Anička jde do školy
Co mají všichni hodnotící   s tou rudou propagandou?   Dnešní filmy jsou mnohem   více poplatné režimu, ve   kterém vznikly. Zamyslete se   raději nad tím, jakou   alternativu můžeme   nabídnout dětem dnes. Leda   tak návody na zabíjení, pro   jistotu na všech kanálech   současně. A kdy se naposledy   natočil srovnatelný film pro   děti i rodiče?! Film   zobrazuje život tak, jaký v   té době byl. Já jsem sice   pozdější ale i naše   sídliště vypadalo takhle   divoce, když jsem šel   poprvé do školy. Z   lampiónových průvodů jsem   byl osvobozen ale přesto jsem   tam většinou šel. Plně   souhlasím s Liborovým   komentářem, popisuje   podstatu filmu docela trefně.   Film je velice jemný a   poetický, předvánoční   atmosféra je vyjádřena   přímo kouzelně. To dnes by   se nejspíš děti popraly   kvůli hádce, kdo má lepší   mobil. Kvalitní filmy pro   děti, které od nás kupoval   celý svět bohužel skončily   rokem 1989.

Ač   to tak vůbec nevypadá, tak   ze stejné školy vybíhal 15   let poté Tomáš Holý a na   stejném chodníku před   školou dostal pejska Beníka.   To jen sídliště kolem bylo   mezitím dostavěno, trávník   se zazelenal a stromy   vyrostly...

Při koukání na seriál mne   napadá: Jak mohli tvůrci   tušit, jak za pár let   dopadne to naše miniaturní   království?
Děj   totiž ukazuje v podstatě to,   co nás postihlo v 90. letech.   Snad proto mnozí nehodnotí   seriál kladně. Je to v   podstatě jen pravdivé   zobrazení nenažranosti   kapitalizmu v nejobludnější   podobě...

Konečně se někdo vážně   zabývá postavou nechvalně   známé Čachtické paní   trochu hlouběji než   romanopisci a hledači   senzací. Z historických   pramenů vyplývá, že měla   výbušnou povahu a   chudokrevnost. Na druhou   stranu prý ale byla   osvícená a dovolovala svým   poddaným mnohdy i věci,   které tehdy nebyly obvyklé,   napříkla posílala nadané   děti na studie. Jak to ale   bylo s jejími koupelemi, to   se už asi nikdo   nedozví...
Je ale   možné, že panny zabili   její odpůrci a náhodný   svědek ji pak viděl koupat   se v něčem červeném. A   vznik legendy o krvavé paní   byl dílem okamžiku. Nesmíme   zapomínat, že tehdy se   běžně věřilo na   upíry.

Film   sám je technicky dokonalý   ale dějově málo výrazný.   Jako by šlo o hraný   polodokument o spartakiádním   vrahovi.
A postavy dvou   mnichů, technických   vizionářů mi tu vůbec   nesedí. Obzvlášť scéna s   elektrickýn světlem.

Spolu s "Tady hlídám   já" asi nejlepší film   se zvířetem v hlavní roli   od dob, kdy Tomáš Holý   prožil své Prázdniny pro   psa. Hlavní zvířecí hrdina   byl velmi dobře připravený,   včetně triků z jeho   cirkusové minulosti. Za   zmínku ještě stojí velice   dobře zvládnutá role   autistické holky. Až se mi   chce zeptat Marthy Issové,   jestli tu roli nějak   studovala. Příjemný děj   filmu, žádné psycho. Přál   bych si, aby se u nás točilo   víc takových pohodových   filmů. Jen tak dál.

Zajímavá mysteriózní   reportáž o možnosti   cestování časem. Na svoji   dobu velice dobře provedená.   Jen měla mít délku   celovečerního filmu s více   "důkazy".

Film je jakýmsi hraným   polodokumentem mapujícím boj   lékařů o záchranu malého   kluka, na kterého spadl   včelí roj a který dostal   víc než sto žihadel.

