Broučci [TV seriál]

Musím přiznat, že neustále se modlící a   polívčičku papající Broučci mě nikdy moc   nebavili - ani jako knížka, ani jako televizní   večerníček. V TV to bylo ještě navíc   umocněné tím, že loutkové filmy jsem také   zrovna 2x nemusela. Dodnes bych na prstech   spočítala ty, co se mi opravdu líbí - leda   snad Švejk.

Kouzelný svět Broučků
Tenhle seriál, přestože je "jen"   černobílý, má svoje jiskrné do tmy louky   zářící kouzlo. Myslím, že je lepší než   broučkovské pozdější zpracování. Poctivá   filmařina, povedené loutky a do detailu   udělaná krajina ze skutečných trav a toho   "co les a příroda dá". Příběhy   broučků jsou i veselé i smutné tak jak to v   přírodě i v životě chodí. Výborné jsou   hlasy vypravěčů. Nedávno ho dávali na ČT ku   příležitosti výročí 60 let České televize,   takže svoji nepopiratelnou filmovou i historickou   hodnotu seriál má.

Pokud jste ho ještě   neviděli, vřele doporučuji ke zhlédnutí.

A bylo jaro.Všechno kvetlo,ale pravšechno...a   plejáda krásných českých hlasů .Tenhle byl   první a i když byl ČB,stejně byl nejlepší a   krásně laskavý jako Janinka.

Musím dát za pravdu některým předchozím   komentářům, které poukazují na to že tato   pohádka pro úplně nejmenší asi není. S tím   souhlasím. Osobně bych ji spíše doporučil už   školním dětem kolem druhé až třetí třídy.   Na děti předškolního věku to může působit   trochu depresivně. A ono to i trošku   depresivnější je. Působí to na mně tak   nějak smutně, melancholicky.
Určitě jde o   pěknou pohádku, ale jak říkám, spíš pro   odrostlejší děti.

Každý máme na filmy jiný názor. Mě se tato   pohádka líbila v tom, jak byla výborně   animovaná a také měla vynikající příběh,   ale nelíbil se mi tam Zlatohlávek. V pohádkách   (a zvláště v těch animovaných) by měly být   postavy kladné. Tudíž nechápu, proč hrál   Zlatohlávek takového zrádce. A taky mě tam   zamrzelo to, jak klučina přizabil Broučka.

Přiklonila bych se ke komentáři lynn...
...Broučci jsou sice klasika a nic proti nim v   globálu nemám, ale...jak už správně napsala   lynn - je v nich cosi nedětského, není to   taková ta typická pohádka, na kterou by se   dítě těšilo a bezstarostně si ji vychutnalo.   Knihu jsem byla schopná přečíst až někdy v   jedenácti letech. Broučkové žijící a   chovající se jako lidé jsou podle mě   záležitostí spíše pro starší děti, pro ty   nejmenší tam toho moc nevidím, je to příliš   vážné, složité...Jedná se samozřejmě o   karafiátovskou klasiku, ale z těch našich   animovaných projektů není nad veselého a   jemného Krtečka:-)

Vzpomínám si, že broučci byly jedna z mých   prvních knížek. Televizní loutková podoba se   mi taky vždycky moc líbila. Beru ji jako   nostalgii, vzpomínku na dětsví. A hlas Karla   Högera je nezaměnitelný. A nevím proč, ale   místy mi pohádka přijde i lehce bizarní:)

Měla to být sice pohádka pro děti, ale jako   dítě jsem z tohoto večerníčku měla silně   depresivní pocity. A ani dnes netoužím po   dalším shlédnutí tohoto filmu.