Noční motýl

Kostýmní věc, šantán,   oficíři... krásná Hana   Vítová a její song ,   sentimentální? Možná, já   tento film považuji za   vynikající, vzhledem k době   vzniku,kdy únik od reality   života dovoloval jen taková   témata. No a co, v socialismu   se taky utíkalo ke komediím   a dětským filmům, aby film   nebyl samý soudruh a   soudružka. "Noční   motýl" je film,který   nezapadne.

Milá limonáda
Červená knihovna okořeněna   nesmírnou životní   tragedií. Ano, asi to nemá   žádnou hloubku, nicméně   položme si otázku,   kinematografie vznikla pro   zábavu, nebo aby měla   hloubklu? Prostě mě tento   film baví. Nesmrtelná   píseň, kterou nazpívala i   Hana Zagorová, je tak   známá, jako málokterá   jiná filmová hudba.

Hana Vítová sehrála od   počátku své kariéry (1932)   padesát filmových rolí v   průměrných komediích a   melodramatech a v Nočním   motýlovi se dostala ke své   životní roli. Pečlivě   zpracované secesní drama   mělo úspěch i v zahraničí   (ano, byla válka, takže   úspěchem v zahraničí se   myslí de facto jen Německo a   Itálie). Vedle Hany Vítové   vyniká také Adina Mandlová   v roli lehkovážné a   bohémské prostitutky Kiki.

Noční motýl, je jedním z   nejvýše ceněným filmem pro   Hanu Vítovou, kde o svojí   roli soupeřila s Adinou   Mandlovou. Dalším ústupkem   pro film, herečka -   zpěvačka nenazpívala svojí   roli a byla plánovitě   zastoupená zpěvačkou. Ve   filmu byli vedle   výjimečných hereček,   rovněž šviháci, Svatopluk   Beneš, Gustav Nezval nebo   Rudolf Hrušínský...

Priznám sa, že ma prekvapilo   toľko rôznych cien za tento   film. Myslím si, že v   Československu (Česku) sa   natočilo mnoho lepších   hodnotnejších filmov a   neboli ocenené. Nechcem tým   zhadzovať úroveň tohto   filmu. Vcelku to bol pekne   spracovaný film, aj keď mne   práve nesadla rola Adiny   Mandlovej, ktorú považujem   za jednu z mojich   najobľúbenejších   herečiek, hoci jej výkon bol   výborný. Taktiež sa mne   nepáčil záver filmu, kde   bol do deja zapletený p.   Hrušínský, osoba, ktorá sa   tam príliš nehodila, hoci   ako herca ho mám veľmi rád.   Skôr sa očakávalo   vyriešenie vzťahov krásnej   Hany Vítovej, v jej životnej   role s poručíkom Kalom, a   ešte viac s nadporučíkom   Vargom. Toto mi tam chýbalo.

Noční motýl
Tento film je jeden z mála   protektorátních skvělých   dramat (vznikaly ještě   melodrama,ale o těch radši   nemluvím).Hana Vítová   podala dobrý výkon a skvěle   zahrála umírající   Štefku.Ale mne nejvíc zaujal   Rudolf Hrušínský v roli   mladého studenta.Trochu ho   chápu.On nikdy nepoznal   pravou lásku a najednou se   objeví Marta dá mu naději a   potom mu řekne,že ho už   nechce vidět. Ale on se už k   ní úplně upnul a nemůže   si to připustit,že ona to   tak necítí.Ne,a tak jí   radši zastřelí,aby nemohla   být s tím Vargou kvůli   němuž ho nemiluje.

