Východ - Západ

Docela povedené drama z období poválečneho   Ruska kdy byl každý cizinec špion a hned   popraven nebo do gulagu,to byla ale hnusná doba a   totalita.Výborné herecké výkony i když   vetšina herců neznámých i přesto výborně   zahrané.

Východ-Západ: nejlepší srovnání
Vynikající film dokonale představuje zrůdnost   totality. Naivní Západ reprezentovaný Marií   versus reálná Východ reprezentovaný jejím   mužem Alexejem. Menšikov i jeho manželka   Sandrine Bonnaire hrají úžasně. Exceluje zde   i mladý nadaný Bodrov jr. (jehož otec je   spoluautorem scénáře) jako Saša, dnes   proslaveny filmem Brat. Emigranti druhé generace   se díky kvalitní propagandě vrací po druhé   světové válce do SSSR, aby pomáhali budovat   domovinu jejich otců. Marie (Francouzska)   nemůže pochopit, proč nemůže zase odjet   zpátky do Francie, proč nemůže svobodně   komunikovat, proč si nemůže stěžovat na   ministerstvu vnitra, proč nemůže dát dopis   francouzské umělkyni. Stále se snaží prorazit   hlavou zeď. Zato její manžel Alexej to   pochopí velmi rychle a přizpůsobí se, snaží   se ji chránit a vyčkává. Maria to nechápe a   upíná všechny své touhy po svobodě k mladému   Sašovi, který je po smrti babičky také   frustrován, vyhodí ho z plaveckého oddílu a   začne se oddávat alkoholu. Režimu to vyhovuje.   Rozpadlé rodiny, udávání, strach,   vykořenění lidé bez zázemí, to jsou karty, s   nimiž se dobře hraje. Na Alexeje je od   příjezdu do vlasti otců vyvíjen nátlak, aby   se rozvedl s „cizinkou“. Nabízejí mu   výhody jako větší byt apod. I když jsou   vztahy mezi manžely narušeny, nezradí ji, i   když Marie si myslí, že ji „prodal“.   Zajímavé jsou i vztahy Alexeje a jeho milenky a   udavačky z komunálního bytu. Olga špehuje a   čte dopisy Marii. Alexej, když to zjistí, jí   říká: „.. nás v dětství učili, že se   nečtou cizí dopisy“, ona kontruje „to jsme   museli mít jiné dětství..“ V úplném   odloučení, kdy přeloží Sašu z Kyjeva jinam,   zůstává Marie zcela opuštěná. Jsou tam   nádherné scény, kdy je vidět, jak přes   všechno jí Alexej silně miluje. Maria pomáhá   utéci Sašovi a Velký Bratr, který vše   sleduje, ji dostane na šest let do vězení.   Vychází ven jako vyděšené zvířátko k   rodině, kterou už nezná. Další bezmocnost a   nemohoucnost Západu je vidět po dramatickém   útěku Saši. Domníval se, že Marii zachrání,   ale nikoho tam Východ nezajímá. „Jaká je to   svoboda?“ křičí Saša v obžalobě tuposti a   hluchosti Západu a podřezává si v   bezvýchodném boji žíly. Pomůže jim   herečka, kterou se pokusila v Kyjevě kontaktovat   Marie. Společně s Alexejem ji připraví   dramatický útěk z Bukurešti. Se synem prchá a   po sedmi letech si uvědomuje, že jí muž   miluje, celou dobu podporuje a že se také pro ni   obětuje. Alexej jí slibuje, že přijede za   nimi. Může to splnit při perestrojce, po 30   letech. Spojí se tak krásně stavba příběhu,   který začíná vyznáním lásky Alexeje Marii   na lodi přivážející emigranty do SSSR a   končí novým daleko větším vyznáním, kdy se   Alexej obětuje za svou rodinu. Film plný   kontrastů, velké lásky a velké nenávisti,   touhy po svobodě a reality ve velkém   komunistickém vězení. Komparace Východu a   Západu, z níž ani jedna strana nevychází v   nejlepším světle. Vřele všem doporučuji. K   sehnání v ruštině v Bubenečské ulici 13,   Praha 6, v prodejně Arbatu za 150,-Kč.