Snímek zachycuje boj uruguayského ragbyového týmu o přežití po havárii letu 571 v Andách v roce 1972. Přestože velkorysá stopáž (2 hodiny 24 minut) může být někdy výzvou, celková intenzita z něj činí výjimečný příběh o síle lidského ducha.

Sněžné bratrstvo, v originále Society of the snow, (2023) vás donutí pochybovat o tom, co si dáte druhý den k jídlu. Za snímkem stojí režisér J. A. Bayona, který je podepsán i pod podobně laděným snímkem s Naomi Watts a Ewanem McGregorem v hlavních rolích, Nic nás nerozdělí, nebo zatím posledním dílem dinosauří série Jurský svět: Zánik říše. Bayonova režie dokonale vykresluje osobní zoufalství, nikoliv však hrůzu. A herecký ansámbl pod jeho vedením září.
 

Popcorn a colu nedoporučujeme

Sněžné bratrstvo je film, u kterého místy zavíráte oči, nebo si ho dokonce musíte pustit na pokračování. Těžko říct, jestli si ho můžete vychutnat do posledního sousta, na to jsou kanibalistické scénky až příliš živé. Rozhodně tedy nejde o typický kinozážitek s popcornem a colou, spíš o hrůzostrašnou cestu psychikou lidí, uvězněných v mrazivých horách bez naděje na záchranu.
Bayona si nemohl nechat ujít šanci ztvárnit kanibalismus skutečně velmi realisticky. Místy máte pocit, jako byste v ústech cítili pachuť syrového masa, a neubráníte se myšlenkám na to, jak byste se ve stejné situaci zachovali sami. Ale pojďme se filmem probrat postupně.
 

Sněžné bratrstvo vs. Přežít

Vzpomínáte na film Přežít režiséra Franka Marshalla z roku 1993? Ano, je to jedna z adaptací stejného příběhu. Jenomže Přežít je jiný film. Nechybí mu sice napětí, vizuální zpracování havárie letadla je nezapomenutelné a herecké obsazení (Vincent Spano, Ethan Hawke, Josh Hamilton) hvězdné, ale jaksi mu chybí ona uruguayská autenticita.
Ta se ve Sněžném bratrstvu dostává do popředí a divákům umožňuje se hlouběji sžít s postavami a jejich utrpením – především proto, že devět skutečných přeživších havárie si v něm zahrálo.
Samotné vyobrazení havárie je podle očekávání působivě syrové, podobně jako dějová linie, v níž ústřední roli hraje zoufalství. Emotivní zpracování záchrany zbylých přeživších na konci filmu je s ním v ostrém kontrastu, čímž Bayona splnil náročný úkol zakomponovat motivaci a štěstí do příběhu, zahrnujícího naprosto extrémní prostředí pro přežití.

 

Silné stránky: Autenticita v hlavní roli

Autenticita Sněžného bratrstva divákům připomíná, že nový pohled na známý příběh může vést k působivějšímu filmovému zážitku. Skvělé je i to, že se Bayona s ničím nemaže a do tragického příběhu skočí rovnýma nohama.
Než dojde ke katastrofě, ochutnáte týmovou práci hlavních protagonistů na hřišti. Hora v roli padoucha však o chvíli později rozřízne letadlo vejpůl. Kamera Pedra Luqueho přitom ´na pozadí´ dějové linie nenápadně vykresluje rozlehlost And - místa, kde, jak film zdůrazňuje, nemůže nic přežít. Jakmile se usadí sněžný prach, začíná boj o přežití. Boj s mrazivým počasím, vlastní psychikou a hladem. A zoufalá situace vede k zoufalým opatřením.
Film příliš nezabíhá do grafických detailů, ale soustředí se na mučivá rozhodnutí a odolnost přeživších. Chytře se vyhýbá nástrahám explicitního hororu a volí emocionálnější tón. Nevyhýbá se ani emotivním emocím veřejnosti, když kanibalismus vyjde najevo. Je to křehká rovnováha, zkoumající rozkol mezi přeživšími – těmi, kteří ke kanibalismu v extrémní situaci přistoupili, a těmi, kteří to jako fakt neochotně přijímají. Rozhodnutí vydat se pro pomoc přes hory dodává filmu další vrstvu napětí a udržuje diváka ve střehu s nervy napnutými doslova jako špagáty.
 

Co se do příběhu nevešlo

Jako téměř každá podívaná na stříbrném plátně i Sněžné bratrstvo občas klopýtá v zařazení filmu. Je to snad horor, katastrofický film, survival epos, nebo všechno dohromady?
Ani takový režisér jako je Bayona nedokáže hrůzu, jíž si přeživší prošli, plně zachytit. Proto i ve Sněžném bratrstvu máte na konci filmu pocit, že něco podstatného z této tragédie zůstalo nevyřčeno.
Film také podrobně sleduje příliš mnoho postav, takže se divák v jejich osudech někdy ztrácí. Zaměření filmu na skupinu spíše než na výrazné jednotlivce v něm možná zanechá touhu po osobnějších vazbách.

 

Absence velikosti hollywoodských trháků

Bayonův snímek, natočený podle knihy Pabla Vierciho, vyměnil hollywoodský šmrnc za zemitější a autentičtější atmosféru. Zatímco film Přežít se opíral o kvazináboženský podtext, Sněžné bratrstvo volí zajímavější přístup: vyhýbá se bojům o moc a noří se do hloubky vyvíjející se dynamiky postav.
Bayona se navíc kolem hlavní zápletky pohybuje po špičkách a soustředí se spíše na emocionální zmatek postav a jejich odolnost, čímž nás ušetří bufetu kanibalistických vizuálů z první řady.
 

Sněžná odysea vyloudí smích na rtech i mrazení v zádech

Jak tedy film shrnout? Připravte se na filmovou výpravu, která je mrazivá, napínavá a, troufáme si říct, i trochu nechutná. Rozhodně vám však nedovolí se nudit. Při sněžné odyssee se občas i zasmějete, ale mnohem častěji vás bude mrazit a zakusíte i pochybnosti. Nejen o složení vašeho víkendového menu, ale i o odolnosti lidského ducha tváří v tvář nepředstavitelné nepřízni osudu a nekonečné síle přírody.
Snímek si pusťte na Netflixu, kde se od svého uvedení drží v kategorii TOP10.

Kristýna Nedobitá, autorský článek (Flowee)