Šťastné a Veselé

Film má mnoho předností, zejména působí jako   pravdivá výpověď, popisuje děje v obodbí   druhé poloviny 1. sv. války, zejména otřesnost   ponížení a útrap, které válka přináší   především řadovým vojákům. Jde o   vyjímečný film, který si snad nalezne své   diváky.

Podle skutečné události natočený film ve   kterém hraje roli lidskost, přátelství a   chtít přestat válčit s někým kdo je v   podstatě podobný, jen "hraje za jiný   tým". Nejsou tu urvané končetiny,   vyhřezlá střeva a dech beroucí akce, je to   smutný film s poselstvím lidskosti v temném   období,,,,

První vánoce Velké války. Vánoce, o kterých   si vojáci v zákopech mysleli, že budou jediné,   ale k hrůze celého světa se toto jejich   přání nevyplnilo. Noc kdy se nemožné stalo   skutečností ve skvělém filmu. Film určitě po   řemeslné stránce má nějaké chybičky, ale to   nejdůležitější a to příběh, postavy   obyčejných vojáků, jejich způsob jak po   krvavých bitvách prvního roku první války si   udělat vánoce nehledě na okolní svět a   vojenské nadřízené to je to co je zvládnuté   dokonale. Kdo neviděl, ať spěchá koupit,   možná ještě v některém stánku čeká DVD s   tím to filmem.

Je to netradičný válečný příběh z první   světové války popisující nesmysknost   zákopové války a vznik přátelství mezi   nepřátelskými vojaky Skotska, Francie a   Neměcka.

Nevědět, že příběh je natočený podle   skutečné události, považoval bych ho za   naprostou fantasmagorii. Film se především   soustředí na samotnou událost a víceméně   nerozvíjí charaktery jednotlivých postav, až   na vztah iniciátora setkání, operního pěvce,   se svou bývalou kolegyní, což působilo, v   kontextu celého filmu, spíše rušivě. Dobře   je ukázáno jak vnímají válku obyčejní   vojáci a jak štábní velitelé, kladem je   realisticky ztvárněné prostředí zákopové   války a rozdílná mentalita národů. Za   nejsilnější momenty považuji samotný úvod,   ve kterém tři děti, tří znepřátelených   národů, recitují agitační a k nepřátelům   nenávistné básně a scénu s knězem, jež se   tohoto setkání účastnil, a jeho církevním   nadřízeným. Každý z nich se svou pravdou a   opačným pohledem na křesťanskou lásku.   Uvádět takové filmy, s morálním poselstvím a   k zamyšlení, o Vánočních svátcích,   považuji za daleko vhodnější, než vysílat v   této době všemožné komedie a estrády   nevalné úrovně.

Šťastné a veselé, film o vánočním   příměří, jež se odehrálo na západní   frontě v r. 1914, zachycuje historické události   dnes už zapomenuté. Zmiňovanou událost najdete   v učebnicích dějepisu jen výjimečně,   včetně faktu, že ji iniciovali jinak zlolajní   Němci. Tehdy ještě nikdo z nich netušil, že   to rozhodně nebudou poslední Vánoce v   zákopech, jak si mnozí mysleli. A odehrálo se   to opravdu tak, jak je ve filmu popsáno –   Němci napíchali ozářené vánoční stromečky   na předprsně zákopů, zpívali koledy a druhá   stana se k nim přidala. Nakonec vylezli a podali   si uprostřed země nikoho ruce, vyměnili si   dárky, pili a druhý den ráno hráli fotbal.   Troufnu si říct, že dnes by něco takového už   nebylo možné. Tento vánoční zázrak se také   v masovém měřítku odehrál jen první rok   války, v r. 1915 to už byly jen chabé pokusy.   Koho se celá historie zajímá víc, v češtině   vyšla knížka s názvem Malý mír ve velké   válce. Film samotný si zaslouží ocenění už   jenom proto, že tuto událost připomněl.   Scénář se potýká s některými problémy –   vcelku matné hlavní postavy, s nimiž je potíž   se ztotožnit. Postava zpěvačky, která je ve   filmu jenom proto, aby tam byl „nějaký   ženský prvek“ je naprosto nepravděpodobná. A   dovolím si ještě malé faktické rýpnutí –   asi proto, že to není fotogenické, minimum   vojáků ve filmu má helmu, pouze sem tam se   objevují německé piklhaubny. To je samozřejmě   nesmysl a v reálu dost nebezpečné :-)

Film, ktery ukazuje absurditu valky mnohem lepe,   nez vetsina filmu, ktere se odehravaji v ostre   palbe a vybuchu granatu.

Když jsem si film půjčoval nečekal jsem jak   výbornej film držím v ruce.
Nazev mi nic   neříkal - popis taky ne přesto jsem byl na film   moc zvědavej a mohu jenom doporučit.
Film je   moc dobře spracován s moc hezkou hudbou v   pozadí a navíc je silně dojímavej.
Ve škole   se první světová válka moc podřobně nebrala   a o štedrým večeru 1914 ani zmíňka už jenom   proto se podívejte jak to doopravdy bylo - jak   obyčejní lidi museli proti sobě bojovat   zatímco vysoce postavený důstojníci se v teple   domova cpali krůtou.

Štědrý večer roku 1914 . Píseň „Tichá   noc“ zpívaná německým tenorem, kterou   doprovodí, z nepřátelského zákopu, skotský   dudák. A najednou se dá zapomenout na nenávist,   nepřátelství, zimu ... válku. Píseň, která   pro vojáky tří armád znamenala nejen krátké   příměří, kdy si připili francouzským   šampaňským, vzájemně si ukázali fotografie   svých žen, společně se pomodlili, pohřbili   mrtvé. Ale byl to i začátek něčeho těžko   pochopitelného... „Válka, ve které si lidé   vyměňují adresy s nepřítelem, aby se mohli   setkat až bude po všem.“ Jenže kouzlo vánoc   nepocítil každý a válka je teprve na samém   začátku. Nevím co přesně jsem od filmu   očekávala, ale rozhodně jsem byla víc než   mile překvapená.