Hlídka v Ardenách

Pro mě je to průměrný válečný snímek s   dobrým hereckým obsazením a přinejmenším   zajímavou zápletkou.
Hlavním důvodem, proč   jsem si to pustil byl Gary Sinise.
Zápletka - no   ono se říká, že by se o Vánocích nemělo   válčit :-).

Snahy o usmíření, vzájemnou spolupráci,   jedinců, či malých skupin vojáků, stojících   ve válce proti sobě, zejména pak v období   Vánočních svátků, jsou účastníky těchto   událostí historicky potvrzené a ve filmu   mnohokráte zpracované. Tento příběh se mně   však zdál až příliš vykonstruovaný.   Varováním, že nepůjde o nějaký filmový   zázrak, byla již jedna z úvodních scén, ve   kterém vypravěč, hlasem mimo obraz, popisuje   namáhavou cestu jeepem na určené stanoviště,   mluví o zasněžených lesních cestách a   všemožných potížích. A co jsem jsme viděli,   my diváci, na obrazovce? Kvalitní, pluhem   upravené, lesní cesty, a to v úseku mezi dvěma   bojovými liniemi. Válka neválka, zřejmě   slušní silničáři, tam někde v Ardenách.   Nemluvě o spoustě dalších scén, od naivních,   přes nelogické a přes trapné, až po typicky   americké (což je vyšší stupeň trapnosti).   Proč prostě němečtí vojáci nevzali bílý   prapor, a se zdviženýma rukama se nevzdali. To   bylo nějakých štráchů. Stejně jim to nebylo   nic platné, protože nějaký ten pošahanec se   vždycky najde. A pak, že jednotka složená z   vojáků s nadprůměrným IQ. Bych nechtěl   vědět jakou hodnotu vzali jako průměrnou.   Hlavním důvodem pro zinscenování přestřelky   byla obava německých vojáků z obvinění ze   zbabělosti a následné persekuce rodinných   příslušníků. Asi by Feldgendarmerie složila   vyšetřovací tým, který by hledal nábojnice v   metrových závějích někde v zapadákově, v   prosinci 1944. Ach jo. Jediné, čemuž bych v   tomto příběhu byl ochoten uvěřit, bylo   chování nadřízených důstojníků, jejich   aroganci a konání za účelem uspokojení   vlastních ambicí. Před několika dny jsem   viděl film „Kříž cti“ zpracovávající   obdobné téma, a který svou kvalitou,   dramatičností, uvěřitelností a poselstvím   „Hlídku v Ardenách“ hravě překonává.

Trochu netradiční válečný film   lyričtějšího charakteru. Zápletka mě   zaujala, ale to bylo asi tak všechno. Zničení,   válkou degradovaní Němci, kteří chtějí   nahrát boj, aby se mohli v klidu vzdát a   přežít tak zbytek války.
Tak do poloviny se   film tváří jako jakýsi mysteriózní thriller,   objevují se tajemné postavy, naaranžované   mrtvoly, loutky... to už bylo horší. Ještě   méně mě pak zaujalo obsazení. Herecké výkony   se mi jevily takové prázdné a placaté.