Rudá záře nad Kladnem

Film jsem viděl někdy v 60.   letech a od té doby jej   žádná televize nevysílala,   protože režisér Vlček   emigroval za kopečky. Každý   si musí uvědomovat, za   jakých obětí filmy tohoto   duchu vznikaly. Role byly   nařizovány a jestli roli   nechceš, žádnou jinou   nedostaneš. Včera jsem se   díval na 13. komnatu s   kameramanem Miroslavem   Ondříčkem, který filmoval   i v americe a pyšní se i   Oskarem. A pokud, chtěl   natáčet v devizové cizině,   musel sklopit hlavu a   natáčet třeba s Vávrou,   Temné slunce, na motivu   Krakatit. I když film   nedokončil pro svá   zranění, které získal jako   pracovní úraz, na západ   mohl jezdit a natočit   skvělého Amádea nebo   Valmonta, s režisérem   Milošem Formanem a po   emigraci rodiny, se velice   brzy vrátil, ikdyž to byly   úplně soukromé důvody.   Jestli dnes někdo vyčítá   někomu, že ten či onen,   hrál tam a v něm,to by si   museli sypat popel na hlavu,   jeden vedle druhého, každý   se v nějakém kousku objevil.   Film lze vidět jednou za 50   let, ale je slabý,   režisérsky nezvládnutý,   jinak se poslední roky kupí   bezcenné agitační filmy, do   kin na to jde pramálo   diváků a za rok upadají v   zapomnění...

Běs, děs. Ideové bláboly,   věčně vysmátý Bek,   dívenky vychovávány ke   komančům....Br.........mráz   po zádech.

Měla jsem opět možnost po   velmi dlouhé době tohle   dílo vidět. Bohužel se   nedá od mého hodnocení   oddělit filmařská složka,   protože patetické herecké   výkony doplněné   politickými dialogy, které   byly herci nuceni říkat,   naprosto degradují jakýkoliv   umělecký dojem z filmu.   Plusem je pouze výprava, na   které si dali tvůrci   záležet a Stallichova   kamera. Vzhledem k mé   nynější znalosti jak to   vlastně všechno dopadlo, je   toto oslavné dílo vzniku   KSČ z mé strany kvitováno   pouze jako stylizovaný   historický dokument,   přizpůsobený vládě jedné   strany.

Ještě se lidé   nevzpamatovali z hrůz první   světové války (což tehdy   ještě netušili, že se   jednalo o první světovou   válku) už uvažovali o   takových věcech, jako je   socializace společnosti.   Alespoň tak se chovají   hrdinové v tomto snímku.   Klasické rozdělení postav   do kladných, záporných   rolí a do rolí těch, co   ještě pochybují. Film je   klasickou komunistickou   propagandou a hovoří o   důvodech vzniku Komunistické   strany Československa. Tedy,   je to interpretace těch,   kteří rovna vládli. Autor   námětu filmu v době   natočení pobýval na   Pražském hradě. Zajímavé   je obsazení filmu. Nadšenci   budující socialismus a víru   v komunismus se pozdějí   snaží prezentovat jako   příznivci pravice. Vše je   pomíjivé, vše je   relativní. Je se nepozná,   jestli se mýlili tehdy, nebo   dnes. To vždy ukáže čas.

Rudá záře nad Kladnem (1955)
Skvělý film ve kterém máte   možnost vidět odvrácenou   stranu první republiky,   která je dnes tak šikovně   zakrývána, narozdíl od   věčného,   všudypřítomného a tolik   otřepaného špinění doby   za socialismu ve které bylo   vše špatně včetně jistoty   práce, střechy nad hlavou a   rovnosti mezi lidmi.

Doporučuji...
doporučuji ke zhlédnutí   nejmladší generaci voličů   ! Ne proto, že by to byl   hezký film nebo kolorit doby   ale proto aby až v   předvolebním klání na   takovou rétoriku narazí   věděli "vodkať vítr   fouká"

Film o dělnickém boji v   Kladně roku 1920, který vedl   až k založení komunistické   strany. Rudá záře nám   umožňuje spatřit i ty   horší stránky   prvorepublikového   Československa, které jsou v   dnešní době politiky i   historiky šikovně   zakrývány. Jistě,   nabízený pohled je výkladem   radikální levice - a pokud   by byl snímek zpracován   dnes, pohled by   pravděpodobně byl přesně   opačný. Skutečnou   historickou pravdu se asi   nikdy nedozvíme. Film nakonec   nebyl zas tak hrozný, jak by   se podle některých   tendenčních hodnocení mohlo   zdát; z občasných zmínek o   "ruském majáku"   ale samozřejmě zamrazí. Je   ovšem smutné, že někteří   velcí "demokraté"   stále nedokáži pochopit,   proč "komanči"   vlastně vznikli, a jaké   vlastně byly chyby prvních   (a možná i těch   nynějších)   kapitalistických režimů.

Starý Vaněk a jeho manželka   žili ve stáří na vesnici   Mášťov u Podbořan. O   Antonínu Zápotockém se   rozepisuje v knize Starý   Vaněk vypravuje.