Doktor Vrba,   který právě slouží v   okresní nemocnici, kam je   Péťa přivezen, se rozhodne   použít u nás dosud   nevyzkoušenou metodu: dát   pacientovi krev včelaře,   která by mohla obsahovat   protilátky proti včelímu   jedu. Věc je ale   komplikovanější, protože   Péťa má krevní skupinu   AB+, kterou má méně než 5%   obyvatelstva. Sehnat   aktivního včelaře s touto   skupinou, navíc během   slunečného letního víkendu   je téměř nadlidská práce.   Naštěstí se se do hledání   zapojí i místní policie a   začíná tak doslova   dektivní pátrání po   vhodných dárcích.

Film je i přes   svůj trochu zmatený   začátek hezkým a dosti   napínavým příběhem.   Kromě pátrání po vhodném   dárci, při kterém jde o   čas, protože Péťův stav   se rychle zhoršuje. Kromě   toho můžeme   "nakouknout" i do   atraktivního prostředí   lékařů.

Málo se ví, že tento   film je do jisté míry   rekonstrukcí skutečné   události, která se stala asi   o dva roky dříve. Tenkrát   jsem byl na prázdninách ve   východních Čechách a   pamatuji si hlášení   obecního rozhlasu a později   i v Zelené vlně, jako to   bylo ve filmu. Jak to ve   skutečnosti dopadlo se mi ale   nepovedlo zjistit. Otázka je,   zda by dnes soukromé stanice   zařadily takové naléhavé   hlášení...

Nova a Prima ztrácejí dech, je na čase je vyměnit
Naprosto otřesný pořad, jak   v provedení Novy, tak i na   Primě. Jak může porota   srovnávat třeba   talentované dítě a   šikovného pejska? Vedle sebe   zde stojí dovednosti mnoha   oborů a kategorií a   porotci je spolu srovnávají   tak jako pověstné hodinky   a holínky - oboje se přeci   natahuje, že?
Opravdu si myslím, že s   kvalitou vysílání Novy a   Primy to jde rapidně s kopce   a je na čase aby odešly a   do éteru se konečně dostal   někdo neokoukaný.   Většinu nynějšího   vysílacího času tvoří   pořady vyžívajici se ve   zobrazování zabíjení   lidí a nebo seriály bez   děje kde na sebe z reality   vytržené postavy 45 minut   hystericky řvou a nebo   řeší, kdo koho   vytuneloval.
Kdyby   nebyli v archívu mistři   jako Vladimír Menšík,   Jiří Sovák nebo mistr   svého řemesla Jaroslav   Dietl, nebylo by vůbec na   co koukat. Zkoušeli jste   někdy uvažovat o tom,   který dnešní pořad byste   si znovu za 5-10 let s   chutí pustili tak jako třeba   S tebou mě baví svět,   nebo lesní trilogii s   Tomášem Holým?...

Nejlepší český film vůbec
Tak tenhle film je asi   nejlepším českým filmem   vůbec. Děj filmu je naprosto   logický a jednoduchý.   Tatínek se snaží synovi   vynahradit to, co za těch   dlouhých 8 let nezažil.   Přitom se člověk nenudí   ani minutu, stále se něco   děje. Svěží zábava,   vtipné hlášky, pěkné   lokace. Myslím, že právě z   tohoto filmu a z Tomáše by   si filmový průmysl měl   vzít příklad. Vždyť bavit   lidi je taky poslání a   možná těžší, než hrát   nějakou vážnou roli.   Právě tenhle druh zábavy mi   v dnešní tvorbě nejvíc   chybí. Přitom nejsou   zapotřebí ani speciální   triky ani přehnané finance.   Základem je příběh a   dobrá nálada.

Tomáši, děkuji ti za   to, že jsi za pouhé čtyři   a půl roku natočil spoustu   báječných filmů. Zatímco   se jiní flákali u vody, ty   jsi tvrdě pracoval na dvou   filmech najednou a při tom   jsi ještě stihnul dělat   blbiny a bavit i štáb.   Obětoval jsi své prázdniny   a kus svého dětství, aby se   ostatní smáli. Ty filmy   mají moc zlepšit náladu a v   tom je tvoje síla. Čas   dokázal, že to má smysl.   Díky.

Hledá se táta, naposledy viděn pod lavinou
Osmiletý Vašek, žije sám   jen s mámou. Jeho tatínek   prý zahynul na Annapurně pod   lavinou. Není divu, že   Vašek shání náhradního   tatínka. A když neprojde   školník ani tělocvikář,   zkouší to Vašek přes   psa.
Dokonce pro   nového tatínka obaluje i   řízky, i když to před tím   nikdy nedělal. Má ještě   jeden sen: Jet s mámou na   hory. Máma je ale baletka a   uvolnit jí z divadla není   hračka. Nakonec se to ale   podaří a odjíždějí do   Krkonoš.

