Dáma ví, kdy přijít [TV inscenace]

Z mého pohledu výborná inscenace, která nese   charakteristický rukopis tvůrčího tandemu   Klein-Pecháček. Vícemémě filosofické   střetnutí umírajícího lékaře a zloděje,   kterého překvapil na své chalupě. Brilantní   herecké výkony Eduarda Cupáka a Pavla   Zedníčka, kteří jsou velkou část z té víc   než hodiny sami na obrazovce. Střetnutí dvou   zcela odlišných lidí, kteří dokážou jeden   druhému změnit pohled na život. Jak by řekl   pan Spock ze Star Treku "FASCINUJÍCÍ".

Inscenační dílo na který bych se bez   přemýšlení vypravil i do divadla. Setkání   dvou zcela odlišných lidí jak povahově a   osudově, tak i v myšlenkách o další své   budoucnosti a životní dráze. Vzájemné   ovlivnění svého pohledu na věc s   přehodnocením veškerých svých myšlenek je   vlastně takovým lidským zázrakem, který   nedokáže jen tak leckdo. Na tomto příběhu je   velice zřejmé, že jeden bez druhého by to   vůbec nedokázali. O to víc dokáže chytit za   srdce závěr celého příběhu. Pavel Zedníček   v roli lumpa sice chvílemi přišel   nevěrohodně, ale to je snad jen tou televizní   optikou. Eduard Cupák je v tomto případě   kapitola sama o sobě. Člověka s   nevyléčitelnou nemocí ani nemusel hrát,   protože v době natáčení skutečně nemocný   byl a snad dokonce i údajně trpěl bolestmi. O   to více je jeho výkon nejen naprosto   věrohodný, ale s ohledem na zdravotní stav i   neskonale udivující. Naštěstí to nebyla role   úplně poslední a tak i pro něj byla tato slova   více než čarovná. "Trpělivost ta dáma   ví kdy přijít, neb nikdy nestalo se by   zmeškala svůj čas."

Trpělivost ta dáma ví, kdy přijít, neb nikdy   nestalo se, by zmeškala svůj čas... Eduard   Cupák v roli nevyléčitelně nemocného   stárnoucího lékaře opět dokázal, že je pan   herec a i Pavel Zedníček jako jeho protihráč   obstál na výbornou. Měl byste se stydět Kruml,   že nemáte VUML :-)

Přepla jsem tv na tuto inscenaci náhodou a   naprosto mě dostala. E. Cupák byl naprosto   jedinečný, ale ani P. Zedníček nebyl špatný.   A když jsem v titulcích viděla jméno D.   Kleina, bylo mi jasné, proč mě tak zaujala. Po   delší době to byl v televizi dobrý film.

Tuhle televizní inscenaci lze doúporučit díky   Eduardu Cupákovi, který svým výkonem jinak   bqěžnou, nudnou a předvídatelnou inscenaci   povyšuje o několik řádů.