Obsah filmu Kapitán Korda
Malý Pepík vyrůstá v dětském domově do doby, nežli se ho ujmou náhradní rodiče. Jsou jimi laskavý výpravčí Korda a jeho paní. Adoptivní rodiče od samého začátku zahrnou chlapce skutečnou rodičovskou láskou.
Pepík přilne zejména k novému tatínkovi, jenž mu věnuje veškerý volný čas. Učí chlapce správnému chování a vede ho k plnění povinností, nikoliv však formou příkazů a trestů, ale formou jakési hry na námořníky, v níž je Korda admirálem a jeho osvojený synek kapitánem. Chlapec je naprosto ponořen do nového života, miluje svou novou rodinu, kouzelné chvíle dětství si vytváří imaginárním světem námořníka. Štěstí a pohoda však netrvají...
Pepík přilne zejména k novému tatínkovi, jenž mu věnuje veškerý volný čas. Učí chlapce správnému chování a vede ho k plnění povinností, nikoliv však formou příkazů a trestů, ale formou jakési hry na námořníky, v níž je Korda admirálem a jeho osvojený synek kapitánem. Chlapec je naprosto ponořen do nového života, miluje svou novou rodinu, kouzelné chvíle dětství si vytváří imaginárním světem námořníka. Štěstí a pohoda však netrvají dlouho.
Náhle se objeví chlapcova biologická matka a chce Pepíka vzít k sobě. S těžkým srdcem se Kordovi synka vzdají, loučení je bolestné. Se slzami v očích se loučí Pepík se svým admirálem Kordou, svým opravdovým tatínkem. Nová, byť skutečná maminka, však tou opravdovou maminkou zřejmě nikdy nebude. V domácnosti matčině musí Pepík čelit despotismu jejího manžela a od samého začátku je častován tvrdými příkazy a úkoly – nanosit dříví na zátop, nakrmit slepice, kozu, postarat se o malou sestřičku Růženku. Přirozená výpomoc v domácnosti, k jaké jsou děti běžně vedeny, se však v případě Pepíkově mění na tvrdou práci a dřinu. Neustále nadávající otčím a vystresovaná matka, to je teď Pepíkova rodina. Jeho jedinou útěchou jsou chvíle, které tráví na místním rybníce v loďce, kterou mu nechal poslat jeho admirál Korda.
Otčím však i této Pepíkově zábavě učiní konec. Loďku mu zabaví a zničí. Pepíkovy zůstávají tak pouze povinnosti, bez možnosti se komukoliv svěřit. Stane se jednoho dne, že rodiče odjedou a zanechají Pepíkovi doma seznam s novými úkoly. Chlapec pochopí, že jediný důvod, proč si ho biologická matka chtěla vzít k sobě, byl v tom, aby plnil účel pracovní síly. Jak málo pro dítě, které touží mít svůj svět a cítit, že ho rodiče milují! Ti praví rodiče jsou však daleko. Existuje cesta, která ho za nimi dovede – železniční trať. Jen s kufříkem se Pepík vydává na cestu a putuje po trati za svým admirálem. Vyčerpaného hocha nalezne již za tmy jeden z Kordových kolegů výpravčích. Uvědomí Kordu, který si pro chlapce přijíždí, aby ho již nikdy nevrátil tam, kde tolik utrpěla jeho citlivá duše... < Zobrazit méně
Autor: Hortensie, zobrazit všechny obsahy (1)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 13.12.2015
Opravdu kvalitní snímek, jenž ukazuje, že rodič není mnohdy ten, kdo dítě zplodí, ale ten, který ho vychová.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 3.4.2012
Tenhle film šel na obrazovce v době, kdy mi bylo nějakých 10 let a já se v něm snad poprvé tak nějak vážněji setkala s problematikou dětí z dětských domovů. Příběh malého Pepíka mě tenkrát doslova chytil za srdíčko a dodnes si myslím, že to je dobrý film - vcelku reálně podaný, nepřeplácaný zbytečným sentimentem, ale přitom burcující.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 29.1.2012
Tradiční česká, dětská tvorba ještě před pár lety patřila k nejlepší na světě, zde jsme vyklidily místo, na které se horko těžko budeme vracet. Již po několikátý jsme při příběhu dětí z dětského domova, kam si rodiče odložili děti ať se o ně postará stát. Ale jsou i jiní lidé, kteří si s těžkými obtížemi s byrokracií nějaké dítě vybojují a nabídnou jim nový život....
Hodnocení: 1 / 10
Přidáno: 23.1.2011
Bez děje, bez nálady, nudné a místy až trapné... Prostě tomu chybí švih a asi i ta dušička, co je v jiných snímcích pana Pěnkavy.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 17.10.2009
Pravda, tento film zdaleka nedosahuje Pinkavovy známé a vynikající režijní tvorby - Metráček, Kopretiny pro zámeckou paní - ale špatný není. Chvílemi snad příliš lyrický a přetékající naivitou, na druhou stranu s určitým morálním poselstvím, jak moc na dětskou duši negativně působí odtažité a hrubé chování ze strany "rodičů" a jak moc touží po projevech skutečných citů. Pěstouni dokázali dát chlapci větší lásku než vlastní matka, která v něm viděla spolu se svým mužem jen levnou pracovní sílu. Není to vyloženě film, k němuž by se člověk nějak blíž vracel, je i poměrně vážný, ale právě za tu psychologickou myšlenku dávám svých 50 procent.
10 filmů, které komentovali někteří uživatelé co tento film
