Rudá záře nad Kladnem

Starý Vaněk a jeho manželka žili ve stáří   na vesnici Mášťov u Podbořan. O Antonínu   Zápotockém se rozepisuje v knize Starý Vaněk   vypravuje.

Rudá záře nad Kladnem (1955)
Skvělý film ve kterém máte možnost vidět   odvrácenou stranu první republiky, která je   dnes tak šikovně zakrývána, narozdíl od   věčného, všudypřítomného a tolik   otřepaného špinění doby za socialismu ve   které bylo vše špatně včetně jistoty práce,   střechy nad hlavou a rovnosti mezi lidmi.

Film jsem viděl někdy v 60. letech a od té doby   jej žádná televize nevysílala, protože   režisér Vlček emigroval za kopečky. Každý si   musí uvědomovat, za jakých obětí filmy tohoto   duchu vznikaly. Role byly nařizovány a jestli   roli nechceš, žádnou jinou nedostaneš. Včera   jsem se díval na 13. komnatu s kameramanem   Miroslavem Ondříčkem, který filmoval i v   americe a pyšní se i Oskarem. A pokud, chtěl   natáčet v devizové cizině, musel sklopit hlavu   a natáčet třeba s Vávrou, Temné slunce, na   motivu Krakatit. I když film nedokončil pro svá   zranění, které získal jako pracovní úraz, na   západ mohl jezdit a natočit skvělého Amádea   nebo Valmonta, s režisérem Milošem Formanem a   po emigraci rodiny, se velice brzy vrátil, ikdyž   to byly úplně soukromé důvody. Jestli dnes   někdo vyčítá někomu, že ten či onen, hrál   tam a v něm,to by si museli sypat popel na hlavu,   jeden vedle druhého, každý se v nějakém   kousku objevil. Film lze vidět jednou za 50 let,   ale je slabý, režisérsky nezvládnutý, jinak   se poslední roky kupí bezcenné agitační   filmy, do kin na to jde pramálo diváků a za rok   upadají v zapomnění...

Film o dělnickém boji v Kladně roku 1920,   který vedl až k založení komunistické strany.   Rudá záře nám umožňuje spatřit i ty horší   stránky prvorepublikového Československa,   které jsou v dnešní době politiky i historiky   šikovně zakrývány. Jistě, nabízený pohled   je výkladem radikální levice - a pokud by byl   snímek zpracován dnes, pohled by pravděpodobně   byl přesně opačný. Skutečnou historickou   pravdu se asi nikdy nedozvíme. Film nakonec nebyl   zas tak hrozný, jak by se podle některých   tendenčních hodnocení mohlo zdát; z   občasných zmínek o "ruském majáku"   ale samozřejmě zamrazí. Je ovšem smutné, že   někteří velcí "demokraté" stále   nedokáži pochopit, proč "komanči"   vlastně vznikli, a jaké vlastně byly chyby   prvních (a možná i těch nynějších)   kapitalistických režimů.

Doporučuji...
doporučuji ke zhlédnutí nejmladší generaci   voličů ! Ne proto, že by to byl hezký film   nebo kolorit doby ale proto aby až v   předvolebním klání na takovou rétoriku   narazí věděli "vodkať vítr fouká"

Běs, děs. Ideové bláboly, věčně vysmátý   Bek, dívenky vychovávány ke   komančům....Br.........mráz po zádech.

Měla jsem opět možnost po velmi dlouhé době   tohle dílo vidět. Bohužel se nedá od mého   hodnocení oddělit filmařská složka, protože   patetické herecké výkony doplněné   politickými dialogy, které byly herci nuceni   říkat, naprosto degradují jakýkoliv umělecký   dojem z filmu. Plusem je pouze výprava, na které   si dali tvůrci záležet a Stallichova kamera.   Vzhledem k mé nynější znalosti jak to vlastně   všechno dopadlo, je toto oslavné dílo vzniku   KSČ z mé strany kvitováno pouze jako   stylizovaný historický dokument, přizpůsobený   vládě jedné strany.

Ještě se lidé nevzpamatovali z hrůz první   světové války (což tehdy ještě netušili,   že se jednalo o první světovou válku) už   uvažovali o takových věcech, jako je   socializace společnosti. Alespoň tak se chovají   hrdinové v tomto snímku. Klasické rozdělení   postav do kladných, záporných rolí a do rolí   těch, co ještě pochybují. Film je klasickou   komunistickou propagandou a hovoří o důvodech   vzniku Komunistické strany Československa. Tedy,   je to interpretace těch, kteří rovna vládli.   Autor námětu filmu v době natočení pobýval   na Pražském hradě. Zajímavé je obsazení   filmu. Nadšenci budující socialismus a víru v   komunismus se pozdějí snaží prezentovat jako   příznivci pravice. Vše je pomíjivé, vše je   relativní. Je se nepozná, jestli se mýlili   tehdy, nebo dnes. To vždy ukáže čas.