Alexander Veliký

Svět jak ho známe dnes by neexistoval, nebýt Alexanderova krvavého, avšak vítězného tažení!
Velkolepá historická sága mapuje život jedné z nejvýraznějších postav světové historie – odvážného a neúprosného dobyvatele Alexandra Velikého, který jako 32-letý vybudoval největší impérium všech dob. Minulost a přítomnost se střetávají v mozaice triumfů a porážek, ve kterých se promítají vzpomínky na dětství i Alexandrův vzestup k moci.
Historický velkofilm ukazuje celý Alexandrův život od dospívání, které bylo naplněno sny o slávě a dobrodružství, až po jeho osamělou a mystickou smrt. Od bouřlivého vztahu k rodičům, kteří prosazovali svého syna, aby se stal následníkem trůnu za každou cenu, až do chvíle, kdy vyburcoval své společníky a vedl obrovskou armádu přes vyprahlá vojenská pole v Persii i zasněžené vrcholky indických hor. Film je kronikou muže, který byl hnán myšlenkou, že moc je síla osudu.
DVD Express

Alexandr se narodil jako prvorozený syn Filipa Makedonského, který sjednotil celé Řecko pod Makedonské království, a Olympiady, překrásné potomkyně hrdiny Achilla. Manželství nebylo šťastné, matka otce nenáviděla a doufala, že její syn se za ni jednou pomstí. Vychovávala ho k tomu, aby si podmanil celý svět. Otec se o něho v dětství téměř nezajímal. Poté se ujal jeho výchovy a vzdělání učenec Aristoteles a otec si ho začal všímat, když Alexandr zkrotil nebojácného hřebce. Začne se synem trávit více času a Alexandr se matce pomalu odcizuje. Jenže jeho otec má ještě druhou ženu, která čeká dítě, a hrozí možnost, že přijde o své právo na nástupnictví. Otec jeho matku nenávidí a ta neustále našeptává Alexandrovi, že otec se ho bude chtít zbavit, až jeho druhá žena porodí syna. Alexandr se na hostině s otcem pohádá. Za nějaký čas je otec zavražděn a Alexandr se stává králem...

Alexandr plní vůli svého otce a táhne do Persie podrobit si celý národ a zabít krále Darea. Západní Asii si Alexandr podmaní jen se 40 000 muži vojska. Největší bitva s králem Dareem však na Alexandra čeká u Gaugamél nedaleko Babylonu. Alexandr stojí proti přesile, ale to ho nezastaví. Vymyslí plán, který ho přivede až do středu perské armády a samotnému králi Dareovi. Ten, když si uvědomí, že může být zabit, prchá a svoji armádu mu nechává napospas. Alexandr nakonec bitvu vyhraje a obsadí Babylon. Hlavní město Persie mu ale nestačí – chce dohnat Darea a zabít ho, aby se stal právoplatným králem...

Alexandr krále Darea se svojí posílenou armádou pronásleduje až na samotný okraj perské říše. Zde ho najde mrtvého – Dareovi vojevůdci ho zabili, aby si zachránili život. Jenže Alexandr se rozhodne pronásledovat i je, všechny je zabít a přitom si podrobovat všechny kmeny za hranicí perské říše. Na samotné hranici mezi Persii a Indii je země, kde žijí pouze divoké kmeny. Když přemůže jeden kmen, ožení se s dcerou náčelníka Roxanou. Je velice krásná, ale podle Alexandrovy matky barbarka. I Alexandrovi vojevůdci a nejvěrnější přátelé jsou proti. Má si prý vzít za ženu Makedonku a s ní mít následníka trůnu. Jenže Alexandr si nedá poradit...

Alexandrovi nestačí, že dobyl celou Persii a další země před Indií. Rozhodne se přejít pohoří Hindúkuš a vtrhnout do Indie. Za celé dva roky, co je ženatý s Roxanou, nemá dědice. Proto neustále vyhledává společnost svého nejlepšího přítele Hefaistióna, na kterého Roxana velice žárlí. Alexandr se svou rozrůstající se armádou z dobytých území stále cestuje na východ do Indie. Všude nechává stavět nová města Alexandrie. Za svoji vládu jich postaví 18...

Během jeho sedmileté pouti se jeho nejbližší a dřívější rádci jeho otce pokusí o převrat, ale Alexandr na to přijde a nechá je všechny zabít. Alexandr a jeho armáda se později dostanou do Indie, kde si stále podmaňují indické kmeny. Jenže nikoho to už nebaví. Alexandr začíná hodně pít a na rady své matky už vůbec nedává. Neposlouchá nikoho. Když se mu při jedné hostině postaví jeho věrný druh Cleitus, Alexandr ho v záchvatu vzteku zabije. Pak se zhroutí a vzpomíná, jak mu v náručí umíral jeho otec, kterého nejspíš nechala zabít jeho matka, aby Alexandr nepřišel o svůj trůn. Hefaistión ho z toho dostane a Alexandr chce opět táhnout se svým vojskem dál do Indie. Jenže vojsko je příliš unavené a stýská se mu po domově. Vypukne vzpoura...

