U Zlaté rukavice

Strach a hnus v Hamburku – proč ale…
Německý režisér s tureckými kořeny Fatih   Akin sice není můj oblíbenec, ale uznávám ho   jako kvalitního tvůrce, který dokáže oslovit   komerční i náročné diváky. O jeho   filmařských kvalitách svědčí také nejedno   ocenění na mezinárodních filmových   festivalech. Když jsem šel na film "U   Zlaté rukavice" z r. 2019, prostudoval jsem   si podrobně veškeré možné informace ať už v   podobě recenzí nebo i příspěvků diváků.   Takže jsem tušil, do čeho jdu – do   svérázného dokumentu o sériovém vrahovi   Fritzi Honkovi, do hnusu, pobouření, do   zaplivaného pajzlu, do temného páchnoucího   bytu, podivných individuích na spodině   společnosti vesměs ve vleku alkoholové   závislosti.

Zkusím nejdříve chválit.  
Velmi působivá vizuální stránka, skvělý   výkon Jonasa Dasslera v roli Fritze Honky,   úžasná maskérská práce, snad i zajímavý   či vtipný hudební doprovod vč. písně Karla   Gotta.

Teď to kritické.
Pokud Fatih Akin   chtěl natočit originální horor plný násilí,   s šilhavým, nahrbeným, věčně ožralým   netvorem, který za neschopnost ošukat   obtloustlé postarší ženské, nalákané do   jeho příbytku, se mstí tím, že je zavraždí,   aby pak jejich těla rozčtvrtil a ukryl za zdí   svého bytu, film s potemnělou atmosférou,   smradem (který naštěstí v sále není cítit),   hnusem a odpornými existencemi, možná se mu   podaří uspokojit některé příznivce   šílených hororů, avšak normální divák to   snad ani jako horor či thriller vnímat   nemůže.

Možná režisérovým záměrem bylo   natočit sociálně kritický film o závislosti   na alkoholu, která může vést k   nejrůznějším excesům vč. násilí a vražd   postarších žen, která i přes snahu hlavního   hrdiny vymanit se démonu jménem alkohol stejně   zvítězí. Pro tuto variantu nebude zvláště v   české kotlině příliš mnoho diváků, které   uvedený příběh přesvědčí nebo dokonce   odradí od konzumace alkoholu.

Jednou z   možností je i to, že se jedná o temnou   komedii, kde je dost pseudohumorných scén –   ať už scéna s rezavou pilkou, s Honkou   vláčícím pytel s mrtvolou ze schodů a   vzápětí zpět do svého bytu, nebo kdy chudák   Fritz těžce zápolí na setmělé ulici s   kufrem, v kterém táhne rozřezané části   mrtvé ženy, scéna s párkem, který Honka   použije pro uspokojení ženy ve své posteli,   když už se mu nepostavil (a když se mu uzenina   zlomí, svoji polovinu sní se slovy „A zbytek   je tvůj“), scéna, kdy se Honka zoufale snaží   vzrušit onanováním nad fotografií nahé ženy,   aby se mu podařil styk s tou živou, co čeká v   ložnici, příp. scéna s hořčicí.
Brát   tento film jako komedii, bavit a smát se při   něm je podle mého mínění jen pro psychicky   ujeté jedince.

Fatih Akin doposud točil   převážně filmy o problémech muslimských   přistěhovalců a emigrantů v Německu –   někdy romantické, komediální, občas kritické   (kritizoval např. i postoj ortodoxních   muslimských rodičů vůči svobodomyslné   dceři). Pokud se rozhodl natočit kritický film   o evropské společnosti, prezentovaný v podobě   zločinných vražd psychopata Fritze Honky v 70   letech 20. století, evropský divák to zřejmě   nepochopí, každý druhý muslim tomuto filmu o   zvrácených neznabozích   zatleská.

Resumé:
Film U Zlaté rukavice je   řemeslně dobře zpracovaný, poslání či   hloubku tohoto filmu jsem zřejmě nepochopil.   Pevně doufám, že Fatih Akin někdy sdělí,   proč tento film vlastně natočil.

...
buď si to zaslouží 0 nebo 10, bohužel průměr   dát nemůžu, nechutný film ze kterého se   zvedá žaludek, nicméně filmařská práce je   nepopiratelně na vysoké úrovni, tímto se   omlouvám ale znechucení převládá a hodnotím   0

Nooo, dějově to tedy hodně škobrtalo, občas   se to i dost táhlo. Některé scény byly prostě   dlouhé. Ale za to divák obdrží porci (velkou)   ukázkového herectví a to nejen Jonasse Daslera.   K tomu skvělá práce maskérů a je tu film,   který je jako ze skutečnosti. Uvěříte všemu.   Také kamera dokazuje, že autentičnosti lze   dosáhnout i bez debilního found footage.   Výsledek? Jak pro koho. Já sypu velmi dobrých   sedmdesát.

Podobná message jako u Jokera, ale méně   křečovitě zahraná (sic), jakékoli konstrukce   prostá a navíc z našeho světa.

Velmi autentické, oplzlé, chlastem, špínou,   zvratky a rozkládajícími se mrtvolami totálně   načichlé! Nemohl jsem uvěřit, že Jonas   Dassler, který hraje Fritze má ve skutečnosti   jen 23 let! Ve filmu budí dojmem nechutnýho   špinavýho čtyřicátníka, maska včetně jeho   kontaktních čoček je vskutku důvěryhodná a   jeho bestiální výrazy jsou nekompromisně   zběsilé, občas mě připomínal   "Brundlemouchu" před transformací,   nebo "Štamgasta" Rourkeho hrajícího   Bukowskiho. Nejen on, ale i ostatní postavy z   hospody U Zlaté rukavice, včetně   přestárlých, tlustých a odpudivých kurev,   které si Fritz tahá do svého podkrovního   kutlochu jsou zapamatováníhodné. Snad opravdu   jen jedna krásná osoba tu je - okouzlující   Greta Sophie Schmidt v roli mladičké Petry.   Jinak všechno chátra, bahno, svoloč a lůza   samého dna společnosti. Fatih Akin snímek   natočil tak realisticky, že atmosféra Hamburku   počátečních sedmdesátých let je do detailu   propracovaná a zároveň až příliš   hmatatelná, včetně zvukové stopy a písniček,   které v té době v Německu frčely. Vizuál   neskutečnej masakr!!! Pár scén z hlavy asi jen   tak nevymažu, některé vyloženě šokující,   jiné zase hnusem kypící. Je jich opravdu   hodně, nejvíc budu asi vzpomínat na hořčici,   mlátičku hlavou o stůl a dlouhé uškrcení v   jednom parádním záběru bez sebemenšího   střihu. Musím pochválit i překladatele   titulků, který přeložil i texty písniček,   které filmem zaznívaly. Téměř dokonalý   zážitek a budu sledovat, s čím dalším se   Akin vytasí.