Arvéd

Čekal jsem víc životopisné   drama, ale nakonec to byla   čistě mysteriózní   záležitost, místy příliš   afektovaná. Škoda.

Arvéd - krásné ztvárnění zla a ještě něco víc
Na současnou českou filmovou   tvorbu zcela zvláštní   dílo, ani ne tak tématem   jako formou zpracování.   Hlavní postava doktor Jiří   Arvéd Smíchovský je   rozporuplný člověk.   Věřící, postupem času   víc v ďábla než v Boha,   okultista, který pro   získání vzácných   okultistických relikvií   udělá cokoliv. Na druhé   straně také pořád jenom   člověk, který je dohnán   okolnostmi (druhá světová   válka, výslechy, věznění,   po válce komunistická   perzekuce, opět výslechy,   vězení) k činům, kterých   by se za jiných okolností   určitě nedopustil.
Zlo je v tomto filmu   všudypřítomné, avšak   není pojato jako akutní   hrozba, ale spíš jako   důsledek doby. Děj se   pohybuje v několika   časových rovinách,   dochází zde k magii   zřetězení i opakování   událostí. Nejednoznačnost a   tajuplnost ústřední postavy   film zachovává od začátku   až do konce a umožňuje tak   divákovi, aby si dost věcí   domýšlel a vysvětloval   podle svého vnímání,   cítění a naladění.
Propracovaný scénář,   výjimečná režie,   působivé vizuální   ztvárnění, perfektní   herecké výkony v prvé   řadě s Michalem Kernem v   roli Arvéda, to jsou hodnoty,   které tento snímek staví do   popředí současné české   filmové tvorby.
Pokud   nepropadnete do deprese díky   ďábelsky podmanivému   ztvárnění, může vás   tento film nejen obohatit, ale   i povznést.