Zdroj: FTV Prima

První verzi scénáře o makedonském králi Alexandrovi napsal Oliver Stone už v roce 1996. Avšak k realizaci náročného historického velkofilmu Alexander Veliký došlo až o několik let později. – Legendární makedonský král Alexandr (356-323 př. n. l.) byl především válečník, výborný stratég, dobyvatel, zakladatel měst a vládce ohromné říše, která se po jeho smrti stala jablkem sváru a brzy vzala za své. Vypravěčem příběhu je stařičký Ptolemaios, který se zúčastnil Alexandrových válečných výprav, a čtyřicet let po králově smrti diktuje v egyptské Alexandrii jeho životopis (z jeho skutečného dokumentu se dochovaly jen zlomky). Stone ovšem prostřednictvím starověkého životopisce nahlíží do Alexandrovy duše po svém a po svém vykládá klíčové okamžiky vojevůdcova života od problematického dětství, poznamenaného nenávistí mezi krásnou, tajemnou a ctižádostivou matkou Olympiadou a drsným, válečnickým otcem králem Filipem, jehož násilná smrt otevřela mladému Alexandrovi nástup na trůn a umožnila mu cesty do Persie a odtud dál do Asie až k řece Indu. V barvité historické fresce se tak odehrává osud muže, poznamenaného oidipovským komplexem a homosexuálním vztahem k příteli z dětství, muže, který měl ideály a sny, ale skončil jako smutná oběť příliš velké vlastní moci. Mladý snílek a obdivovatel bájných hrdinů Achillea a Hérakla se tak postupně mění v rozháraného, poživačného, sebevzhlíživého, zpupného dekadenta, prchajícího před panovačnou a mocichtivou matkou. Ideály vzaly za své, ale moc, násilí a bohatství lze použít a zneužít kdykoli. Tak chápe Stone svého kontroverzního hrdinu. Přitom ovšem usiluje o maximální historický realismus. Po vizuální stránce je tedy film velkolepou podívanou, ať se jedná o bitevní scény, slavné babylónské hradby, Semiramidiny zahrady, orientální hostiny, interiéry, kostýmy, zbraně či indické válečné slony. – Snímek v mnohém připomíná neméně ambiciózní film „meče a sandálů“ Troja (FP 6/2004).
-kat-, Filmový přehled 2005/2

Velkolepá historická sága mapuje život jedné z nejvýraznějších postav světové historie – odvážného a neúprosného dobyvatele Alexandra Velikého, který jako 32-letý vybudoval největší impérium všech dob. Minulost a přítomnost se střetávají v mozaice triumfů a porážek, ve kterých se promítají vzpomínky na dětství i Alexandrův vzestup k moci.
Historický velkofilm ukazuje celý Alexandrův život od dospívání, které bylo naplněno sny o slávě a dobrodružství, až po jeho osamělou a mystickou smrt. Od bouřlivého vztahu k rodičům, kteří prosazovali svého syna, aby se stal následníkem trůnu za každou cenu, až do chvíle, kdy vyburcoval své společníky a vedl obrovskou armádu přes vyprahlá vojenská pole v Persii i zasněžené vrcholky indických hor. Film je kronikou muže, který byl hnán myšlenkou, že moc je síla osudu.

Velkovýpravný film Olivera Stona Alexandr Veliký.
Makedonský vládce Alexandr Veliký (Collin Farrell – SWAT, Daredevil, Telefonní budka, Minority report) dobyl skoro celý v jeho době známý svět. Přestože po svém otci nezdědil příliš silnou armádu, dokázal téměř nemožné – nejprve se v čele svých řeckých legií utkal s obrovskou Perskou říší a poté co porazil Peršany vedl svou armádu dál … Kromě Collina Farella se v tomto filmu setkáte s celou řadou hvězd – mj. Jared Leto (Úkryt, Requiem za sen), Anthony Hopkins (Lidská skvrna, Mlčení jehňátek, Červený drak), Rosario Dawson (25. hodina, Muži v černém II), a Angelina Jolie (Lara Croft 1,2, Sedmý hřích). Jeden z nedražších historických velkofilmů všech dob režíroval Oliver Stone (U-Turn, Nixon, Takoví normální zabijáci, Četa).