Chicago bývalo městem, kterému pevnou rukou vládnul Al Capone. Ani v devadesátých letech z něj zločinci nevymizeli. Někteří mají prostetickou paži – jako třeba ten, co zabil manželku věhlasného chirurga Richarda Kimblea. Sám útočníka viděl, ale nikdo mu nevěří. Patrně proto, že si policajti prostě nechtějí tímto případem přidělávat práci. Vzhledem k tomu, že manželčina postistka hovoří výhradně v jeho prospěch a že její telefon na číslo 911 byl navzdory jejímu stavu pochopen docela jinak, je hlavní hrdina bez dlouhého, resp. bez žádného prozkoumávání důkazů odsouzen a bude popraven. Jenže bus cestou havaruje a jemu se spolu s dalším spoluvězněm podaří utéct, přičemž v poslední sekundě (nejprofláklejší ze všech žánrových klišé ani tady bohužel nechybí) zachrání policajta před rozjetým vlakem.

Dál si jde svoji cestou, jelikož musí sám vypátrat vraha, aby očistil svoje jméno. Drsný šerif Samuel Gerard mu je však v patách stejně neúnavně a odhodlaně, jako když v Bídnících komisař Javert zběsile naháněl Jeana Valjeana. Jako lovecký pes má jenom jediný cíl. Nepřípouští jakoukoli debatu a pochybnosti. Na Kimblovo „Já jsem svou ženu nezabil“ odpoví jenom „To mně je jedno“. Gerard není vyloženě bručoun, kteří Tommy Lee Jonesovi obzvláště jdou, ale že by měl být někým, s kým by bylo v jakémkoli slova smyslu snadné pořízení, tak to taky ne. Neznamená to však, že by neměl smysl pro humor, přičemž vtipné momenty v Uprchlíkovi fungují vskutku výborně, ač by se v podstatě daly spočítat na prstech jedné ruky. Každopádně, Tommy Lee Jones za tuhle roli dostal svého dosud jediného Oscara! Celkem jich film mohl získat sedm, což nikdo nečekal. 

Sám Harrison Ford měl v závěru osmdesátek a v první polovině devadesátek hodně napilno, co se akčních projektů týče. A možná především právě díky tomuto období, spíše než rolemi Hana Sola a Indiana Jonese, si později vysloužil svou účast v sérii The Expendables. Snad úplně ve všech rolích, které kdy ztvárnil, si dokázal obecenstvo okamžitě dostat na svoji stranu. V Uprchlíkovi není nijak speciálně vycvičený, aby okamžitě věděl, jak se zachovat v pozici křivě obviněného. Prostě využívá svou inteligenci a svoje znalosti, které přesahují hranici oblasti medicíny. Po thrilleru 48 hodin v Paříži musel být pro úlohu Richarda Kimblea jasnou volbou a skutečně jen těžko si představit, že by ji hrál kdokoli jiný. Dokonce i kdokoli z uvažovaného kvarteta Alec Baldwin, Nick Nolte, Michael Douglas (kniha), Kevin Costner.

 










 

V některých případech scenáristé Jeb Stuart (Smrtonosná past) a David Twohy (Riddick) až dost zapomínají na realitu a přidávají některá další klišé (např. skok z velké výšky) v té snaze stvořit „líbivej biják“, ačkoli s tím může souviset fakt, že scénář do určité míry vznikal souběžně s natáčením a na starosti jej měl hlavně první jmenovaný, takže nebyl moc prostor na nějaké sofistikované vymýšlení. Až na ta klišé šlape jinak film více než solidně a rozhodně posloužil dalším (nejen) hollywoodským titulům za vzor. Nedává proto dost dobrý smysl, že režisér Andrew Davis nemá na kontě minimálně tolik hitů jako John McTiernan. Nerežíroval ani pokračování s názvem Šerifové, ani kupříkladu Štvance. Je pravda, že tenkrát ještě pracovalo dostatečné množství režisérů, kteří uměli natočit fakticky kvalitní akci, zatímco v současnosti už se takovéto oldschoolové a skutečně velice poctivě stvořené akčňáky skoro nerodí. A přitom by to mnozí jistě uvítali.

Uprchlík do značné míry cílí na hitchcockovský koncept „nesprávného muže“. Bohatě si vystačí se dvěma velkými hvězdami, neboť Julianne Moore naplno prorazila až po této podívané, ve které sice nemá velký prostor (její velká scéna byla vystřižena), avšak její postavu si pro její akurátní charakter nepochybně zapamatujeme. Uprchlík samozřejmě nepatří k projektům, jaké by měly obsahovat velkolepé efektní akční sekvence – tedy s výjimkou vykolejení vlaku, což se obešlo bez miniatur – nebo jaké by měly přinést nečekaný finální twist. Přesto patří k těm, které baví tím, jak umě dávkují napětí, a to dokonce i při opakovaném zhlédnutí, třebaže některé momenty vyžadovaly lepší – hlavně tedy scenáristicky lepší - řešení. Nicméně, časté uvádění v televizi na Vánoce je stejně jako v případě Smrtonosné pasti vlastně celkem ideální.

P. S.: Bonusová sekce na Blu-ray obsahuje vedle celého pilotního dílu tohoto seriálu především tři skvělé otitulkované (!) dokumenty, které dohromady obsáhnou hodinu a ze kterých se dozvíme spoustu zajímavých informací! I díky nim se Blu-ray disk vyplatí vlastnit.

FOTO: cinema.de