitám nepřesvědčí o tom, že bychom si taky měli nějakou parádní motorku pořídit. Tihle filmoví Motorkáři by v žádném případě neměli zapadnout, a to nejen proto, že podobně laděný počin s nahlédnutím do osobité a pozoruhodné motorkářské subkultury se v kinech pravděpodobně nějakou dobu zase jen tak neobjeví. Opravdu mimořádná záležitost!

FOTO: CinemArt