A   tady se Vašek poprvé   postaví na lyže, což   samozřejmě skončí   nezvladatelnou zběsilou   jízdou ze svahu. Dole se   doslova srazí přímo s   náčelníkem Horské služby   Lubošem, ze kterého se   vyklube horolezec. V divadle   ale dojde ke změně a máma   musí odjet. Vašík utíká   za Lubošem a přemluví ho   aby si ho tam nechal, dokud se   máma zas nevrátí. Z tu dobu   se naučí nejen lyžovat ale   i zjistí, že Luboš byl na   Annapurně, stejně jako   táta. Večer se Luboš ze   zvědavosti vyptává Vaška   na podrobnosti o tatínkovi. S   Annou se totiž znají. Před   léty tu byla na Silvestra. A   ze speciální expedice na   Annapurnu se tehdy vrátili   všichni, nikdo nezůstal pod   lavinou. Vychází najevo, že   Vašek je jeho syn.

Po návratu do Prahy   přijíždí na jaře i   Luboš. Ve slabé chvilce   řekne Vaškovi, že je jeho   táta. Vašek se rozzlobí,   že se na něj nepřijel za   celých osm let ani podívat.   Marně mu maminka vysvětluje,   že Luboš nevěděl o tom,   že má syna. Nakonec se   Vašek s tátou udobří a   Vašek se nemůže dočkat   letních prázdnin, až s   tátou vyrazí na nová   dobrodružství...

Asi nejsilnější   příběh v dějinách čs.   televizní tvorby. Tak jako   filmové příběhy z pera   tandemu Smoljak-Svěrák i   tento příběh čerpá ze   skutečných příhod a   námětů přímo ze života.   A v tom je jeho síla.
Je škoda, že televizním   příběhům je přístup k   pozlacené sošce jménem   Oscar zapovězen. Jsem   přesvědčen, že tak jako   Tomáš Holý rozbrečel   nejobávanějšího cenzora   tehdejší ČsT, rozbrečel by   jistě i slavnou Akademii.

Když jsem byl ve   Vaškových letech, měl jsem   raději Polepšovnu. Prostě   proto, že je to víc sranda.   Teď, když jsem starší,   mám trochu raději Velrybu.   Právě pro morální kontext   filmu. Vzpomeňme, jak si to   Tomáš prostřednictvím   Františka Němce rozdává se   všemi chlapy, kteří se   nestarají o své potomky.

A co říct o   Tomášovi? Bezesporu jeden z   nejlepších dětských herců   všech dob, v tuzemském i   světovém měřítku. Taková   osobnost se rodí jen jednou   za 100 let! A přitom nikdy   nechtěl být hercem. Jednou   ho strejda náhodou vzal na   natáčení a zjistilo se, že   mu to jde a že ho to baví.   Hrál, protože ho to bavilo.   A měl instinkt na to, co   baví diváky.
A jen   tak mimochodem, jeho rodiče   se rozvedli, když mu byly 3   roky. Když se film točil,   Tomáš žil jen s mámou,   přesně jako ve filmu.

Už aby skončila   ta trapná móda   napodobování Hollywoodu a   aby se zase začaly točit   skutečné filmy, ne jejich   náhražky.

Miluji tě!
Malá televizní komedie o   tom, co se všechno může   stát, když se na ulici před   vilou jednoho dne objeví   nápis "Miluji   tě!".
Nastává   pátrání po jeho autorovi.   Každý člen rodiny má svoji   verzi o tom, kdo a proč   nápis napsal.
Tomáš   Holý opět nezklamal.
Ačkoliv film byl natočen   za tuhé normalizace,   rozhodně jsem se ani moment   nenudil. Proč se takováto   úsměvná dílka stávají   trezorovými filmy?!