Noční motýl v lásce znamená....
...že je marná, že je   ztracená...Ano, krásný   valčík a nesmrtelná melodie   z filmu předběhnuvší svou   dobu. Noční motýl je drama   a to na dobu svého vzniku   velmi slušným způsobem   pojaté a natočené. Mladá   žena se z existenčních   důvodů stává prostitutkou   a prodává svou čest...Hana   Vítová ve své životní   roli. Byla nejen fyzicky   krásná, ale její herectví   velkým neprávem došlo po   válce skoro   "zametení" po   nástupu komunismu. Neměla   snad sice přímo zákaz,   ovšem před kamerou se   objevovala i tak sporadicky a   v malých roličkách. Jak   podobné je její vlastní   životní drama (nevydařené   manželství, sebevražda   jediné dcery, autonehoda a   následkem do konce života   špatná chůze) osudu její   postavy z Nočního motýlu -   také hledala a nenašla své   životní štěstí. Adina   Mandlová v roli její   kamarádky je též výborná   a vůbec nevadí, že podle   ní podřadnou vedlejší roli   původně nechtěla vůbec   přijmout, ale po souhlasu   režiséra, že si smí sama   připsat do scénáře dialogy   své postavy,   souhlasila...Vzpomínáte na   částečně odhalenou scénu?   Vzbudila ve své době docela   poprask. Noční motýl je   krásnou nostalgií a je   velká škoda, že Hana   Vítová nesměla (i ke své   vlastní lítosti) ve filmu   zpívat sama (zpívá Míla   Spazierová - Hezká),   nazpívala jen verzi určenou   pro gramodesky.

Dobře natočené kostýmní   drama z doby těsně před 1.   světovou válkou. Film   líčí tragický osud   osamělé dívky Marty, která   od povolání vychovatelky   klesne až na pozici   zpěvačky a možná i   prostitutky ve veřejném   domě. Tento nešťastný osud   způsobila hrdinčnina   nenaplněná láska k   ženatému důstojníkovi   Vargovi, který její cit   odmítal a miloval svou   záletnou ženu. Hana Vítová   zahrála svou hrdinku   přesvědčivě. Byla to velmi   půvabná herečka a pěvecky   nadaná. Role, které   většinou dostávala, byly ve   stínu A. Mandlové a L.   Baarové. A. Mandlová zde   teké odvedla dobrý výkon v   roli prostitutky a   přítelkyně hlavní hrdinky.   Gustav Nezval si zahrál opět   jednoho z důstojníků a jeho   ženu Marie Glázrová, která   v této menší roli rovněž   nezapadla. Dobrým výkonem   zaujal mladý Rudolf   Hrušínský jako student   beznadějně zamilovaný do   Marty, nyní už zpěvačky   Štefky, kterou nakonec   zastřelí. Výprava a   kostýmy byly také velmi   pěkné.

Na svou dobu velmi kvalitně   režisérem Františkem   Čápem natočený film,   který zřejmě měl dát   českému publiku zapomenout,   alespoň na chvíli, že jsou   uprostřed nesmyslné války.

Dívka Marta Dekasová se z   vychovatelky postupně stala   až prostitutkou a zpěvačkou   Štefkoou ve veřejném domě,   její život však končí   tragicky. Marta tak zaplatila   krutě za lásku k ženatému   důstojníkovi Vargovi, který   miloval svou záletnou ženu.   Výborné výkony zvláště   H.Vítové, A.Mandlové a R.   Hrušínského jako mladého   studenta. Jeden z filmů doby   okupace, který byl velmi   kladně hodnocen a vyznamenán   řadou cen. Po 2. světové   válce hrála Vítová opravdu   jen minimálně - snad jen v   Pytlákově schovance.

Na tomto filmu jsou nejlepší   dvě písně, jež tu zazní:   Mámení a titulní Noční   motýl. Jinak se film podobá   operetce nebo opeře; v nich   také zaznívají obvykle   jedna či dvě výjimečně   dobré melodie, ale ostatek je   vatová výplň plná nudy a   lásky. Vynikající jsou   ovšem výkony herců v čele   s Vítovou. Kamera je celkem   snaživě nápaditá;   nejhorší jsou však jako   vždy trapné trikové   sekvence před promítacím   plátnem na pozadí, jimiž se   tehdy simuloval exteriérový   pohyb v interiéru (viz např.   scénu na kluzišti). Dnes   tento způsob výroby nejenže   působí směšně, ale navíc   dokonce rušivě a   nepovedeně, jako chyba, jako   zmetek. Divím se, že když   nebyly dřív k dispozici   jedoucí kamery (snad jedině   v Německu Leni Riefenstahl s   nimi v té době už   úspěšně experimentovala!),   že se podobným záběrům   raději nevyhýbali...