Stíny a mlha

Stíny a mlha jsou holdem odkazu filmového expresionismu, a tudíž je pochopitelné, že expresionistickou školou se Allen inspiruje nejen stylem a atmosférou (líčením, německou dobovou hudbou, formou snímání tohoto černobílého filmu ad.), ale ovlivněn je pochopitelně i sám příběh, který je podivuhodnou směsicí bizarnosti allenovské a Murnauových expresionistických filmů (i když by to nebyl Allen, kdybychom inspiračních zdrojů nenašli při pátrání ještě víc).. - Námětem byla Allenovi jeho vlastní starší divadelní jednoaktovka Death, která poprvé vyšla roku 1975 ve sbírce Without Feathers.
Jakýmsi středoevropským městečkem počátku dvacátých letech dvacátého století otřásá hrůza: jeho zamlženými ulicemi chodí vrah a nechává za sebou jednu mrtvolu za druhou. Obyvatelé města se ze strachu a nejistoty rozhodnou vraha dopadnout a zneškodnit, a začínají organizovat noční hlídky. Jedna z takových skupin přijde i za nepříliš statečným pacifistickým úředníkem Maxem Kleinmanem (Woody Allen), a jakkoli Kleinman příliš ochoty nejeví, přimějí jej samozvaní domobranci, aby jim v absurdním plánu na zastavení ďábelského padoucha pomohl.
Ke správnému expresionismu ovšem patří i tajemné světy kouzelníků a světských, a tak v městečku v té době samozřejmě hostuje i cirkus. V jedné z maringotek na okraji města se ostatně právě hádá polykačka mečů Irmy (Mia Farrow) se svým partnerem, klaunem (John Malkovich), který se zrovna nevyznačuje věrností, a krom Irmy si užívá sexuálních radovánek i se svůdnou a tajemnou akrobatkou Marií (Madonna). Když hádka vyvrcholí do nesnesitelnosti, Irmy uteče z maringotky a zmizí v temných uličkách.
A tak se rozličné stíny i figury v průběhu této chladné noci potkávají a míjejí v temných mlžných ulicích - někteří pátrají po lidské bestii, jiní se pokoušejí prchnout přes vlastním soukromým peklem. Jedním z jejich útočišť v děsivé této noci je útulný bordýlek, kam se ke čtveřici zkušených dobrodušných šlapek (Kathy Bates, Jodie Foster, LilyTomlin, Anne Lange) uchýlí i Irmy, a posléze překvapí sama sebe, když si za horentní odměnu také zaprostituuje se studentem Jackem (John Cusack). Pak v ní ale zduří výčitky svědomí, i rozhodne se vysouložený honorář rozdat coby milodary. Když se Irma po ukončení jeho domobranecké hlídky setkává i s Maxem, sblíží se s ním a zbytek peněz mu svěří, aby je odevzdal na bohulibé účely v kostele.
Pochopitelně se to ještě musí zauzlit, a tak se v zapadlém pajzlu ještě s Jackem musí potkat i klaun, a dozvědět se od něho, jak hezky si užil, ale hlavně s kým a za kolik! – A tak se vydává hledat prachy a Irmy. Když ji však konečně najde, dochází zrovna k další vraždě. A co čert nechtěl, nočním strážcům začíná být kvůli svému zbabělému přístupu a slabé ochotě - a nejspíš najmě kvůli své odlišnosti - podezřelý právě židáček Kleinman. Zatímco chladnokrevná bestie právě vraždí dalšího z nočních strážců, Max musí prchnout prchat, protože ke stínům v mlze přibyl i stín „soudce Lynche! ...
Leckdo by si mohl myslet, že víc se stát snad ani nemůže, protože toho je dost na tři filmy. Ale jo, ještě se toho stane! - A možná přijde i kouzelník...
Stíny a mlhu asi nemůžeme pochopit, pokud nevezmeme v úvahu dějinný kontext meziválečné Evropy a atmosféru evropské společnosti v období před propuknutím nacistického běsnění. A aby se k nim více přiblížil, využil i odkazu expresionistické estetiky s jejím zalíbením ve fantasknu a hrůzné atmosféře. Allen tedy zas jednou vzdává poctu svým uměleckým předchůdcům, a tentokrát dovedně těží i z vědomí toho, že navazuje na dílo tvůrců, kteří se sice vyžívali v zobrazování bizarních příběhů imaginárních šílenců, vrahů, vizionářů, tyranů a zrůd, leč posléze prchali z Evropy, aby neskončili v nacistických koncentrácích a pecích či komunistických gulazích a masových hrobech a aby se sami nestali obětmi šílenců, vrahů, vizionářů, tyranů a zrůd reálných.

Z noční mlhy se vynořuje přízrak vraha, hledajícího další oběť. Úředníčka Kleinmana vzbudí několik mužů, kteří chtějí vraha chytit. Dají Kleinmanovi příkaz, aby se k nim připojil. Vyděšený muž zoufale bloudí mlhou, aniž ví, co se vlastně po něm chce. Má hrůzu z toho, že by mohl potkat svého šéfa, který má rozhodnout o jeho povýšení. V kočovném cirkusu na předměstí se artistka Irma pohádá se svým partnerem klaunem a odejde do města. Najde útulek u holek v bordelu, kde podlehne naléhání jednoho studenta a za vysokou částku se s ním i ke svému překvapení vyspí. Kleinman potká Irmu na ulici a v muži, za oknem šmírujícím jakousi svlékající se ženu, pozná svého šéfa. Irma se rozhodne věnovat nabyté peníze na dobročinné účely a požádá Kleinmana, aby je odevzdal v kostele. Část peněz dá osamělé ženě s kojencem v náručí. Klaun se vydá do města za Irmou. Náhodou zjistí, kde a za co získala peníze. Podaří se mu dívku najít a další šok utrpí, když se dozví, že peníze dostali potřebnější. Jejich hádka je přerušena výkřikem z mlhy a zakrátko je nalezena oběť neznámého vraha - žena s malým dítětem od kostela. Irma se dítěte ujme a klaun se smíří s myšlenkou na novou rodinu. Vrah hledá další oběť v cirkusu. Starý kouzelník se svým obdivovatelem Kleinmanem za pomoci triků vraha chytí. Lidé, kteří se přijdou na vraždícího maniaka podívat, zjistí, že v nestřežené chvíli zmizel ...

Stylizovaná napodobenina německého expresionizmu od Woody Allena, kde hraje otrapu, jenž se ocitl v nevhodnou dobu na nevhodném místě. Filmový mistr Woody Allen vytvořil další lahůdku, pro milovníky dobrého filmu, kde vyniká jeho osobitá podmanivost, a to v tajemné komedii "STÍNY A MLHA". Tento nenapodobitelný černobílý film vypráví události jedné noci z roku 1920, kde obyvatelé malé komunity spoluodolávají hrozbě vraždy. Přes množství filmových hvězd - včetně Woodyho Allena, Mii Farrow, Kathy Bathes, Jodie Foster a Johna Malkoviche jsou "STÍNY A MLHA" tajemný pohled do lidské duše, ve které se necháme unášet svými emocemi…

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora


Filmový mistr Woody Allen vytvořil další lahůdku, pro milovníky dobrého filmu, kde vyniká jeho osobitá podmanivost, a to v tajemné komedii "STÍNY A MLHA". Tento nenapodobitelný černobílý film vypráví události jedné noci z roku 1920, kde obyvatelé malé komunity spoluodolávají hrozbě vraždy…

Autor/Zdroj: /reklamní materiály videodistributora

Americký režisér Woody Allen už černobílostí svého snímku Stfny a mlha naznačuje, že jeho příběh se neodehrává v určitém čase a prostoru, ale ve světě filmových mýtů. Na rozdíl od svých předchozích "ftlmů ve filmu" Stardust Memories a Purpurové růži z Káhiry (tam ovšem v barvě) však už nenabízí jednotlivé, byť mistrovské fragmentární odkazy, ale ucelený svět, viděný kinematografií okouzlenýma očima skrz příběhy, postavy a místa už odkudsi známá... - Kafkovského židovského úředníčka Kleinmana (allenovská postava) zaplete skupina mužů z ghetta do tajného Plánu na polapení vraždícího maniaka; hrdina, bezúspěšně pátrající po své roli v plánu, se stává stejně jako ostatní jeho obětí - záhadný projekt je ve skutečnosti zřejmě jen výrazem skryté agrese spoluobčanů, zatímco vrah zůstává nepolapitelným fantómem. Druhou hlavní postavou je polykačka mečů z kočovného cirkusu Irmy (Mia Farowová), klopýtající po hádce s milencem nočními ulicemi. Na své bludné pouti se obě postavy míjejí a setkávají s více či méně bizarními typy (bergmanovský "vergerusovský" doktor, dobromyslné kurvy z nevěstince, bohatý student, Kleinmanova bývalá snoubenka Alma...); Zatímco žena si ujasní svou životní roli a ujme se ve skvostně melodramatické scéně osiřelého dítěte, úředník se otře o boží existenci a díky Irmy šťastně nalezne své nové místo ve světě jako jeden z tvůrců iluzí, jež jedlné mají podle Allena smysl. - Jistě není nejpodstatnější hledat v této mistrné tragikomedii odkazy na Bergmana (Hadí vejce, Večer kejklířů...), Felliniho (svět cirkusu) nebo na německý expresionismus (Lang, Murnau, Wiene, Pabst...), protože vedle holdu dějinám kinematografie jsou Stíny a mlha samy o sobě skvělým důkazem stále živoucích možností filmu.

Autor/Zdroj: Prokopová Alena/Filmový přehled