Zámek v Čechách [TV film]

Zasmál jsem se
U tohoto filmu jsem se několikrát ze srdce   zasmál. Například "Kde je Alois? Je mrtvej   a my mu tady hrajem". Co se týče herců,   výborně obsazeno. Ovšem empatii k hraběnce   jsem v sobě nenašel. Ostatně chmurné časy   aristokracie začínají hned po roce 1918 a po   roce 1945 Benešovy dekrety. Tato třetí fáze v   podobě bolševické konfiskace je konečnou   tečkou. Tento porevoluční film, zasazený do   pochmurné doby padesátých let, mě vskutku   nedojal.:-) Hraběka vzpomínající na mladá   léta, kdy hraje na piáno milému ve fraku a   záclonou pohybuje mírný vánek a poodkrývá   výhled na park před zámkem. Jo to muselo pak   sakra mrzet, háčkovat záclony za pár šupů   někde v přízemní garsonce. Lze to chápat, ale   pro mne je mnohem emotivnější film ze stejné   doby Tichá bolest.

Nesnáším komanče, ale ani hrabátka mi nejdou   pod nos. A proto nevím, proč bych měl   sympatizovat s namyšlenou bábou, která   nerespektuje vůbec nic, jen sebe sama. Hodnotím   herecké výkony a to je vše. Více jsem v této   podivnosti nenalezl. Paní hraběnku bych s chutí   nakopal tam, kam slunce nesvítí.

Na televizi vynikající film, díky všem   hercům, i když Jiřina Jirásková dala své   postavě život. Byla noblesní i smířená s   realitou, ale zůstala hrdá. Vlastně celý   příběh není zase tak široký, ale ta hnusná   doba je vyobrazená pravdivě. Film ukazuje, jak   člověk bojuje a nebo se přizpůsobuje   danému,jak zůstává nezlomený nebo zlomený a   nebo, horší, se z něho stává   "mocný".

Jedná se o skvělý film, ve kterém zazářili   hlavně Jiřina Jirásková a Karel Heřmánek. Je   to koncert těchto dvou herců. Karel, coby   zkrachovalý alkoholik a Jiřina jako paní   hraběnka. Doznání Karla Jiřině, že je   alkoholik, je snad nejlepší scéna z filmu. Na   tento film jsem se moc těšil a musím říct,   že mě nezklamal. Už se těším až tento film   budou dávat opět v TV. Doporučuji.

Je to báječný film a skvělé herecké výkony.   Moc jsem chtěla vidět paní Jiráskovou také na   divadle, ale bohužel jsem se trefila na   představení, které bylo kůli její nevolnosti   zrušeno. Tak se musím těšit na dalši a držet   jí palce, že jich bude ještě hodně...

V době, kdy se každá rádoby hvězdička   nazývá celebritou, je tento televizní film   balzámem na duši diváka, který se může   pokochat hereckým koncertem především paní   Jiráskové a pana Heřmánka, které lze nazvat   pravými celebritami, protože za ně mluví   jejich práce a ne skandály.
Ostatní herci   rozhodně nejsou do počtu a celý příběh je   silnou lidskou výpovědí, kterou šlo natočit   bez výbuchů a CGI efektů, aniž by byl divák   ochuzen o zážitek.

Zámek v Čechách
Nevím, komu mám za tento film více děkovat a   složit poklonu. Jestli je to pan Jiří Hubač -   autor scénáře, nebo pan Martin Hollý ml.-   režisér filmu, kteří už bohužel nejsou mezi   námi, nebo žijícím - producentce paní Elišce   Sekavové, paní Jiřině Jiráskové, panu   Karlovu Heřmánkovi. Spojila se tu jejich   genialita a životní zkušennosti. Celé   obsazení je hvězdné - hrají zde pan Leoš   Suchařípa, pan Josef Vinklář,paní Valérie   Zawadská, paní Taťána Medvedská, pan Ladislav   Potměšil, pan Raoul Schránil. Poděkování   patří v neposlední řadě tvůrčí skupině J.   Otčenáška a J. Řediny.
Nevím, zda tento   film osloví všechny diváky tak silně, jako   oslovil mne. Závisí to asi na dosavadních   prožitcích, původu a způsobu vychování   každého člověka. Děj se těžko dá   vyprávět, ten se musí procítit. Já jsem si   film koupila na DVD a mohu se na něj dívat   stále a pořád mne znovu a znovu něčím   překvapuje a fascinuje. Takhle na mne zapůsobilo   jen málo filmů. Moc doporučuji, podívejte se.

Jeden z opravdu vybornych ceskych filmovych   pocinu.
Jirina Jiraskova a Karel Hermanek v dost   dobrych rolich.
Velice se mi libil navrat pani   hrabenky.

Myslím si, že za tento televizní film,   překonal většinu klasické filmové produkce   České republiky od revoluce. Herecké   mistrovství Jiřiny Jiráskové a Karla   Heřmánka dojímá ve svěklém příběhu o   osobní odvaze, hodnotě slova a lásce člověka   k člověku. U mě je to jasné - 9 z 10.

Koncert Jiřiny Jiráskové.
V případě tohoto dojemného psychologicko -   melodramatického snímku nezbývá, než potvrdit   slova komentářů mých kolegů a připojit se k   jejich názoru. Příběh hraběnky vracející se   do rodného zámku, nyní již bohužel těžce   socialistického, působí natolik autentickým   nábojem, že máte pocit, že snad ani nejde o   film...Paní Jirásková dokázuje výtečné   kvality svého zralého herectví. Klobouk dolů.