Smrt za oponou

Nepříliš povedená detektivka o překupnících   heroinu, díky němuž se v divadle předávkuje   jedna balerína a hlavního vyšetřovatele,   zjišťujícího, že se jedná o vraždu hraje   Miroslav Horníček, který mi do role moc nesedl.   Ani celková atmosféra Východoněmeckého   pašeráckého prostředí není vykreslena moc   přesvědčivě a na film si brzy ani nevzpomenu.   Možná mě nejvíc utkví v paměti Walda   Matuška, který hraje jednoho z překupníků a v   rádiu hraje zrovna jeho píseň, kterou hodnotí   slovy : "To se nedá poslouchat, ten zpěvák   řve jako pavián!"

Málo známá detektivka
Tento snímek se příliš nehraje a upřímně,   zajímavý je na něm maximálně tak poměrně   umírněný výkon Miroslava Horníčka s prvky   jeho humorného nadhledu. Pro tehdejší filmy   tendenčně zlidšťtující policisty -   příslušníky veřejné bezpečnosti, se to   hodilo. Horníčkův výkon je ovšem rarita a z   tohoto pohledu se neosvědčil. Jeho německého   kolegu pak hraje u nás známý Hannjo Hasse -   známý u nás z rolí německých důstojníků,   nejprve Vyšší princip, pak seriál Osvobození   a ve filmu Sokolovo si dokonce zahrál Heydricha.   Výtky ohledně filmu Smrt za oponou a jeho   nedotaženosti, nedovysvětlenosti a naopak   ukvapenosti v závěru jsou oprávněné. Z   dramaturgického hlediska je ve filmu použitý   tehdejší "novátorský" prvek: kdy   hrdinové si v závěru povídají jaksi   "lidsky" mimo příběh filmu a   odcházejí do dáli (podobně třeba Martin a   devět bláznů). Nicméně Smrt za oponou má na   tu dobu poněkud neobvyklou stopáž 86 minut. To   znamená, že se do filmu muselo střihat a   některé scény vypouštět. V tehdejším   distribuční schématu filmového večera s   unifikovanou 2 hodinovou stopáží:   týdeník+krátký film+hlavní film to muselo   působit trochu problémy. Celkově lze říci,   že film nikterak nevybočuje ze série   tehdejších průměrných deketivek, jakkoli   třeba ozvláštňovaných Hrušínským nebo   Högerem v rolích kriminalistů.

Waldemar Matuška vládl natolik nezaměnitelným   barytonem, že když byla jeho postava   francouzského pašeráka drog nadabována jiným   hercem s jiným hlasem, působí to najednou   divně až nevěrohodně. Celá detektivka   působí ostatně jaksi divně a nevěrohodně.   Patřičně nebylo například ozřejměno, proč   a jak a kdo podal umělkyni smrtelnou dávku.   Možná je jen nutno při sledování děje dávat   větší pozor, ale na mou omluvu je rovněž   nutno říct, že film se málo stará svými   výrazovými prostředky o divákovu pozornost.   Najednou jsme prostě viděli na konci v rychlém   sledu zatýkání pachatelů, ale ten závěr byl   na můj vkus až příliš uspěchaný. Na první   zhlédnutí musí mít divák silný dojem jisté   nedořečenosti a nepochopitelnosti. Alespoň tedy   Já jsem mnohému neporozuměl na prvé   zhlédnutí. Napodruhé bych se možná polepšil   a dostal se snad lépe do děje, ale obávám se,   že už k tomu nebudu mít chuť.

No, tak u téhle detektivky se slůvko   "akční" opravdu použít nedá. To ani   náhodou. Film spíš je takovou vzpomínkou na   dobu, kdy u nás drogy nepatřily k běžnému   koloritu všedního dne a my, tehdejší dítka   školou povinná, jsme mohla někde v zákoutí   experimentovat leda tak s krabičkou tatínkových   Startek...ó běda, oč všechno nás ten   tehdejší režim připravil! Dobrácky   vyhlížející pan Horníček kolem sebe i v roli   detektiva šíří klid a pohodu, má roztomilého   policejního psíka a hovoří jako kniha (česky   i německy). A bodík přidám i za větrnou   Rujánu a studené vlny Baltského moře, z   něhož nás maminka lovila celé promodralé   zimou i za pozdější kradmé výlety na pláže   FKK. (no vida, přece jen nějaká neřest) :-)

Rozvláčný úvod mluvený francouzsky se   špatně viditelnými titulky, jeho děj se má   odehrávat snad někde ve Švédsku, ale typické   čs. soudkové vypínače světla na stěně   odhalují původ zcela neomylně:-) Pak se děj   trošku rozběhne ale závěr s útěkem baletky,   která hledá pomoc, do sklepů divadla je hodně   přitažený - proč by měla běžet do   liduprázdného sklepení, když hledá pomoc u   jiných lidí, proboha?

Detektivka zajímavá ne příběhem, ale tím,   jak se vymyká se z běžné vážné produkce   tehdejších českých detektivek - téma   pašování drog přes divadelní prostředí,   "odvážné" scény z Rujány, honička   lodí na moři, Waldemar Matuška jako drsný   pašerák, ...a komisař Horníček, který v   sobě nezapře komika.

Když jsem na začátku viděl Waldu a pak ho   slyšel zpívat v rádiu, čekal jsem, že řekne   "Kdo to je?". Jeho reakce byla ještě   lepší. A to bylo na celém filmu skoro to   jediné zajímavé, jinak detektivka jako každá   druhá. Snad jen pro mě překvapivé obsazení:   Horníček ve zcela vážném filmu jako detektiv.  
Bez urážky, ale muži baleťáci na mě   působí mírně řečeno směšně...

Film jsem viděl už před mnoha lety, zase tak   špatný to nebylo. Vzpomínám potom, jak   Miroslav Horníček často mluvil o tom, jak   mluvil německy, ačkoliv neuměl. Měl naučený   doslovně text.

Detektivka není detektivka, dyž nudí,uřvanej   Walda v rádiu a Vršťala se baví s Matuškou   francouzsky a titulků,kterých jsme si odvykli,je   hodně až spousta...
A z Horníčka jde strach,   je to postrach lumpů a darebáků a vrahů,   taky...

Opravdu banální detektivka,zajímavý námět   ale bohužel málo akce a hodně mluvení.Točilo   se v bývalém NDR a aby měl film ten správný   účinek tak se v něm se střídavě mluví i   německy.Kachlíkova první krimi u mě bez   většího ohlasu.Viděno poprvé dnes 25.01.09 na   TV Barrandov.