Zůstaň nablízku

Na film jsem byl zvědavý z řady důvodů.   Dakotu Fanning jsem viděl v několika filmech,   které mě zaujali. Nedávno jsem shlédl opět   celkem zajímavý film „Super 8“ s její   sestrou Elle a srovnání se nabízelo. A téma   autismus je poslední dobou hodně   zmiňované.
Přes všechny problémy nemocné   hlavní hrdinky tato nakonec dokáže splnit svůj   cíl – odevzdat vlastní scénář o Star Treku   do soutěže vypsané studiem Paramount Pictures.   Jejím snem je vyhrát soutěž a tím dokázat   svoji samostatnost a získané prostředky   věnovat sestře, aby u ní mohla zůstat. Cenu   bohužel nezískala, ale návrat k rodině se   podařilo uskutečnit.
Film je trochu   pomalejší, aby bylo možné dobře prokreslit   myšlenkové pochody a pocity. Což se, myslím,   podařilo. Dakota svoji úlohu zvládla a i   ostatní protagonisté ji dobře sekundovali.

O autismu nic moc nevím a tak musím věřit, že   tak nějak to je. Nechci srovnávat s Rain Manem.   Je to zajímavý film, byť trochu   předvídatelný. Výkon talentované Dakoty   Fanning je nesporně dobrý, ale místy mám   pocit, že přece jen kapku vypadává z role. A   nebo pohled do očí malého dítěte autistům   nevadí?
Vidět už více nemusím. Ale ta   klingonština byla super. :)

Vyrazit do vzdáleného cizího města může být   problém i pro zdravého teenagera, natož pro   mladou autistickou dívku, která má problém   přejít rušnou křižovatku řízenou semafory.   Ale pokud chce včas odevzdat svůj scénář ve   filmových studiích v Los Angeles, nezbývá jí   nic jiného, než dalekou cestu ze San Franciska   absolvovat.
Nakonec se jí podaří nastoupit do   správného autobusu, jenže se to cestou zadrhne.   Vezme si totiž sebou svého malého psa, který   do autobusu nesmí. Když se to provalí,   řidička jí vysadí kdesi na půli cesty v   nehostinné části Kalifornie, vzápětí   přichází téměř o všechny peníze, zůstane   jí jen hrst mincí.
Film je pak sérií   různých nehod a nedorozumění, které   vyplývají z autismu hlavní hrdinky. Do toho se   rozjede pátrání, neboť o své cestě nikomu   neřekla a nikdo neví, kde se momentálně   pohybuje.
Označit tento film jako komedii mi   přišlo hodně nadsazené. U Rain Mana jsem se   bavil víc. Hlavně tam měl hlavní představitel   neustále u sebe svého bratra, tady se hlavní   představitelka musí spolehnout sama na sebe a   okolí jí to moc neulehčuje. Nakonec všechno   dobře dopadne.
V záplavě nesmyslů, které se   v dnešní době vysílají v televizi, určitě   film stojí za zhlédnutí.