Obsah filmu Pohrdání
Jean-Luc Godard, nezaměnitelná osobnost světové kinematografie, oslaví v letošním roce neuvěřitelné třiaosmdesáté narozeniny. Jak je vidět, stárne i francouzská Nová vlna, čas už ji dávno začal nemilosrdně prověřovat.
Godardova cesta k filmu byla vcelku přímá. Začal sice studovat etnologii na Sorbonně, ale seznámil se s Andrém Bazinem, Francoisem Truffautem, Ericem Rohmerem a Jacquesem Rivettem. Píše filmové kritiky a v roce 1959 debutuje filmem U konce s dechem, jenž se stal jedním z nejslavnějších filmů všech dob. V šedesátých letech je Godard snad nejproduktivnějším mladým režisérem a zároveň patří k nejradikálnějším tvůrcům Nové...
Godardova cesta k filmu byla vcelku přímá. Začal sice studovat etnologii na Sorbonně, ale seznámil se s Andrém Bazinem, Francoisem Truffautem, Ericem Rohmerem a Jacquesem Rivettem. Píše filmové kritiky a v roce 1959 debutuje filmem U konce s dechem, jenž se stal jedním z nejslavnějších filmů všech dob. V šedesátých letech je Godard snad nejproduktivnějším mladým režisérem a zároveň patří k nejradikálnějším tvůrcům Nové vlny. Ve svých filmech nechává zaznít své politické postoje, a ani postupem doby neustupuje a neslevuje ze svých uměleckých i osobních postojů a názorů.
Jen mimořádně nesáhl Godard ve filmu Pohrdání po vlastní látce a natočil adaptaci stejnojmenného románu italského spisovatele Alberta Moravii. Děj je poměrně jednoduchý: francouzský spisovatel a scénárista Paul Javal pracuje na zakázce pro velké italské studio. Uprostřed práce začne pochybovat, zda se nezaprodal, nezpronevěřil svým uměleckým ambicím a ideálům, které s ním do jisté míry sdílí i jeho žena. Ta začne svým manželem postupně pohrdat. Každá z postav, ať je to spisovatel (Michel Piccoli), režisér (ztvárněný legendou němého filmu Fritzem Langem), producent (americký herec Jack Palance), či symbol krásy a zároveň zbožňovaná ikona (Brigitte Bardotová) reprezentují filmový svět a filmové umění z mnoha hledisek, úhlů pohledů jako zamyšlení nejen nad filmovým průmyslem jako takovým, ale také nad postavením scenáristy a režiséra, jejich vnitřního světa, emocí a příběhů, které vytvářejí a do jisté míry i žijí.
Godard se navrací k archetypům umění – antice, v zemi, kde vznikla, k Vergiliovi a Homérovi, tuto „filmovou antiku“ zde reprezentuje Fritz Lang, jenž hraje sám sebe. Režisér, stejně jako spisovatel, musí vzdorovat síle peněz a tedy nahlédnout do nitra sebe sama.
V původním znění s titulky.
Zdroj: ČT < Zobrazit méně
oficiální text distributora, zobrazit všechny obsahy (4)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
režie:
hraje:
scénář:
námět:
hudba:
kamera:
střih:
| Distributor v ČR: |
| Česká televize |
| |
| |
| Barevný: |
| Ano |
| |
| |
| Jazykové verze: |
| francouzská, italská, německá, anglická |
| |
| |
| Distribuční verze: |
| česky, s titulky |
| |
| |
|
|
Zobrazit všechny herce a tvůrce filmu Pohrdání >
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení:
Přidáno: 23.1.2012
Přemýšlím, v čem je to údajné filmové kouzlo těchto filmů.Natočit kdokoliv takovýto film dnes,je to dle mého mínění propadák.Dlouhé ať již statické,či přecházející záběry,herci odříkávající text bez jakýchkoliv náznaků emocí,pomalé až nudné tempo filmu.Celý film pro mne dělá zajímavým hlavně skvělá hudba G. Delerua, úchvatné mořské exteriéry a krásná B.B.Končím,dopisuji a budu ještě přemýšlet...
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 18.5.2011
Podle mých dosavadních zkušeností čím starší Godard tím srozumitelnější nebo aspoň koukatelnější. Už v Pohrdání si pohrává s tradiční strukturou filmového vyprávění, vrtá zákeřné díry do trupu filmového přeludu jako hned v úvodu v sekvenci s pojízdnou kamerou. Ale ještě ve svém experimentování není tak zarputilý aby z výsledku (promyšlené kamery, práce s hudbou a zvukem) nemohl mít požitek i sprostý divák neboli nefilmař. Svět stříbrného plátna Godard rozhodně nevidí jako prostor pro únik z všednosti, tuhle jeho funkci ironizuje, zároveň se ale jeho možnostem obdivuje. Není mi úplně jasné co víc. Na Pohrdání se dá ale koukat i jako na příběh rozpadu jednoho vztahu. Z toho pohledu vyniká výbornými dialogy, zvláště těmi v Javalovic bytě. BB je samozřejmě hlavním vizuálním magnetem snímku, ale ani za svůj herecký výkon se nemusí vůbec stydět.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 13.3.2010
Oblíbený film mého mládí. Spolu s Bláznivým Petříčkem od Godarda snad nejlepší. Mladý autor Paul naštíví se svou ženou Camillou vilu producenta Prokeše, aby mu nabídl scénář k připravovanému filmu o Odysseovi. Ale jak má ochránit svůj projekt proti všemocnému producentovi? Výborný trojúhelník Palance, Piccoli a Bardotová.
Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 27.12.2006
Oslnivá BB. Zajímavá architektura. Povedená hudba. To je jediné pozitivní, co o tom filmu můžu říct. Jinak nuda, nuda, nuda. Dlouhé předlouhé záběry, nesmyslný střih, podivné dialogy.
10 filmů, které komentovali někteří uživatelé co tento film