Tak strašný film jsem už   dlouho neviděl. To i agitky z   dob komunistické normalizace   bývaly vtipnější.   Nechápu, jak na takový   projekt mohl někdo uvolnit   peníze. Tím spíš, že šlo   i o veřejnoprávní poplatky   vložené do České televize.   Po shlédnutí několika   filmů, které nedávno ČT   koprodukovala jsem nabyl   dojmu, že scénáře jsou v   naší veřejnoprávní   televizi vybírány podle   těchto kritérií: 1. Počet   sprostých slov na minutu   záznamu. 2. V každém   scénáři musí být   nejméně jeden mrtvý, i v   komedii. Nemám slov.

Na podzim prodám krávu a na jaře už nezaseju...
Česká klasika, která   potěší i po 35 letech.   Rozebírat, o čem film je   není potřeba - známe ho   všichni. Misto toho budu   citovat autory. Celý film je   vlastně inspirován   skutečnými příhodami   pánů Smoljaka a Svěráka   při shánění rekreační   chaupy. Pantáta, který   vyprávěl za rachotu strojů   ve mlýně i zedník na   vozíku, kterého si   vesničané hýčkali, aby jim   na stavbě radil, ti všichni   opravdu existovali.

Zdeněk Svěrák   tvrdí, že jediné, co si do   filmu vymyslel, byli týraní   staříci, kteří museli   chodit po prkně přes jámu.   Všechno ostatní má svůj   skutečný předobraz. On   skutečně kdysi koupil   chaloupku se starým pánem   "na dožití".   Dědoušek se stal inspirací   pro postavu a mluvu pana   Komárka a dokonce zapůjčil   na natáčení ten starý   motor, co při startování   střílí a prská...   Zajímalo by mne, jestli by   něco takového dokázali i   dnešní scénáristé.

správně natočený film
Tatínek Michal sedí u   postele svého syna, který se   potloukl při zkoušce   "rogala vlastní   konstrukce". Aby jej   rozptýlil, začne mu   vyprávět tajemný příběh   z dětství.

Jednoho dne přiveze jeho   otec zajímavý kámen na   skalku. Vypadá sice   obyčejně ale v domku se   začnou dít podivné věci.   Míša s kamarádem se snaží   postavit si vlastní   vysílačku, aby si mohli ve   škole napovídat. Ta ale   probudí v kameni zatavenou   kosmickou sondu, která před   milióny let spadla do sopky.   Sonda začne vysílat o tom,   že na Zemi je život. A to   tak silně, že málem   způsobí havárii letadla.   Není divu, že přijedou   zaměřovací vozy a obviní   kluky, že to způsobili oni.   Kluci později kámen rozbijí   a sondu z něj vysvobodí. Ta   potom večer začne paprskem   zkoumat vše, na co narazí.   Můry, nábytek a kočku   Odyssea. Míša ale uteče,   protože se bojí, že mu   paprsek sondy ublíží. Pak   sonda definitivně přestává   fungovat. Míša s kamarády   dojdou k přesvědčení, že   vše bylo jen souhrou náhod a   jejich fantazie podpořené   sci-fi četbou.

Vracíme se zpět do   současnosti. Michalovi volá   vzrušený kamarád, že se TO   asi vrátilo. Astronomové   zaznamenali silný radiový   signál a pak neznámé   těleso, letící rychle k   Zemi. Michal spěchá za ním   a nechává zraněného syna   doma. Tomu už se trochu   ulevilo a tak se dívá na   televizi. Sleduje, jak lidé   ve skafandrech snaží   navázat kontakt s velkou   zářící kouli plující nad   loukou. Z ní vyletují   noční můry, druh, který   před 30 lety vyhynul.   Najednou oknem dovnitř   skočí Odysseus, na zádech   má zelený flek od barvy,   stejně jako tehdy, když na   sebe zvrhnul plechovku barvy.   Mimozemšťané jako důkaz   posílají kopii   nejvyspělejšího tvora,   kterého tu před léty jejich   sonda objevila. Najednou   ožívá i stará sonda,   kterou stále mají doma jako   těžítko a zas jako tehdy   začne paprskem zkoumat   okolí. Kluk nahraje tátovi   zvukový záznam o tom co se   stalo a pak i s Odysseem v   náručí vstoupí do paprsku   sondy. "To je omyl,   nejsme planeta můr a koček,   tady žijí lidé...".

Je to správně   natočený film, tak akorát,   aby podporoval touhu po   záhadách a fantazii   každého kluka. A i většina   dospělých se na něj ráda   podívá. Bez počítačových   triků ale zato s dějem,   který má spád.
Zas a   znovu si musím povzdechnout:   Jakto, že ještě není na   DVD?

