Láska z Khon Kaen

Dlouhé záběry, které mají   co říct, se musí   sakramentsky umět. Ne, že   budu čumět na chlapa minutu,   jak sere ve křoví. Nebo na   řeku, kde se točí   dřevěné mlýnky. To je mi   tedy meditace! Kdyby byl film   o půlku kratší, i tak by to   nezachránilo nudu, která je   všudypřítomná. Příběh   samotný stojí na mystické   rovině, kdy starší žena,   která přijde do vojenské   nemocnice a spřátelí se s   mladou ženou, která dělá   médium a dokáže se   spícími vojáky hovořit, by   mohl působit zajímavě,   nebýt situací, které jsou   nastrojené a vůbec ne   přirozené. Nemá to žádnou   sílu, která by dokázala   přesvědčit, že se to   opravdu děje. Mám rád   snímky, které dokáží   takovou atmosféru uchopit a   zpracovat tak, že tomu divák   podlehne a věří. V tomhle   filmu se to nestalo a nějaké   hlubší poznání nebylo   vyplněno. Možná je to jen   můj problém, ale já to   zkrátka tak cítil.