Piano

na motivy poutavé knihy   vznikl dojemný příběh.   Důležité bylo vybrat herce,   kteří dokáží zahrát   vypjaté situace věrohodně,   což se myslím povedlo a vše   dokreslují exteriéry, které   ještě podtrhují syrovost   příběhu.

Samozřejmě dokážu pochopit   co viděla Ada na Bainesovi,   ale nemohu si pomoci, mě   více přitahoval Stewart. Asi   kdyby ho nehrál Sam Neill a   Campion(ová) sáhla po někom   drsnějším a   ošklivějším, ale takhle   bych byla na vážkách.
Herecky vyváženou trojku   narušovala Anna Paquin(ová),   se kterou jsem měla problém,   jestli zkouší hrát   nevychovaného ječícího   spratka nebo jen malou holku,   která touží po lásce   matky.
V každém   případě je Piano velmi   silný příběh vášně a   lásky, která dokáže   vyrůst i v tunách bláta na   nehostinném místě.

velmi povedení film vedení   citem ženské ručky je to   paráda
mně osobně   tento film moc překvapil   obsazení je skvělé a   výkony herců to je paráda

Nudná a herecky nezajímavá   kravina se zamotaným   příběhem. Sam Neil sice   sympatický, ale že by mě   herecky zaujal, to se říct   nedá a totéž se dá řícti   o jeho kolezích včetně   Holly Hunter. Nechápu, za co   tuhle kravinu ocenili   Američani, ale tento film je   opravdu ubohý.

Pro mě nepříliš zajímavé   a zdlouhavé drama. Film se   příšerně vleče a ani   herci mi nepřišly moc   zajímavý. Podle mě   zbytečně přeceňovaný   film. Nejvíce mě zaujala   hudba a pár povedených   scén. Bohužel ne všechna   oskarová dramata mi přijdou   zajmavá.

Film plyne jako klavírní koncert
Tento film jsem viděla   poprvé někdy v první půli   90. let, kdy jsem byla ještě   poměrně malá a film mne   nijak neuchvátil, dokonce   mám pocit, že jsem tehdy u   něj usnula. Ani při další   repríze to nebylo o moc   lepší, to jsem zase po   několika desítkách minut   nudou odešla spát. Až   teprve v dospělosti jsem   tento filmový skvost ocenila   (pozdě, ale přece), jakožto   hudební nadšenec jsem   naprosto dodnes uchvácená   filmovou hudbou Michaela   Nymana (hlavně mě bere za   srdce skladba The Sacrifice a   The Heart Asks Pleasure First/   The Promise), nádherné   scenérie rozbouřeného moře   a samozřejmě skvělé   herecké výkony. Ale ruku na   srdce - opravdu si Anna Paquin   jakožto Flora toho Oscara   zasloužila? Hodnotím 9/10.

Překrásný film, jemuž   vévodí geniální herecké   výkony, uchvacující   atmosféra (včetně drsného   prostředí) a dráždivě   smyslná zápletka. No,   prostě nádhera.
Od   začátku jsem se bála   tragického konce (neznám   původní předlohu) a s   přibývajícím časem jsem   byla stále méně a méně   ochotná ho tolerovat. Konec   mě naštěstí velmi mile   překvapil až   rozradostnil.
Drsný   film se sladkou tečkou.   Můžu jenom dodat, že chlapa   jako je George Baines, hlavní   protagonistce prostě   závidím :-).

Na tomhle nádherném filmu je   poznat, že ho točila   ženská ruka a že je z   Austrálie. Film s nádherným   a dojemným lidským   příběhem je dozajista   tvůrčím vrcholem   australské režisérky Jane   Campionové. Povinnost vidět.

Lepší drama, které stojí   na hl. hrdince, ne díky   Hunterové ale díky   charakteru postavy   (nemluvící žena   vyjadřující své emoce   pouze hrou na piano). Dalším   plusem bylo prostředí, kde   se film odehrával,   nevzdělaní havajští   domorodci byly zajímavý...

Zvlastni film s prekrasnou   kamerou a uzasnou Holly Hunter   - nema filmova role, to se jen   tak nevidi.