Kouzelný film s Tomášem Holým
Dobrodružství pražského   kluka, který po nemoci   odjíždí za lepším   vzduchem na hájovnu na   Šumavu, ke svému dědovi.   Film právem patří mezi to   nejlepší z českých filmů   pro celou rodinu.
Režisér Václav Gajer   objevil Tomáše Holého tak,   že na Barrandově náhodou   shlédl záběry z kamerových   zkoušek na film Jak vytrhnout   velrybě stoličku. A tak jako   jiní, okamžitě podlehl jeho   kouzlu. Původně byl   plánován jen tento první   díl. Ale mimořádný zájem   u nás i na západ od nás   přiměl autora napsat ještě   dvě pokračování.
Na   natáčení vládly docela   drsné podmínky, například   záběry na sněhu v okolí   Jezevčí skály, i samotná   záchrana psa byla natáčená   při teplotách -16 až -19   stupňů. Podle pamětníků   snášel prý Tomáš Holý   natáčení lépe, než   většina štábu. Toho   školního roku také spolu s   dalšími filmy zameškal 6 z   10 měsíců školního roku.   Tomáš se také zastal   jelena, který měl být   zastřelen pro potřeby   natáčení, takže jelen i   ostatní zvířata ve zdraví   přežila natáčení. Film,   jeho tvůrce i Tomáše   Holého také osobně   pochválil tehdejší ministr   školství, pro osvětu,   kterou dělá.

Pohodová letní komedie pro děti i rodiče
Pohodová letní hudební   komedie pro děti i jejich   rodiče. Škoda, že se dosud   nedočkala vydání na DVD.   Moc bych se za to   přimlouval.
Známý   ostravský pěvecký sbor jede   na mezinárodní soutěž do   malého městečka kdesi v   Českém ráji. Sbormistr se   ale splete a tak na místo   přijíždějí namísto 7.9.   už 9.7. tedy o celé dva   měsíce dříve.
Zámeček, kde se má   soutěž konat je ale tou   dobou v rekonstrukci a v sále   dokonce spadl kousek   stropu.
Protože se jim   nechce trmácet se v letním   horkem 300km zpět do Ostravy,   sbormistr, vedoucí a   klavírista vymýšlejí   náhradní program. Ten   obnáší i několik   vlastivědných výletů po   Českém ráji, koncert   vojákům i místním   obyvatelům, netradiční   diskotéku, i svérázný   fotbalový zápas proti   místním klukům.
Protože vše vzniká   improvizovaně a doslova za   polních podmínek, je celý   film protkán spoustou   roztomilých trapasů a   větších i menších   průšvihů.
Vedlejším motivem je   rivalita dvou hlavních   sólových zpěvaček sboru.   Jedna žárlí na druhou   protože její náročné   písni od Bedřicha Smetany   místní kluci tleskali méně   než té moderně, kterou   zpívala ta druhá. V   záchvatu zoufalství dokonce   poničí své kolegyni   stejnokroj.
Nakonec ale   vyjde najevo pravda o tom, jak   dnešní diváci nejsou   (většinou) schopní rozeznat   pravou kvalitu věci a obě   děvčata se udobří a na   závěrečném koncertu   obyvatelům městečka podají   mimořádný výkon.
Škoda jen, že takové   pohodové filmy už se dnes   netočí :-(
Hledají   se pamětníci natáčení   filmu!

fanoušci Tomáše Holého by se neměli koukat
Opravdu hrozný film, který   nezachrání ani jinak   skvělý Juraj Kukura s   Tomášem Holým.
Vlastně je to jediný   film s Tomášem Holým,   který nemám rád. A to jsem   viděl všechny.

Tomáš se evidentně   nudil, byl úžasně   otrávený. V jeden moment v   jeho očích probleskly ty   jeho pověstné hvězdičky.   Jistě by rád bavil celý   štáb i diváky, ale   nesměl.

Ten,   kdo dal tomuhle rozenému   baviči roli kluka, který   leží a čeká až umře   musel mít dočasné pominutí   smyslů.

Jediné, co stojí za ten   jeden bod jsou unikátní   záběry starého Mostu před   a během jeho bourání...

