Slečna od vody

Agitková komedie přesně ve stylu 50.let. Děj a   zde prezentované názory jsou úplně absurdní a   skoro se nechce věřit, že na židli režiséra   seděl někdo takový jako Bořivoj Zeman. Ale o   poměrech v tehdejší filmové branži a o tom co   bylo lze odmítnout a co ne se dá jen spekulovat.   Každopádně jediné co se na tomhle filmu dá   pozitivně hodnotit jsou výkony plejády   předních herců této pohnuté doby.

Budovatelská agitka, ale zajímavá právě   kvůli záběrům "staré" Prahy.   Dokonce tramvaj č. 21, která se v jednom   záběru objevila, jezdila tenkrát opravdu do   Braníka, což jsem zjistila mrknutím do   prastarého jízdního řádu. Taky jsem nosila   širokou sukni - s barevnými puntíky a s   naškrobenou spodničkou a skoro stejné kabelky,   které jsme ve filmu viděli. Pěkná byla ta   bílá kulatá a mřížkovaná plastová kabelka,   která vypadala jako dóza na kulatý chleba   (nesla ji dáma v té tlačenici u tramvaje). Já   ji měla taky, kluci se nám smáli, že s tím   chodíme nakupovat chleba:-)) Jo, nostalgie je   prevít, akorát si člověk musí odmyslet tu   komunistickou ideologii těch let...

Miloučká agitka o bulačce, taková neškodná   slátaninka. Nedělní podvečer tím zabít jde.   201110146841/6921+++++
Zvyšuji hodnocení o   dvacet. Ale jinak vcelku souhlas s mým starším   komentářem. Některé pasáže (v baru) jsou   nudné.

20180409

Eva Klepáčová a Gustav Heverle mě navštívili   ve svém společném snímku dvakrát v jednom   týdnu - poprvé v detektivce "Na konci   města", podruhé v poněkud kýčovité   "Slečně od vody." Snímek sice   koukatelný, ale asi už nebudu mít potřebu ho   vidět delší dobu znovu.

Čím tedy začít?   "Barevná" Eva Klepáčová byla   krásná žena, elegantní, půvabná, což   umocňovala i úžasná móda širokých sukní a   žensky elegantních doplňků let padesátých.   Jak to vypadalo jinak oproti vygajdaným   "bufám" rádoby sportovního typu a   kapsáčovému stylu alá Franta z Horní Dolní,   který čím dál častěji v mém okolí nosí i   ženy a ubíjejí tak v sobě poslední zbytky   ženskosti. Takže za tu krásnou módu, která se   týká i velmi pěkných Heleniných plavek,   dávám asi nejvíce bodů :-)

Co dál? Je to   budovatelské a trošku agituje, ale že   flákačství a fluktuanství není správná   věc, to by mělo platit v každé době bez   ohledu na nějakou politiku kolem. Takže opět   pár bodíků navíc. Jaroslav Marvan jako   rozhořčený tatínek Heleny hraje prim...a tím   je to asi tak všechno.

Zbytek je celkem nudný   děj, nahuštěný do jednoho dne, neustále se   opakující, zejména Heleniny návštěvy   zelinářky v blízkosti řeky a rozpravy s   tajemným spáčem po noční. Žádný náboj,   tlachání o ničem, scénář sklouzává do   nudných míst, která Vás nutí přemýšlet nad   stopáží filmu. Ale přesto to není zas takový   průšvih. Budu hodná...suma sumárum, těch 60   procent z toho vykřešu :-)

Lehká úsměvná agitka, která výchovně   poukazuje na poctivé docházení do práce. Opět   vynikající Jaroslav Marvan tu rozehraje   otcovský koncert, který jakoby se pro práci už   narodil. Jeho přesvědčení je tak   uvěřitelné, že by se jeden do práce snad   začal těšit. Dnes už některé scény přijdou   k smíchu, jako třeba ta v podniku, kdy si Bohuš   Záhorský v roli mistra stěžuje Jaroslavu   Marvanovi, že dnešní den je samá dovolená a   on že tam je skoro sám, a všude kolem se courá   taková spousta lidí, až to připomíná   mraveniště. Ono vůbec je to v tomto snímku   nějak přelidněno. Přeplněná tramvaj,   přeplněné tramvajové zastávky, i u řeky je   spousta lidí. A všichni se tváří spokojeně.   Ano, vždyť žijí v socialistickém ráji. Při   sledovaní tohoto snímku bych si filmový   zážitek těmito věcmi však nekazil. Jedná se   o povedené odpočinkové, takové letní dílo,   které rozhodně neurazí. Nakonec to celé   výchovné vyznění dává zapravdu. Když se má   jít do práce, tak se tam prostě půjde a   hotovo. U vody je líp? Nu budiž, tenkrát   dotyčný nejel třeba na rekreaci, dnes už je to   rovnou na výpověď. Zkrátka, agitka neagitka,   film je výborný a rád se k němu vrátím.

docala příjemné zase po dlouhé době
vidět film o úplmě normálních, obyčejných   lidech.
Film poukazuje humornou formou na to, že   za lajdáctví je nutno také nést následky,   vzorné pracovníky z toho nevyjímaje.
Což je   věc, která se nám nějak vytratila.
Dobré   herecké obsazení v čele s Jaroslavem Marvanem   dokázalo i z tak nudného tématu jakým je   pracovní morálka udělat lehké a úsměvné   dílko. Jeho děj bych rozhodně nezatracoval,   protože flákačství je dnes ještě   rozšířenějším problémem, než v dobách   horečného budování socializmu. Bohužel.

Ano nepodařený hloupý film, který pro mě má   jen hodnotu, ve filmu se objevil na pár sekund   matador populární a dechovkové hudby, štramák   Josef Zíma...

Kombinace hvězdné hereckého obsazení a   hloupého příběhu. Moralita. Film se snaží   pranýřovat absentérství. Občas se snaží   být rádobyvtipný. Snad byl tento snímek ve   své době zábavný. Dnes už je "jen"   zajímavým dokumentem doby.