Fenomén Gott [TV film]

Nikterak zajímavý dokument o mistru Gottovi,   celé je to spíše nahlížením do jeho   soukromí, než o cestě jeho kariéry. Tedy   spíše pořad v bulvárním duchu.
Co se týče   samotného Karla Gotta, velice si ho vážím.   Počet jeho slavíků mluví za vše a až jednou   skončí, měla by se tato soutěž (v kategorii   zpěvák) zrušit, protože je to spíše patent   jeho samotného. :-))) A založit něco jiného.   Na Gotta zkrátka nikdo nemá, ať se to někomu   líbí nebo ne. :-)

Je-li někdo fenoménem, pak jistě ne proto, že   v sedmdesáti letech vychovává dvě malé děti   (vychovává možná není správný výraz...   lépe je říct, že má dvě malé děti). Čekal   bych více biografie, jenže tady Nova naráží   na problém nepříliš bohatého archívu   (patnáct let záznamů těžko zmapuje kariéru   někoho, kdo zpívá padesát let). (I když byly   použity momenty z filmu Karel Gott z roku 1986;   ten měl ovšem širší záběr, protože se   natáčel šest let a navíc, v té době byl   Karel na skutečném vrcholu). Pokud Karel Gott   natočil tisíce písní a minimálně ve   střední Evropě má (měl) nepopiratelný   úspěch, přijde mi zbytečné do zblbnutí   akcentovat časové mezníky 1968, 1977 a 1989,   které na jeho kariéru - jak je vidno - měly z   hlediska dlouhodobého dosahu malý vliv. Gott   nepochybně rozumí tomu, co dělá a o hudbě ho   můžeme nechat mluvit. Když ale zabrousí na   parketu životního filozofování, tak je v něm   pořád elektrikář z ČKD. Takže - ke   zpěvákovým kulatinám nepochybně záslužný   počin, který ovšem podle mě nebude   životaschopný a za pár let bude o ničem.

olga špátová k životnímu jubileu legendy   světové kultury natočila dokumentární film   pod názvem fenomén gott, ale již při jeho   výrobě si měla uvědomit skutečnost, že o   mistru gottovi bylo natočeno několik dokumentů   o jeho životě i práci, čímž si mohla zvolit   jinou stylizaci nebo méně známá zákoutí z   dlouholetého gottova pracovního života či   soukromí. žel nestalo se, a špátová šla   klasickou a osvědčenou nic neříkající   cestou, plnou sestřihů ze soukromí, z koncertů   i ze setkávání s fanoušky. vybrala si styl   vyprávění vhodný pro studentskou ročníkovou   práci a tím také fenomén gott zůstane. ač se   v dokumentu nakouslo ožahavé a stále   nedořešené téma gottova nacionalistického   postoje při srpnové okupaci, jeho protestní   návrat z německého turné do vlasti i jeho   následná pozice komunistické primadony   československé kultury, čímž se mohl dokument   začít konečně odvíjet jiným a netradičním   směrem, špátová k velké škodě odbočila a   vrátila se do zajetých kolejí, čímž její   film vlastně až zas tak moc nic nového   neobjevil. s ambicemi očekávaný filmový dárek   k 7o. narozeninám pana karla gotta zůstává jen   systematickou průměrnou výpovědí života   doby, života hvězdy i života současného, v   němž dokument vzniknul. neočekávejme ale, že   v dalších desetiletích fenomén gott z   průměrné šedi světové kinematografie   vzlétne k vyšším příčkám, jak se tomu   občas stává u jiných léty prověřených   obdobných děl.

Velmi slabý dokument, z něhož se minimum   dovídáme o komplexnosti zpěvákovy kariéry.   Nejsem jeho příznivec, ale pokud se budu dívat   na dokument o komkoliv, předpokládala bych   zaměření se na jeho práci od prvotních   začátků po současnost. Zde se jednalo jen o   vypíchnutí několika etap, které jsou dosti   známé. Více nežli na Gottovu pěveckou   kariéru se dokument zaměřoval na jeho děti, z   nichž zejména existence nejstarší   nemanželské Dominiky byla sice ve své době asi   mediální poprask, dnes ovšem záležitost   naprosto druhořadá. Je hezké, že se dvěma   nejmladšími funguje jako milující otec, ale   možná měl mít stejný přístup i ke dvěma   starším dcerám. Přesto se stále pohybujeme v   rovině bulváru. Dokument měl být hlavně o   jeho uměleckém přínosu. Nápad to není   špatný vytvořit medailón ke zpěvákovu   jubileu, ale celkové zpracování je velice   slabé.