Plně souhlasím s kolegou.   Filmy s Tomášem Holým nejde   popsat v komentáři - musí   se vidět. Chytnout mámě k   svátku holuba, to se může   stát snad jen v jeho   filmu.

Nesmírně pozitivní film   z pera Antona Máši. Není   bez zajímavosti, že   režisérka Jaroslava   Vošmiková film natočila   velmi úsporně. Použila   jenom něco přes polovinu   prostředků, které jí   studio poskytlo. Proč si jen   dnešní tvůrci neberou z   příklad z takových   filmů?

Mnoho   hlášek z filmu zlidovělo.   To jsi nějak moc tlačil na   hadr, ne? Pes je plešteriér.   Smrdí ti nohy a zapácháš.   Nejste hospodářská hlídka   ale parta práskačů. No a   soused, který nosí domů z   lesa nejen houby ale i   ostatní věci, které tam   najde, včetně ukradeného   psa, je stejně živou   postavou, jako legendární   Hujer. Není divu, že   skončí se zuby v kýblu.

Není divu, že   film na festivalu filmového   úsměvu porazil i slavné   Postřižiny a Vrchní prchni.

Naprosto otřesné. To už   vážně nikdo neumí natočit   film nebo seriál bez vraždy   a psycha? Za pár let zřejmě   ti, kterým se nelíbí dívat   se, jak se lidé vraždí   vůbec nebudou smět pustit   televizi...

Zajímavý seriál
Tento seriál je vůbec   posledním účinkováním   vynikajícího Tomáše   Holého. Natáčen byl   převážně na našem   území, souběžně s   populárními Návštěvníky.   S nimi má společného i   scénáristu Otu Hofmana. V   seriálu účinkuje spousta   českých herců a podíváme   se v něm i na několik   českých hradů. Ateliérové   záběry se omezily prakticky   jen na interiér stroje času,   ostatní je vesměs   reálné.
V seriálu je   spousta zajímavých momentů,   například císaři Rudolfovi   II. se roku 1610   nedopatřením dostanou do   ruky digitální hodinky a   přístroj, který dokáže   udělat předměry   neviditelnými. Poznáte také   reálie doby ledové a   zajímavé kostýmy pro   cestování časem.

Co ale nikdy nepochopím,   proč žádná z televizí   seriál nekoupila a   nenadabovala. Věřím, že   seriál by měl mnohem   větší sledovanost než   současný hlavní vysílací   čas a nejen kvůli   Tomášovi...

Hodně nadprůměrná letní   komedie. Svědčí o tom i   dvě ceny na zámořkém   festivalu. Myslím, že si   Tomáš Holý cenu za   nejlepší herecký výkon v   pouhých 9 letech rozhodně   zasloužil.

docala příjemné zase po dlouhé době
vidět film o úplmě   normálních, obyčejných   lidech.
Film poukazuje   humornou formou na to, že za   lajdáctví je nutno také   nést následky, vzorné   pracovníky z toho   nevyjímaje.
Což je   věc, která se nám nějak   vytratila.
Dobré   herecké obsazení v čele s   Jaroslavem Marvanem dokázalo   i z tak nudného tématu   jakým je pracovní morálka   udělat lehké a úsměvné   dílko. Jeho děj bych   rozhodně nezatracoval,   protože flákačství je dnes   ještě rozšířenějším   problémem, než v dobách   horečného budování   socializmu. Bohužel.

Nova a Prima ztrácejí dech, je na čase je vyměnit
Naprosto otřesný pořad, jak   v provedení Novy, tak i na   Primě. Jak může porota   srovnávat třeba talentované   dítě a šikovného pejska?   Vedle sebe zde stojí   dovednosti mnoha oborů a   kategorií a porotci je spolu   srovnávají tak jako   pověstné hodinky a holínky   - oboje se přeci natahuje,   že?
Opravdu si   myslím, že s kvalitou   vysílání Novy a Primy to   jde rapidně s kopce a je na   čase aby odešly a do éteru   se konečně dostal někdo   neokoukaný. Většinu   nynějšího vysílacího   času tvoří pořady   vyžívajici se ve   zobrazování zabíjení lidí   a nebo seriály bez děje kde   na sebe z reality vytržené   postavy 45 hystericky řvou a   nebo řeší, kdo koho   vytuneloval.
Kdyby   nebyli v archívu mistři jako   Vladimír Menšík, Jiří   Sovák nebo mistr svého   řemesla Jaroslav Dietl,   nebylo by vůbec na co koukat.   Zkoušeli jste někdy   uvažovat o tom, který   dnešní pořad byste si znovu   za 5-10 let s chutí pustili   tak jako třeba S tebou mě   baví svět, nebo lesní   trilogii s Tomášem   Holým?...

