Kouzelný dům

"Možná, že celý lidský život je jenom   sen." To možná je, ale tohle byl pro mě   vyloženě zlý sen! Sledovat celou dobu vykulený   oči Mandlové nebo Štěpánka je fakt zlo!   Navíc Adina nebyla nikdy dobrá herečka.   Nerozumím, co je na tomto snímku tak   hodnotného, dyť to je obyčejná naivní a   prostomyslná červená knihovna, která mohla   dojímat maximálně naše babičky.   Československou kinematografii minulého století   mám v úctě, i filmy Otakara Vávry, najdou se   však i výjimky, které bych nejradši nikdy   neviděl. Příkladem budiž Kouzelný dům.

Pozoruhodné dílko, řemeslně dokonalé, z   barrandovské továrny na sny. Úžasně   vykouzlená atmosféra zahnívající, leč   laskavé jistoty. Scénu s hypnotizérem určitě   okopíroval Woody Allen, po 60 letech.

Lze jen poděkovat náhodě, že jsem film vybral,   neznaje jeho obsahu ani zaměření. Jen tak jsem   si mohl vychutnat tajemný objev dívky a chvilku   přemýšlet, zda nepůjde o sci-fi nebo horor.   Toto se ovšem chvíli po začátku filmu   vysvětlí což je škoda. Celkově to není nic   moc, jen další paní Javořická ze sta, ale   pár silných scén zde bylo. Podruhé však   raději ne. Zatím jen mrknu na remake, který   již mám přichystán a jsem zvědav, jak si s   tématem poradí pan Balík.

Spadne letadlo, všichni zahynou a jenom se   zachrání Marie Ungrová. Jenže ona přijde o   paměť, a vůbec si nic nepamatuje, i rodina jí   pokládá za mrtvou. Ta se dostává shodou náhod   do domu, který pro ní může být i kouzelný.   Zde žijí i dvě tetky a jednu hraje Terezie   Brzková. Když se podíváte blíže do její   filmografie, zjistíte, že herečka, v době, kdy   si mohla dopřávat klidný důchod, začne po   své šedesátce hrát a jde z filmu do filmu. A   hraje dámy, maminky a babičky a na rolích je   znát, že se chová jako profesionálka. Mnohé   filmy se v televizi často reprýzují, takže   když mladí lidé nebudou pořád sedět u   počítače, nebo psát 1000 SMS za den a   podívají se na film pro pamětníky, musí   herečku znát. Loni, v roce 2013, jsem byl na   hřbitově, na Vyšehradě, tak tam můžete   vidět její skromný hrob vedle pomníků Zeyra,   Boženy Němcové,otce i syna Deylů, nebo i   Milady Horákové...

Já mám vůbec slabost pro pamětnické filmy a   tak jsem docela překvapený tímto filmem. Ta   ponurost a nehnutelnost "kouzelného   domu" , to bylo i trochu strašidelné. I ty   postavy byly zvláštní. Herci prostě   vynikající, zvláště rozervaný E. Kohout a   pak zamilovaný Z.Štěpánek a nemohu zapomenout   na Adinu Mandlovou, protože její Marie byla   úplně jiné než její dámy z vyšší   společnosti, moc mě překavapila.Na svoji dobu   dobrý film.

Výborně natočený film se silným příběhem.   Adina Mandlová ztvárnila roli skromného   děvčete i roli bohaté a namyšlené paničky   skvěle, Zdeněk Štěpánek předvedl také   výborný výkon. Velmi chválím a hrozně se mi   líbí, že film dopadl dobře, tedy šťastným   návratem do Kouzelného domu. Marta Ungrová si   správně uvědomila, že tam se nachází   opravdové štěstí.

Výborná psychologická role Mandlové.
Měla jsem možnost číst knižní předlohu   Kouzelného domu (román od K. J. Beneše), i   několikrát vidět tento film. Vím, že není   příliš správné porovnávat literární a   filmovou podobu, či se nechat vzájemně   ovlivňovat, nicméně v tomto případě si to   snad dovolit mohu, neboť i přes filmařské   odchylky považuji hraný přepis za výborné   přenesení literárního díla. Slovo odchylky   není tak úplně přesné, neboť film se celkem   věrně drží své románové předlohy, jen   konec je stylizovaný jako happy end. V knižní   podobě se Marie Larišová rozpomene na svou   původní identitu Marie Ungrové, na dobu   strávenou v "kouzelném" domě po boku   Martina a jeho rodiny zcela zapomene a vrátí se   do svého velkého světa snobství a   bohatství...Filmoví tvůrci připsali hlavní   hrdince procitnutí a pokorný návrat zpět do   domu, kde strávila několik týdnu bez   zbohatlické přetvářky a kde se v prvé řadě   mezilidské vztahy řídily srdcem, nikoliv   penězi. S ohledem na dobu vzniku filmu tento   počinek chválím. Ač nejsem příznivec   zbytečných nasládlostí a patosů, dokážu   plně pochopit, že v době začínající   okupace, v roce 1939, byla pro český lid   důležitá každá naděje a víra v dobrý konec   /viz také závěr filmového zpracování   Babičky/. Z tohoto důvodu považuji Kouzelný   dům za důležitý projekt v historii naší   kinematografie. Pokud jde o hlavní roli, Adina   Mandlová byla naprosto skvělá a obě polohy   své role zvládla s naprostou přesvědčivostí.   Výkon výborného herce Zdeňka Štěpánka snad   ani nemá smysl komentovat, neboť já osobně ho   řadím k jedněm z největších person v našem   filmu.

Kouzelný dům
Neznámá dívka bez paměti, co si říká Marie   Láryšová... přichází, aby změnila nejen   osud svůj,ale i všech obyvatelů tohoto domu