Když si tak pročítám   komentáře, zjišťuji, že   všechny ženy jsou filmem   nadšeny (včetně mne) a   mužům se nelíbí, zdá se   jim nudný a zdlouhavý a o   ničem. Opak je ale pravdou.   Asi nikdy se muži nemohou   vcítit do pocitů žen, proto   asi ani takový muž jako   George ve skutečnosti   neexistuje. Film natočila   žena, která ví, po čem   ženy touží.

Působívé drama plné   vyřčených i nevyřčených   emocí a se skvěle   vygradovaným finále. Film   asi žádná televize   nenasadí do prime timu, ale   určitě stojí za   shlédnutí, už díky   absolutně skvělé Holly   Hunter. Jeden bod jsem sundal   kvůli té malé, která mi   neskutečně pila krev -   takového spratka fackovat   preventivně před každým   hlavním jídlem...

Nejdříve jsem shlédla film,
poté se mi dostala do rukou   kniha. Právě jsem jela do   práce, tramvají napříč   Prahou, cesta dlouhá.   Blížila jsem se k zastávka,   kde jsem měla vystupovat. Ale   já se právě dočetla ke   scéně, kdy doběhla   pianistka do chýše svého   budoucího milence. Je to pro   mne jedna z nejvíce sexy   scén v historii filmu. Film   je velmi dojemný. Potěšil   mne velmi závěr. No a jak to   dopadlo se mnou? Přejela jsem   dvě stanice!

Od tohoto filmu jsem čekal   hodně, ale on mé   očekávaní nakonec daleko   předčil.. Velmi originální   pojetí milostného   trojúhelníku se skvělými   herci (Keitel, Neill) a   naprosto neuvěřitelnou Holly   Hunterovou v hlavní roli   němé Ady. Lepší ženský   herecký výkon jsem zatím   neviděl (toho Oscara prostě   nemohla nedostat).. Když k   tomu přičtu výborný   scénář, krásnou kameru,   fantastickou hudební složku   a bezchybnou režii, nenapadá   mě, co bych vytknul.. Víc   takových filmů!!!

Na film jsem se těšíl, ale   příliš se mi nelíbil.   Zdál se mi poněkud   nevěrohodný, vyumělkovaný.   Hudba se sice příjemně   poslouchala, ke konci nechybí   napětí, ale celkově se to   prostě nepovedlo.

Tenhle film úplně   miluju-doporučuje ke   shlédnutí. Tenhle typ filmů   mám strašně ráda. Hudba   Michaela Nymana je prostě   jedinečná-doporučuji   poslechnout soundtrack.   Spoustu věcí si sice musí   člověk domyslet, protože se   film zaměřuje především   na "současný milostný   trojúhelník", ale i   přesto nebo možná právě   proto, je to jeden z   nejlepších filmů, které   jsem kdy viděla.

Tento film me prilis   nenadchnul, videl jsem ho   vlastne z donuceni, protoze   melodramata nejsou mym salkem   kavy. Sestku davam, abych   prilis nepokazil hodnoceni   filmu, jediny klad jsem videl   v nadherne hudbe, jinak to   bylo pro me az prilis dojemne   a kycovite

Četla jsem knihu -   několikrát. Viděla film -   několikrát. Jediné co   můžu říct - nádhera,   úžasné. Obojí, jak   knížku tak film prostě   miluji.

Můj první ,,styk,, s tímto   filmem byl už v mládí, kdy   jako malé holce stčili   rodiče do přehrávače   soundtrack právě k tomuto   filmu. Film jsem shlédla s   odstupem asi deseti let   poprvé nedávno. Zpočátku   jsem myslela, že můj dojem z   dětství o dokonalosti Piána   je mylný. Ale postupem času   jsem si to hned vyčetla.   Nemyslím, že bych se ted   bavila o tom zdali je film   spíše pro ženy nebo pro   muže. Je krásný, nechal ve   mě stopu po dodívání a   určitě patří mezi moje   nejmilejší filmy. Srdeční   záležitosti:)