Právě tehdy se zrodil nápad založit nadaci, která by se stala finančním garantem projektu a ve spolupráci s MFF Karlovy Vary a Národním filmovým archívem každý rok shromáždila finance na zrestaurování dalšího významného filmového díla. Nadace
eské bijáky vznikla v roce 2012 a nyní má na kontě dva restaurované tituly – Formanovo Hoří, má panenko a letos renovované Všechny dobré rodáky. Jejím aktivitám fandí řada významných osobností z oblasti kultury a filmu. „Jsem ráda, že vznikla nadace, která podporuje digitální restaurování českých filmů. Myslím si, že si všichni tvůrci takových klenotů, jakými jsou například Všichni dobří rodáci, Hoří, má panenko nebo Ucho, zaslouží, aby jejich díla byla uchována i pro budoucí generace filmových diváků. Také se mi líbí, že Nadace české bijáky není závislá na penězích od státu a že každý filmový fanda může nyní přispět na dobrou věc,” uvádí Jiřina Bohdalová, jedna z nejznámějších tváří českého filmu.
Za výsledkem stojí odborníci a pokroková technologie
Digitální restaurování je po technologické stránce velmi náročný proces. Předchází mu dlouhý historický průzkum, který garantuje autentickou podobu filmu - vymezuje technologické podmínky
a umělecký záměr, za kterých dílo vznikalo a bylo uvedeno do distribuce. Pro tyto účely jsou využívány archivní sbírky, relevantní literatura i dobové reportáže z natáčení nebo recenze.
Restaurování provádí tým sestavený z odborníků Národního filmového archívu a expertů spolupracujících s UPP (kameramanů, koloristů, restaurátorů, filmových technologů, specialistů na zpracování dat a v neposlední řadě retušérů), dále zástupců Asociace kameramanů i zvukového studia Soundsquare. Průběžné výsledky se konzultují s autory filmů – v případě Všech dobrých rodáků to byl pan režisér Vojtěch Jasný. Všechny zásahy odpovídají současné metodice technologií v oblasti digitalizace audiovizuálního dědictví, jsou v souladu s etickými zásadami restaurování audiovizuálních děl a také s aktuální autorskoprávní legislativou.
Restaurování krok za krokem
V porovnání s tradičními „analogovými” postupy umožňují digitální restaurátorské technologie mnohem rozsáhlejší manipulaci s obrazem a zvukem filmu. Současně však v sobě nesou odpovědnost za konečný výsledek, který musí nutně ctít film v době jeho prvního uvedení.
Samotný proces digitálních úprav začíná nascanováním filmu v rozlišení 4K. Jde o speciální zařízení s jistícími kolíky, které zajistí maximální stabilitu obrazu. Následuje odstraňování nečistot, obrazových i zvukových, které je na celém procesu časově nejnáročnější. Experti jej nejprve dělají poloautomaticky, následně však ještě políčko po políčku čistí manuálně. Finální úprava obrazu probíhá v kinosále, který splňuje normy dnešních digitálních kin (DCI). Digitalizace zvukové stopy je provedena jak z originálního negativu zvuku, tak z dobové kopie. Při odstraňování zvukových kazů se začíná nejrušivějšími „hluky“, v další fázi se odstraňuje zkreslení. Finální zvuková úprava probíhá ve speciální certifikované míchací hale. Je zachován původní zvukový formát a provedena úprava ekvalizace tak, aby bylo dosaženo jednotného pokrytí celého sálu. Na závěr se vyrobí digitální mastery, které odpovídají mezinárodním uznávaným specifikacím (DCI či SMPTE) a jsou uloženy ve formátu MAP, určeném pro dlouhodobou archivaci filmů.
