Ucho

Ucho by se mělo povinně   vysílat na školách jako   dokument své doby. Se svým   hodnocením se plně   podepisuji pod příspěvěk   předchozího respondenta   Rene1.

V pořadí trezorových filmů   ho stavím na první místo.   Ostatní filmy jsem sehnal   vždy nějak na VHS, ale   "Ucho" se ke mně   nějak nedostalo. Takže jsem   ho poprvé viděl až po roce   1989. Atmosféra špehování   a věčného podezírání v   politických špičkách není   ani dnes nic nového.   Ústřední manželská   dvojice je skvěle sehraná.

Abych viděl film Ucho, musel   uzrát v trezoru dvacet let,   do doby, kdy hlavní   protagonisté již nebyli   spolu. Věřím, že tento   politický thriller, být   promítán ve svém čase,   měl by navíc. Když dává   Brzobohatý facku přes celou   tvář Bohdalové, každý si   řekne, no co jde o nějaký   trik, ale Bohdalová je   profesionálka, a v těchto   scénách se nikdy nenechala   zastupovat a také se o tom   často hovoří. Film   částečně zestárl, divák   je vyškolen drsnou americkou   školou, proto zvlášť   mladí, zde nenajdou dvě   hodiny svého času, kdy se   dlouho nic nehýbe a větřík   ani nezafouká. Je zde   úctyhodné, že v tvrdé   normalizaci, vůbec takové   filmy byly natočeny, ve   srovnání, co se v této   době objevují za patoky, na   obrazovce...

Velmi odvážný snímek se   skvělými herci, ale na mne   příliš komorní. Proto jej   beru jako průměr.   120920119108/9109

Ucho
Jistě velmi kvalitní film,   bohužel ale mimo moji mísu.   Psychologicko-politická   témata jdou úplně mimo mě,   přesto ale Ucho nezavrhuji.   Výkon pana Brzobohatého byl   fascinující, paní   Bohdalovou raději hodnotit   nebudu, nepatří k mým   oblíbeným herečkám   (pochopte, znám jí hlavně z   devadesátých let, kdy se   objevovala v nejrůznějších   estrádách a předváděla,   jak až moc trapná umí   být), tak ji pro větší   objektivitu úplně   vynechám.
Příběh   byl trochu zdlouhavý, a   přesto že toto Kachyňovo   dílo trvalo jen hodinu a   půl, přišlo mi o hodně   delší. Tak jako tak, má pan   režisér můj obdiv. V době,   kdy se každý bál cokoliv   udělat a tak vznikali jen   neutrální komedie se pokusil   o něco, co mu muselo být   předem jasné, že skončí v   trezoru. To je ten hlavní   důvod, proč jsem dal snímku   šanci i přes mojí skepsi k   podobným.
Námětem mi   vše přišlo k Orwellovu   Velkému bratru, kdy v románu   1984 je všude místo velkého   ucha velké oko. No, možná   se nechali filmaři   inspirovat, možná také jeli   jen podle vlastních   zkušeností...

Dost odvážný film na dobu,   kdy se natáčel. S herci jsem   byl spokojený. R.I.P. pro   pana Brzobohatýho a hodně   zdravý pro paní Bohdalovou.   Film jako takový už je   horší. Jednotlivé scény   vypadají, že už se něco   začne dít ale pořád nic.   Zápletka je hodně zajímavá   a jak už jsem naopsal, na tu   dobu hodně odvážná.   Rozhodně se z toho dalo   vytřískat víc. Film   obsahuje více nudných, než   zaživných scén a to si   myslím, že je škoda.

Zajímavý   "trezorový" film,   který ukazuje, že   dřívější doba byla   opravdu absurdní a že   "v bezpečí" nebyli   ani ti, kteří v té době   patřili mezi tu   "vyšší" vrstvu.   Film se odehrává během   jedné noci v jednom domě a   jen občas se objeví   flashbacky do minulosti a   příběh se odehrává během   manželských hádek a   pozdějších usmiřování.   Na dnešní dobu už to není   žádné kontroverzní téma   ale film i tak zaujme a to   především díky   strhujícím výkonům   Bohdalové a Brzobohatého,   kteří manželský pár   záhrali neuvěřitelně   realisticky.

Při sledování tohoto filmu   mě doslova mrazí, když si   člověk pomyslí, co je   všechno možné i nemožné.   Pan Brzobohatý a paní   Jiřinka Bohdalová jsou   vynikající, prožíval jsem   to s nimi a měl jsem husí   kůži, výborný film!

Co se toho to filmu týká,   mám rozporuplné pocity. Na   svou dobu vzniku jistě   odvážný čin, nebývalá   odvaha. Na druhé straně –   osud hlavních hrdinů? Ten mi   byl naprosto ukradený a   jejich strachy jsem jim   přál. Bohužel pamatuji   hodně, i tuto dobu. Nebyl   jsem žádný disident a svým   způsobem jsem vlastně   kolaboroval se systémem.   Nicméně jsem hlavním   hrdinům v podstatě přál   jejich strachy a obavy.   Týkalo se to tehdejší   elity, která měla přístup   ke všemu, o čem ten film   pojednává. Já jako   obyčejný pěšák, jsem si   žil svůj obyčejný život,   nijak nepoznamenaný tímto   luxusem a proto jsem se   nemusel bát nějaké ztráty.   Ale tuto krizi jsme přežili   všichni a někteří na ní i   vydělali, že?

Paranoia? Určitě ne.
Dříve financované státem,   dneska vlivnými politiky nebo   politickými stranami,   odposlouchávání zůstává   stále aktuálním tématem.   Trezorový kalibr všech   kalibrů. Divím se, že se do   dneška zachoval záznam....

