Zámek v Čechách [TV film]

Výborný scénář Jiřího   Hubače. Skvělý projev   Jiřiny Jiráskové, kterou   samotnou poznamenal bývalý   režim omezenou účastí ve   filmu v 70. a 80. letech (byť   mnohdy nebylo o co stát).   Jirásková zde poprvé v roli   skutečné dámy,   aristokratky, které její   morální profil dovoluje s   nadhledem a nenuceností   shazovat socialistický póvl,   v němž musí žít, a   pokřivené charaktery, s   nimiž musí jednat.

Nesnáším komanče, ale ani   hrabátka mi nejdou pod nos. A   proto nevím, proč bych měl   sympatizovat s namyšlenou   bábou, která nerespektuje   vůbec nic, jen sebe sama.   Hodnotím herecké výkony a   to je vše. Více jsem v této   podivnosti nenalezl. Paní   hraběnku bych s chutí   nakopal tam, kam slunce   nesvítí.

V době, kdy se každá   rádoby hvězdička nazývá   celebritou, je tento   televizní film balzámem na   duši diváka, který se   může pokochat hereckým   koncertem především paní   Jiráskové a pana Heřmánka,   které lze nazvat pravými   celebritami, protože za ně   mluví jejich práce a ne   skandály.
Ostatní   herci rozhodně nejsou do   počtu a celý příběh je   silnou lidskou výpovědí,   kterou šlo natočit bez   výbuchů a CGI efektů, aniž   by byl divák ochuzen o   zážitek.

Jeden z opravdu vybornych   ceskych filmovych pocinu.
Jirina Jiraskova a Karel   Hermanek v dost dobrych   rolich.
Velice se mi   libil navrat pani hrabenky.

Koncert Jiřiny Jiráskové.
V případě tohoto dojemného   psychologicko -   melodramatického snímku   nezbývá, než potvrdit slova   komentářů mých kolegů a   připojit se k jejich názoru.   Příběh hraběnky   vracející se do rodného   zámku, nyní již bohužel   těžce socialistického,   působí natolik autentickým   nábojem, že máte pocit, že   snad ani nejde o film...Paní   Jirásková dokázuje   výtečné kvality svého   zralého herectví. Klobouk   dolů.

Na televizi vynikající film,   díky všem hercům, i když   Jiřina Jirásková dala své   postavě život. Byla   noblesní i smířená s   realitou, ale zůstala hrdá.   Vlastně celý příběh není   zase tak široký, ale ta   hnusná doba je vyobrazená   pravdivě. Film ukazuje, jak   člověk bojuje a nebo se   přizpůsobuje danému,jak   zůstává nezlomený nebo   zlomený a nebo, horší, se z   něho stává   "mocný".

Jedná se o skvělý film, ve   kterém zazářili hlavně   Jiřina Jirásková a Karel   Heřmánek. Je to koncert   těchto dvou herců. Karel,   coby zkrachovalý alkoholik a   Jiřina jako paní hraběnka.   Doznání Karla Jiřině, že   je alkoholik, je snad   nejlepší scéna z filmu. Na   tento film jsem se moc těšil   a musím říct, že mě   nezklamal. Už se těším až   tento film budou dávat opět   v TV. Doporučuji.

Je to báječný film a   skvělé herecké výkony. Moc   jsem chtěla vidět paní   Jiráskovou také na divadle,   ale bohužel jsem se trefila   na představení, které bylo   kůli její nevolnosti   zrušeno. Tak se musím   těšit na dalši a držet jí   palce, že jich bude ještě   hodně...

Poučný film
Tento film je velmi poučný   pro mladou generaci, která   tuto dobu nepamatuje. V tomto   filmu je to velmi dokonale a   pravdivě zpracováno, tak to   tenkrát bylo, rád dokážu   to co píšu.

Zasmál jsem se
U tohoto filmu jsem se   několikrát ze srdce zasmál.   Například "Kde je   Alois? Je mrtvej a my mu tady   hrajem". Co se týče   herců, výborně obsazeno.   Ovšem empatii k hraběnce   jsem v sobě nenašel.   Ostatně chmurné časy   aristokracie začínají hned   po roce 1918 a po roce 1945   Benešovy dekrety. Tato   třetí fáze v podobě   bolševické konfiskace je   konečnou tečkou. Tento   porevoluční film, zasazený   do pochmurné doby   padesátých let, mě vskutku   nedojal.:-) Hraběka   vzpomínající na mladá   léta, kdy hraje na piáno   milému ve fraku a záclonou   pohybuje mírný vánek a   poodkrývá výhled na park   před zámkem. Jo to muselo   pak sakra mrzet, háčkovat   záclony za pár šupů někde   v přízemní garsonce. Lze to   chápat, ale pro mne je mnohem   emotivnější film ze stejné   doby Tichá bolest.

Myslím si, že za tento   televizní film, překonal   většinu klasické filmové   produkce České republiky od   revoluce. Herecké   mistrovství Jiřiny   Jiráskové a Karla Heřmánka   dojímá ve svěklém   příběhu o osobní odvaze,   hodnotě slova a lásce   člověka k člověku. U mě   je to jasné - 9 z 10.

Zámek v Čechách
Nevím, komu mám za tento   film více děkovat a složit   poklonu. Jestli je to pan   Jiří Hubač - autor   scénáře, nebo pan Martin   Hollý ml.- režisér filmu,   kteří už bohužel nejsou   mezi námi, nebo žijícím -   producentce paní Elišce   Sekavové, paní Jiřině   Jiráskové, panu Karlovu   Heřmánkovi. Spojila se tu   jejich genialita a životní   zkušennosti. Celé obsazení   je hvězdné - hrají zde pan   Leoš Suchařípa, pan Josef   Vinklář,paní Valérie   Zawadská, paní Taťána   Medvedská, pan Ladislav   Potměšil, pan Raoul   Schránil. Poděkování   patří v neposlední řadě   tvůrčí skupině J.   Otčenáška a J. Řediny.  
Nevím, zda tento film   osloví všechny diváky tak   silně, jako oslovil mne.   Závisí to asi na   dosavadních prožitcích,   původu a způsobu vychování   každého člověka. Děj se   těžko dá vyprávět, ten se   musí procítit. Já jsem si   film koupila na DVD a mohu se   na něj dívat stále a   pořád mne znovu a znovu   něčím překvapuje a   fascinuje. Takhle na mne   zapůsobilo jen málo filmů.   Moc doporučuji, podívejte   se.