Proč jen se netočí takové filmy?
Bezvadný film na letní   večer.

Citlivý příběh malého   Jakuba, který si hledá   nového tátu. Jeho tatínek   se utopil na vodácké   výpravě. Nový, druhý táta   ale neodpovídá plně   Jakubovým představám.
Máma s ním odjíždí na   část prázdnin na venkov; na   chalupu za panem Vlkem,   skutečným vlkem   samotářem, který rád   chytá ryby ale neumí je ani   uvařit. Vlk nejprve   přijímá Jakuba jako   přítěžek. Potom se ale   Jakubova máma otráví   houbami a musí na několik   týdnů do nemocnice. Jakub   zůstává s Vlkem na chalupě   a než se maminka vrátí   stanou se z nich nejlepší   přátelé.

Tomáše Holého všichni   známe jako rozeného baviče,   který nezkazí žádnou   legraci. Tady ale dokazuje,   že je schopný zahrát dobře   i vážnou roli. Opět   ukazuje, že z každého jen   trochu slušného scénáře   udělá film, který pohladí   a na který se diváci   těší.

Příběh kluka který   náhodou vyslechne hádku   rodičů a dozví se, že byl   adoptován. Sám na vlastní   pěst začne pátrat po   biologických rodičích.

deset hvězdiček je málo
Přesto, že tuhle veselou   komedii dává některá z   televití prakticky každý   rok, stejně jsem si ji koupil   a spolu s trilogiï Slunce   seno, Smojljakovinami a se S   tebou mě baví svět ji   sjíždím několikrát do   roka.

Jde   totiž o pravý typicky   český humor, který jinde ve   světe neumějí. Bez   superhrdinů, počítačových   triků. Obyčejní lidé se   svými radostmi a starostmi,   to jsou hrdinové, které nám   závidí i americká   kinematografie. Dokládá to i   nominace na filmového Oskara   a hlavní ceny v Montrealu a v   Paříži.
Prostě   film, u kterého se baví   drtivá většina. Kdy   konečně přestaneme   kopírovat Hollywood a začnou   se tu zas točit takové   pohodové filmy?!

Jo a hlavně nestrkejte   použité sirky zpět do   krabičky. To jednou   poznáte...

atraktivní soutěž
Videostop jsme měl ze všech   televizních soutěží   minulého režimu nejraději.   Měl nápad: Soutěžící   mohli vyzkoušet svoje   znalosti filmů a to nejen   jejich názvu ale třeba i   obsazení, děje nebo třeba   filmových míst. Pak si   soutěžící zvolil známou   osobnost, která mu bude   napovídat při doplňující   otázce.
Pozitivním   rysem pořadu bylo to, že   spolu se soutěžícími mohli   vyzkoušet své znalosti i   diváci doma.
Soutěž   měla klidnou a pohodovou   atmosféru a byla na vrcholu   sledovanosti ještě dlouho po   pádu totality.
Když o   tom tak s odstupem času   přemýšlím, tak je to   právě Videostop a neomylný   Karel Čáslavský, kdo mě   uvedl do kouzelného světa   českého filmu a moji   náklonost k českému   filmu.
Když tak   koukám na dnešní Superstar   a Talentmánie, Videostop je   mnohem méně nablýskaný ale   o to obsahově   kvalitnější.
Moc   bych se přimlouval za   obnovení pořadu.

Hrůza
Na Volhu jsem se těšil.   Miluju dobovky jako   Vyprávěj, nebo filmy ze   zákulisí filmu a televize.   To, co nám ale ČT předvedla   je děs a běs. Taková   koncentrace sprostých slov   nebyla ani mezi veksláky v   80. letech.
Česká   televize opět dokázala, že   už neumí natočit nic, na co   by se člověk za půl roku,   za rok, s úsměvem znovu rád   podíval. Misto toho potrat v   přímém přenosu,   vyzdvihování akcí StB...
Opravdu je na čase   vyměnit pana ředitele, ale i   ty, kdo schvalují projekty k   realizaci. ČT pro mne   začíná být synonymem   hnusu, sprostoty a násilí.