Vedle Kočáru do Vídně je   tohle Kachyňovo asi   nejsilnější dílo. Znovu   tady vsadil na maximální   sevřenost děje, kde jednotu   prostoru a času narušují   jen útržky vzpomínek na   hlavounskou trachtaci, které   postupně zesilují Ludvíkovo   podezření, že s ním   soudruzi právě rozehráli   hodně nebezpečnou partii.   Jinak se všechno odehrává v   jednom domě během jedné   noci. Napětí houstne, celé   drama je perfektně   vystavěné a nemá hluchá   místa. Atmosféra   podezírání, nedůvěry a   státního špiclování   prostupuje celým dramatem.   Dvojice hrdinů se ocitá v   pasti, do níž do té chvíle   padali jiní a oni z toho   těžili. Jejich už tak   pokřivený vztah se v tom   momentě začíná hroutit a   teprve v úplném závěru,   když prakticky rezignují na   to, co má přijít, se místo   vzájemného obviňování a   urážek uchýlí ke   spojenectví. Past nakonec   zaklapne, i když úplně   jinak a zlověstněji, než   jak předpokládali. Oba   hlavní protagonisté   podávají bezchybné výkony,   překvapivě silný je i   výstup Jiřího Císlera.   Kachyňa se neuchyluje k   žádným jinotajům, dává   režimu přímé údery a i   když se film vztahuje k   čistkám padesátých let,   jeho nepřijatelnost v době   vzniku musela být jasná od   samého začátku. Veliký   respekt, tohle je nadčasová,   strhující záležitost.

Skvělý, geniální film.   Fascinuje mě, jak tvůrci   dokázali vytvořit dílo,   které nejen podle mne velice   věrně evokuje atmosféru   doby, o níž vypráví, ale   zároveň v sobě spojuje   jakoby celou řadu filmů   různých zdánlivěq   nespojitelných žánrů, a   přitom ovšem ve všech těch   žánrech si udržuje   špičkovou úrpveň- je to   geniální horror, brilantní   komedie, mimořádně věrný   historický film, dokonalý   politický thriller i   politická satira, patrně   nejlepší psychologický film   v dějinách české   kinematografie, skvělé   krimi. Je neuvěřitelné, co   se před téměř 40 lety   povedlo Kachyňovi s   Procházkou dokázat. Pokud   jde o výkony hlavních   představitelů- Radka   Brzobohatého a Jiřiny   Bohdalové, ty si zaslouží   absolutorium, konkrétně R.   Brzobohatý už nikdy nikde   tak dokonale nehrál, nebo už   nedostal takovou mimořádnou   příležitost.

Snad jediný regulérní   český psychothriller.

Tak tohle mě dostalo.   Skvělé výkonu obou herců,   hlavně Jiřina Bohdalová   byla výborná. Z atmosféry   filmu mrazí a opravdu je vše   vykreslené hodně   realisticky.
Jen   nechápu, jak se jim povedlo   toto v těžké totalitě   natočit, klobouk dolů...

Docela slušnej film, i když   jako psychothriller bych to   nenazval. Výkon Bohdalové   mě taky až tak moc   nepřesvědčil, ale   Brzobohatý do docela válel   dobře. Akorát ta zdlouhavost   filmu a nadměrný množství   politiky mě fakt nudilo.

Výborná trezorová   záležitost. Potící se   Brzobohatý, hysterická   Bohdalka, jejich rozpadající   se vztah, který naplňuje   snad už jen nenávist a   všude okolo paranoia a strach   z všudypřítomného   "ucha". Skvěle   vykreslená atmosféra 50.   let. Po hrůzostrašné noci,   kterou sledujeme s momenty z   předešlého stranického   večírku,   "konejšivá"   zpráva o dalším kariérním   postupu. A na to Bohdalka   "Já mám   strach".
A   výborný herecký výkony   samozřejmě. Fakt libovka.

Kultovní psychodrama z roku   1970 patří mezi nejlepší   české filmy všech dob.   Příběh náměstka Ludvíka   a jeho ženy Anny, kterým   strana odposlouchává celý   byt a oni žijí v neustálem   strachu, že jednoho dne si   pro Ludvíka přijdou, je   naprosto skvěle vygradovaný.   Celý děj se odehrává v   průběhu jedné noci po   stranickém flámu, na kterém   se Ludvík dozví, že právě   zavřeli jeho nadřízeného   Košaru ( o tom, jak večírek   probíhal se v průběhu filmu   dovídáme z neustálých   prostřihů). Když se pár   vrací po mejdanu domů,   překvapí ho, že domovní   dveře jsou otevřené a v   celém domě nejde telefon a   elektřina. Něco tady smrdí   a právě zde začíná   úchvatný psychopříběh,   který vrcholí neustálými   střety obou skvěle   napsaných (a samozřejmě   také skvěle zahraných)   charakterů. Nahuštěné   atmosféře pomáhá i dobře   vybraná mrazivá hudba a   fakt, že film byl natočen   černobíle.

Ucho
Krásně natočený film,   běhá mi při něm mráz po   zádech. Špičkové výkony   paní Bohdalové a pana   Brzobohatého.

skvělý film
Uchvacující herecké   výkony,mrazivá atmosféra a   odvážné téma.Tři důvody   proč miluji tento   film.Naprosto mě   uchvátil.Dva hlavní   představitelé byli úžasní

Jeden z nejlepších českých   filmů vůbec. Depresivní a   klaustrofobická atmosféra,   gradovaná s ubíhajícími   minutami stále do   nepříjemnější polohy.   Jednotlivé kontury   charakterů se před námi   odkrývají vrstu po vrstvě.   Smutný snímek...a přece   tolik brilantní. Hitchcock by   měl radost.