Láska z Khon Kaen

Dlouhé záběry, které mají co říct, se musí   sakramentsky umět. Ne, že budu čumět na chlapa   minutu, jak sere ve křoví. Nebo na řeku, kde se   točí dřevěné mlýnky. To je mi tedy meditace!   Kdyby byl film o půlku kratší, i tak by to   nezachránilo nudu, která je všudypřítomná.   Příběh samotný stojí na mystické rovině,   kdy starší žena, která přijde do vojenské   nemocnice a spřátelí se s mladou ženou, která   dělá médium a dokáže se spícími vojáky   hovořit, by mohl působit zajímavě, nebýt   situací, které jsou nastrojené a vůbec ne   přirozené. Nemá to žádnou sílu, která by   dokázala přesvědčit, že se to opravdu děje.   Mám rád snímky, které dokáží takovou   atmosféru uchopit a zpracovat tak, že tomu   divák podlehne a věří. V tomhle filmu se to   nestalo a nějaké hlubší poznání nebylo   vyplněno. Možná je to jen můj problém, ale   já to zkrátka tak cítil.