Nejlepší jsou komedie ze života
Nic naplat, nejlepší komedie   jsou ty, které napsal sám   život. A nezáleží, jestli   tím myslím Vrchní prchni,   nebo Na samotě u lesa. V obou   těchto případech totiž   námět přihrál sám život   a autor scénáře tu hraje   úlohu lidového vypravěče.   Tvůrčí dvojice Smoljak +   Svěrák se jednoho večera,   uprostřed 70. let posadila do   nejmenované restaurace na   Malostranském náměstí,   čekajíce na začátek svého   představení. Divadlo Járy   Cimrmana tenkrát sídlilo v   malostranské Besedě. Oba v   kostýmech cimrmanovské doby.   Vrchní ne a ne přijít a   nervózní Zdeněk Svěrák   byl nucen odskočit si tam,   kam i císaři chodí po   svých. Když se vracel,   překvapil ho mírně   společensky unavený občan,   který se u noblesně   oblečeného autora domáhal   zaplacení své hospodské   útraty. A námět na   příběh, pro který 30 let   nenamená vůbec nic byl na   světě.
Nebudu   hodnitit kvality filmu, ty už   prověřil čas. Napadá mne   však smutná úvaha: Které   ze dnešních filmů si s   chutí pustíme za 30 let?   Možná tak Pelíšky nebo   Troškovy pohádky. Zbytek je   až na pár vyjímek šedým   opičením se po zámořských   tuctových filmech. Máme dnes   desítky televizních   programů ale toho   koukatelného pro potěchu   ducha a pro zasmání je   nějak pomálu. Paradoxně,   sametová revoluce, která   povolila zakázané zasadila   kvalitě smrtící ránu.   Proto si přeju, aby zas   přišel čas typicky   českých komedií přímo od   života a českých filmů pro   celou rodinu...

bdím, nebo jsem ve cvokárně?!
Naprosto nechápu, jak něco   takového může někdo   nasadit do hlavního   vysílacího času. Co je   vůbec cílem tohoto pořadu?   Soutěž o množství nadávek   za minutu? Snaha rozvrátit co   nejvíce manželství? Nebo   psychické týrání dětí?   To si vážně myslíte, že u   takového pořadu se někdo   baví?!

TV Nova   opět ukázala, že jí jaksi   dochází dech a že je na   čase vyměnit jí za jinou   televizi, schopnou i jiných   pořadů, než jen   vizuálních návodů k   vraždám a hysterického   řevu.

Poetický ale i trochu smutný film
Zrovna tento týden jsem   mluvil s Prdelkou - Martinem   Mikulášem. S láskou   vzpomínal na natáčení. Tak   tedy. Žluté židovské   hvězdy nebyly to jediné,   proč se film znelíbil   mocným.

Roli   Prdelky měla hrát velká   malá osobnost našeho filmu,   Tomáš Holý. Naneštěstí,   Tomáš byl ale na to léto   zamluvený už na dva filmy.   Proto rodiče tu roli s   bolavým srdcem odmítnuli.   Jak Tomáš, tak jeho tatínek   tu knihu O. Pavla milovali.   Produkce našla jiného   dětského herce a tím byl   Marek Benda. Ten nynější   poslanec. Natáčení začalo.   Když už byla natočená   hromada záběrů, papaláši   na Barrandově se najednou   dopátrali, že je to syn   disidenta a chartisty Václava   Bendy. Pohrozili Kachyňovi,   že film půjde z Barrandova   rovnou do trezoru.

S tím se Karel Kachyňa   nechtěl smířit. Tak se   odhodlal k riskantnímu kroku:   Dal se znovu do hledání   dětského herce a pak   všechny záběry s Prdelkou   natočil znovu. Martin   Mikuláš na to vzpomínal:   "Když se točil ten   záběr, kde můj život visí   na šňůře na prádlo, byla   už pěkná zima... Jen mi   bylo pořád divný, přijeli   jsme k Berounce, dali mi   holínky a v nich bylo   napsaný Marek Benda..."