Rudá záře nad Kladnem

Film Rudá záře nad Kladenm byl natočen Vladimírem Vlčkem jako 30. domácí barevný film. Námětem mu byl román tehdejšího prezidenta Antonína Zápotockého, který byl napsán k 30. výročí založení Komunistické strany Československa. Děj filmu ukazuje složitou sociální situaci v životě kladenských dělníků v letech 1918-1921, přičemž vše vrcholí vznikem KSČ jako jediné správné možnosti pro obhajobu práv proletariátu. Hlavní roli Toníka, funkcionáře sociální demokracie, ztvárnil Josef Bek. 82 minut.
Distributor DVD

Film Rudá záře nad Kladnem byl natočen Vladimírem Vlčkem jako 30. domácí barevný film využívající systému Agfacolor a jeho v pořadí již 3. - námětem mu byl román tehdejšího prezidenta Antonína Zápotockého (1953-1957), který byl napsán k 30. výročí založení Komunistické strany Československa. Děj snímku ukazuje komplikovanou sociální situaci v životě kladenských dělníků v letech 1918 - 1921, přičemž vše vrcholí vznikem KSČ jako jediné správné možnosti pro obhajobu práv proletariátu. Hlavní roli Toníka, funkcionáře sociální demokracie, ztvárnil Josef Bek, v roli jeho manželky Mařky se objevila Vlasta Chramostová, pozdější signatářka Charty 77. Ve filmu se objevilo také několik herců jejichž jména byla známá již v éře před znárodněním československého filmového průmyslu. Byli to například Vlasta Fabiánová jako vdova Rézina nebo Jaroslav Vojta jako horník Josef Šádek. Vilém Besser si po Joskovi Horákovi z Botostroje zopakoval svého proletáře jako dělníka Václava. Celkově byl snímek pojat jako příběh obyčejných lidí na pozadí historických událostí, což mělo více přiblížit děj soudobému publiku a zároveň tak zvýšit “politicky výchovnou hodnotu“ filmu. Přesto celek více než o skutečném tehdejším Kladně vypovídá o československé kulturní politice 50. let a stává se tak upomínkou na hrůzovládu soudobého totalitního režimu. Cílem tedy v žádném případě není propagovat ideologii odporující demokratickým zásadám, ale naopak upozornit na opomíjenou součást československého filmu a zdůraznit, že na takové filmy dnes už můžeme pohlížet s kritickým odstupem, který nám doba 54 let uplynulá od jeho vzniku umožňuje uplatnit.

Skončila první světová válka a vojáci ze všech front se vracejí domů. S nimi i Toník, jehož čeká v Kladně žena s dětmi a práce v sekretariátu sociální demokracie. Toník, plný odvahy a poznatků z revolučního Ruska, se spolu s ostatními členy strany pustí do práce. Ve svém úsilí však nemají podporu ze stranického ústředí, které rychle opustilo revoluční ideály. V prosinci roku 1920 obsadí policie Lidový dům v Praze. Kladenští vyhlásí okamžitě generální stávku a připravují se na ozbrojené povstání. Vedení odborové organizace železničářů však zradí a do Kladna přijede vojsko, které v krátkém čase pozatýká vůdce povstání v čele s Toníkem. Stávka je potlačena, poraženi jsou i dělníci v Praze. Levice sociální demokracie vyvodí z porážky jednoznačný závěr - vedení strany v boji zklamalo. V květnu roku 1921 svolá levice do Prahy sjezd, jehož se zúčastní i Toník s ostatními propuštěnými soudruhy. Na sjezdu je odhlasováno připojení ke III. internacionále a založení Komunistické strany Československa.

Kladno v letech 1918-1920.: období před vznikem komunistické strany z pohledu dělnického funkcionáře. Příkladný film byl natočen podle románu, který byl značně idealizující autobiografií tehdejšího úřadujícího prezidenta.

Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu