O filmu jsme si povídali i s kameramanem Antoniem Riestrou, kterému „na place“ nikdo neřekne jinak než „Toňo“. Jen vysvětlil svým kolegům, kam chce postavit jízdu pro další záběr, a pak už jsme se mohli ptát.
FDB: Co můžou diváci očekávat od visuální stránky filmu?
Antonio Riestra: No, doufám, že visuální stránka plně odpovídá příběhu, že dokreslí správnou atmosféru a emoce, které jsou ve filmu zobrazené.
FDB: Uvidíme nějaké visuálně podobné záběry, které jsi dělal v Normalu, jehož děj se odehrává pouze nějakých deset let před vypálením Lidic?
Antonio Riestra: Ne, kdepak. Tohle je úplně jiný film …
FDB: … Ale doba, kdy se film odehrává, tedy během druhé světové války, byla také temná …
Antonio Riestra: To určitě ano, ale jinak. Začátek toho příběhu v Lidicích není až tak temný. Tedy, začátek toho příběhu je velmi dramatický, ale ta atmosféra je jiná. To není světlo pro zabijáka, to je světlo pro člověka, který udělal chybu, skončil ve vězení, a proto neměl šanci pomoci svým přátelům.
FDB: Viděl jsi už nějaké hotové scény?
Antonio Riestra: Ano, viděl. Právě začínáme pracovat na barevných korekcích, protože film už je téměř celý sestříhaný (rozhovor probíhal 18. 1. – pozn. aut.).
FDB: Mluvil jsi už s Petrem Nikolaevem o další možné spolupráci?
Antonio Riestra: Ještě ne. Ve filmu je to zkrátka tak, že nikdy přesně nevíte, na jakém projektu budete pracovat příště.
„Toňo“ si pak šel opět sednout za kameru a jeho asistent ho táhl na plošině po čerstvě postavených kolejích. Domluvili se jakou rychlostí, a pro jistotu vše projeli ještě jednou. Mezitím už zasedl do stanu před monitor i režisér, ale na natáčení filmu Lidice je to překvapivě jeho asistent, kdo dává pokyny: „zvuk, kamera, akce.“ Právě se začíná natáčet, takže je třeba se odmlčet.
Na žádný český film jsem nikdy nebyl tak zvědavý, jako na Lidice. A myslím, že nejsem sám. Věřím, že se povede, protože všechny předpoklady k tomu, aby byl úspěšný, opravdu má. Uvidíme od 2. června.
