Metropie

Európa neďalekej budúcnosti; Prírodné zdroje   boli vyčerpané, globálne finančné trhy sa   zrútili, korporačná skupina Trexx vynašla   spôsob, ako ovládať ľudí. Hlasy, ktoré   ľudia počujú vo svojich hlavách, nie sú   žiadne paranoje, ale pochádzajú od iných   ľudí sediacich za mikrofónom. Trexx takto   neovláda len náhodne vybraných občanov (akým   je aj hlavná postava Roger), ale aj prominentné   autority, klimatológov a zástancov zelených   technológií. Táto eko pointa je úplne v   pozadí, dá sa brať rôzne. Môže reálne   hroziť, že sa takíto ľudia chcene-nechcene   stanú figúrkami? A čo keby Trexx nebol   vykreslený v tak negatívnom svetle, vnímali by   sme ho inak? Čo ak v neďalekej budúcnosti, keď   bude Zem v takom stave, v akom je tu, nebude   môcť byť akceptovaný priestor pre slobodnú   voľbu jednotlivca v určitých oblastiach? A ak   nebude, bude to zle?

Nevím proč, ale okamžitě jsem si vybavila   ponurou atmosférou i životem hlavního hrdiny   Christiana Balea v Mechanikovi. Skarsgårdy jsem   poznala po hlase okamžitě, tak jako lacinou   Juliette Lewis, ponurost se mi pak z animovaných   filmů ztotožňovala nejvíce asi se snímkem   Mary a Max, ostatně tak jako nevhodné narážky   v obsahu, které z obou filmů dělají tvorbu   nevhodnou dětem, byť Mary a Max je o dost   přijatelnější, veselejší. Poletující hlavy   a veškerá žádná artikulace v Metropii mi   zase připomněly South Park, celkově děj se mi   ale líbil a nevadila by mi ani verze obyčejného   života Rogera a jeho problematiky řídnutí   vlasů a ztráty sexuální náruživosti. V tak   nepřívětivé verzi bytí bych se coby pouhý   divák opravdu vyžila.

Animace není ani tak originální, jako spíše,   pro využití ve filmu, nezvyklá. Připomínala   mně, i děj by tomu odpovídal, levnou   počítačovou adventuru, a to dosti nudnou.   Depresivní ponurá budoucnost a snaha o   ovládnutí obyvatel je téma už mnohokrát   zpracované. Snad akorát ten šampón by mohl   zabodovat. Mimo, poměrně slabý děj, který   nešťastně balancoval mezi „akčním“   pátráním a filozofováním, mě zarazily dvě   dosti nedomyšlené věci. Bylo řečeno, že   síť metra propojuje celou Evropu a po povrchu se   téměř, až na pár jedinců, necestuje. To by   ovšem bylo metro zahlcené davy lidí a ne   takřka liduprázdné. Mohlo sice dojít, např.   po nějaké katastrofě, k rapidnímu úbytku   obyvatelstva, to by pak celá výstavba dopravní   sítě, a její rozšiřování, postrádalo   smysl. Další věc je samotné ovládání   obyvatel. Každý našeptávač měl   přiděleného jednoho „klienta“, což z děje   samotného vyplývá. Převedeno do praxe, jedna   polovina lidí by musela vykonávat funkci   našeptávačů a druhá by byla ovládána.   Velice neefektivní, i za předpokladu, že by   mohl mít našeptávač i více „klientů“.   Pravděpodobnost utajení tohoto projektu by se   pak ovšem rovnala nule. Potenciál to ale mělo.   Vzít námět do rukou někdo schopnější, mohl   mít, co se týče napětí a atmosféry, Blade   runner důstojného nástupce. Úplně to vidím.

Dobrý nápad, propracovaná děsivá atmosféra a   zajímavý příběh, který ovšem položil   spoustu otázek a odpověděl dost málo.