O tomto filmu se nedá   povědět nic jiného než to,   že je hodně věcích jaký   je a spoustu adjektiv jaký   není, či jaký by měl být,   tím jediným čím doopravdy   je, je to, že je hořkosladce   výstřední. Obsazení   špičkové, předloha   kvalitní, kamera hodně   dobrá, režie -řekl bych-   vynikající. Jediné, co mi   na filmu vadí, jsou ty   písně, možná jsou to   roztomilé chansony, aspon co   do hudby, ale jinak děj nikam   zvlášť neposunují, jsou   nudné a celkově mi tam   nesedí. Na druhou stranu je   třeba pochválit pěvecké   výkony, protože ne každý   herec je i zpěvákem.   Dojímavý byl závěr písně   Isabelly Huppert.
Celkově vzato, já chápu   Ozonův záměr kombinovat   žánry, ale občas v to byl   chaos, unikala tam jakási   souslednost s časem, obcas i   místem a nakonec i dějem a   jak jsem už řekl dokázal   bych si ten film představit i   bez oněch písní.
Ještě nakonec nutno   dodat, že se mi líbí to   pohráváni si s myšlenkou   jakési otevřené sexuality.  
Hodnocení dávám   natolik vysoké, jelikož mne   film dokázal pobavit,   zarmoutit, napnout a znudit   současně. Typický Ozon.

Podle mne, satiry není nikdy   dost a zvláště té, která   je stylizována do   středověku. Přiznávám,   některé scény jsou   nudnější a některé jsou   téměř zvrhlé, ale pokud se   zamyslím nad významem slova   zvrhlý... proč ne, realismus   musí umět být i zvrhlý,   aby to byl realismus   jaksepatří.

Jen málo který film   divákovi předvádí tak   nezkreslený obraz možné   reality. Incest, nahota,   perverze, zrůdnost, pro   kterou není pochopení a   zrůdnost, pro kterou je   pochopení, to vše film,   který na první pohled   vypadá nudný, nabízí. On   ve skutečnosti fádní je,   ale ne z nedbalosti ale ze   samoúčelnosti. Vím, že má   jisté nedostatky, ale   oblíbil jsem si ho, jen mne   mrzí, že jsem si prve   nepřečtl předlohu, protože   vím, že knihy od McEwana   jsou dokonalé.

Vím, že tento film není   nijak dokonalý, ale pro mne   má zvláštní kouzlo.   Uctívači Davida Lynche ani   milovníci knihy nebyli s   filmem spokojení, ale   upřímně Duna je téměř   nenatočitelná, Lynch, podle   mne, vytvořil to nejlepší,   co šlo, ačkoli neměl po   ruce všechny moderní efekty,   rozpočet apod.
Duna   (1984) patří do mého   zlatého fondu hned vedle   starého dobrého Souboje   titánů.

Tímto filmem si u mne Robert   Pattinson výrazně polepšil   reputaci, naturalismus mu   sluší. Jinak obecně film   mne hodně pobavil, a to   nikoli na úkor pokřivení   předlohy, což je nesporná   přednost.

Titulky!
Pomaličku překládám,   protože jsem zjistil, že   žádné pořádné české   titulky k Mirande nejsou k   sehnání: Titulky k pilotu   zde:

http://accordingtoremus.bl   ogspot.cz/p/subtitles.html

- to be continued   -

Láska a Pravda zvítězí nad   Lží a Nenávistí.
Tento film se zpravidla   nelíbí těm, kteří jej   nepochopili, či těm, kteří   jej pochopili a našli v něm   přílišnou kritiku sami   sebe.
Havle, díky!

Podařené zpracování   Kafkova románu, které díky   bohu nezachází za dějové   hranice a příliš   nefabuluje, tak aby to zranilo   Kafkovo jedinečné dílo.   Mezi přednosti filmu bych   zařadil obsazení, výkony a   kameru.
Závidím   snadnost žití těch, kdož   nerozumí světu Franze Kafky.

Jedná se o zdařilou adaptaci   Mannovi novely na   'dorianovské téma', která   popisuje úpadek a smrt   hudebního skladatele (v   předloze spisovatele).   Benátky zde posloužili jako   symbol pomíjivosti, kterou je   hlavní postava stárnoucí   Gustav frustrován a cholera   je zde symbolem rozkladu a   smrti, možná také spojené   se skladatelovou potlačenou   homosexualitou (bisexualitou),   které nakonec sám podlehne.   Téma obou děl je láska ke   kráse a mládí, vlastně   hrdinu nemůžeme soudit za   to, že se zamiloval do   nezletilého chlapce, on pouze   hledá krásu, která se   nemusí výlučně vázat   pouze k druhému pohlaví.   Pokud hledáte vysvětlení   některých detailů, kterým   jste ve filmu neporozuměli,   ujišťuji vás, že je v   novele nenajdete. Thomas Mann   knihu napsal velmi   zdrženlivě a   tajnůstkářsky, obdobně   jako Oscar Wilde ve svém   Obrazu Doriana Graye.

Spalovač Mrtvol je podle mne   bezkonkurenčně nejlepší   český film, a to díky   hvězdné konstelaci - kamera   Milota, režie Herz, hudba   Liška, předloha Fuks,   obsazení Hrušínský a   Chramostová, kontext doby 60.   let...
Před   zhlédnutím filmu všem   vřele doporučuji přečíst   předlohu, ta čtenáři   nabízí rozdílný, ale   podobně silný zážitek jako   film divákovi.
Myslím, že by se   čeští diváci měli zbavit   iracionální strachu z tohoto   filmu a konečně docenit jeho   kvality.